Eva Koudelková Books

Záměrem této knihy je přiblížit řeku Metuji, páteř kladského pomezí a přilehlých oblastí. Autoři v ní sledují řeku od jejího pramene v oblasti Adršpachu až po soutok s Labem v Jaroměři, nepojímají ji však izolovaně, ale jako nedílnou součást krajiny, jíž protéká. Ta je charakteristická svou pestrostí a rozmanitostí, najdeme v ní kromě různorodých přírodních krás také cenné památky sakrální a lidové architektury, historická města, zámecké stavby i hradní zříceniny, ale také mlýny, jež k vodním tokům odjakživa nedílně patřily. Metuji obohacují na její cestě četné přítoky, jež kniha sleduje stejně jako řeku, do níž se vlévají. Naše kniha není vlastivěda ani průvodce, je to pozvánka na svébytný výlet za krásami krajiny, jež se označuje jako Pometují. A protože k výletům patří také fotografie, které mají umocnit dojem, najde jich zvídavý výletník v naší knize přes čtyři stovky.

Kniha vychází ze souboru pověstí Nové Město a okolí v pověstech a vyprávěních, vydané v roce 2004 Městskou knihovnou v Novém Městě nad Metují. Oproti původní edici však došlo k mnoha změnám, především ve složení zařazených textů. Přibylo velké množství nových, jiné naopak byly vyřazeny, protože se kryly se soubory pověstí z Dobrušska a Orlických hor, které byly od roku 2004 vydány. Pověsti v knize jsou řazeny do třech oddílů podle oblastí, kam jsou zasazeny svým dějem. První z oddílů je věnován vyprávěním o Novém Městě, Krčíně a Výrově; ve druhém najdou zájemci historky o Novém Hrádku a Frymburku; třetí, nejrozsáhlejší, obsahuje pověsti z okolní krajiny vymezené zhruba hranicemi obcí seskupených ve Sdružení obcí regionu Novoměstska. Součástí knihy je rozsáhlá příloha, obsahující historický, geografický, etnografický a folkloristický komentář, místní rejstřík, soupis veškeré literatury a také slovníček neznámých slov. Knihu ilustrovala Klára Novotná Mičíková.

Všechny pověsti v knize byly přeloženy z němčiny. Zachycují tak tradici německých obyvatel Jizerských hor a podhůří. I z tak krátkých nahlédnutí do cítění a myšlení německého etnika, jež pověsti nabízejí, lze vyčíst mnoho o jeho představách, ideálech, předsudcích, láskách i averzích. Ozřejmují také, jak se tradice českých a německých obyvatel, kteří žili po staletí vedle sebe, vzájemně prolínaly a obohacovaly, přes veškerou snahu se odlišit. Kniha není pojata jako souborná publikace, spíše je výběrem z pověsťového bohatství, jež daná oblast nabízí.

Knížka vypráví o oblasti tak zvaného Českého koutku na pomezí Kladska a Čech. Svým místním zakotvením tak navazuje na pověsťový soubor od Homole k Hejšovině, i když její celková koncepce je odlišná. Ve Čtení o Českém koutku si čtenář vedle množství pověstí přečte také zajímavé informace o životním stylu kladských Čechů i o svérázu krajiny, v níž žili. To vše doprovází citace z literárních děl autorů, které oblast zaujala, reprodukce starých pohlednic a množství novodobých fotografií. Záměrem knihy je nejen představit tento ojedinělý kraj všem, kdo ho neznají, a připomenout jeho zvláštnosti těm, které už stačil okouzlit. Jejím hlavním cílem je uchovat v tištěné podobě vše, co by v souvislosti s Českým koutkem nemělo být zapomenuto.

Knihou o řece Úpě navazujeme na podobně pojatý svazek věnovaný Metuji. Sledujeme v ní tok řeky od pramene až po ústí do Labe a cestou si všímáme mnoha zajímavostí, jež se vyskytují jak na samotné řece, tak především v blízkém sousedství, vymezeném množstvím jejích přítoků.

Autorka čtivě převyprávěla pověsti, které se vztahovaly k místnímu léčebnému prameni a u něho stojící kapličky Panny Marie.

Další kniha autorky pověstí povídek a zkazek tentokrát z Nového Města nad Metují.

O vílách, čertech, strašidlech a jiných zvláštních bytostech, o místech, lesích, kamenech, o lidech, skřítcích, plamenech, které strašní draci chrlí dál v neskutečných pověstech z Liberce a Liberecka.