Roman Lavička Book order

V letošním roce 2018 si připomínáme nejen 755 let od první písemné zmínky o existenci Kamenného Újezda (1263), ale i 100 let od vzniku první republiky, respektive samostatného Československa (1918-2018). Středověkou podobu naší obce už zřejmě nikdy přesně nepoznáme, ale díky shromážděným fotografiím si můžete udělat velmi dobrou představu o tom, jak vypadal Kamenný Újezd v době monarchie, jak po vzniku republiky a jak dalece se změnil během první poloviny 20. století. Je velmi pravděpodobné, že další unikátní historické záběry spočívají stále ještě ve vašich rodinných archivech, a tak se zřejmě i v budoucnu podaří nalézt chybějící části odlesku naší vlastní minulosti zachycené objektivem fotoaparátu. Jaké pokračování bude mít tento příběh, tak záleží už jen na Vás...

Bývalý českobudějovický konvent dominikánů s kostelem Obětování Panny Marie představuje jednu nejvýznamnějších architektonických a historických památek jižních Čech. Soubor jeho budov tvoří nejen dominantu v historickém jádru městské památkové rezervace, ale i uzlový bod v paměti městského organismu, s jehož vznikem a osudy je pevně svázán. Kniha se snaží zachytit „celý příběh“ areálu historických staveb od jejich počátků ve 13. století až po současnost, a to na základě kombinace dvou hlavních metodických postupů: vyhodnocením rešerše archivních pramenů, na místě prvním z městského archivu, a umělecko- a stavebněhistorickým rozborem památky přihlížejícím k výsledkům archeologických, restaurátorských a dendrochronologických průzkumů.

Středověké jižní Čechy mnoha čtenářům splývají především s Vítkovci a Rožmberky, nesprávně považovanými za „odvěké nepřátele“ královských Přemyslovců. Pro plnější poznání středověkých základů jihočeského kulturního prostoru je však nutné věnovat pozornost i zdejším zakladatelským aktivitám českých králů, zejména pak Přemysla Otakara II. Tato kniha přesvědčivě ukazuje, že až do poloviny sedmdesátých let 13. století vytvářeli čeští panovníci s místní mocnou šlechtou symbiózu. Bohatě fotograficky vybavená kniha zkoumá přemyslovské hrady, města a kláštery na základě pestrých pramenných zdrojů, od písemných (zejména listin) a ikonografických (veduty, mapy, plány, staré fotografie) až po hmotné, ať již dodnes viditelné v celcích či částech architektur, anebo nacházených pomocí archeologických metod. Nejvýznamnější objekty jsou v knize přiblíženy pomocí 3D rekonstrukce. Hlavní důraz byl přitom položen na hrady Zvíkov, Písek a Hradiště u Tábora, města Písek a České Budějovice a klášter Zlatá Koruna. Připomenuta však jsou i dnes téměř zapomenutá místa (např. dnes již neexistující hrad Myšenec). Doložena je i souvislost jihočeské gotické architektury s kulturně vyspělým Podunajím.

Jako další z edice Slavné stavby vydává nakladatelství FOIBOS BOOKS knihu o architektuře Jihočeského města České Budějovice. Publikace představí 75 staveb. Autoři se snažili, aby zde byla zhruba rovnoměrně zastoupena jednotlivá období vývoje architektury, a zároveň se pokusili o určitou žánrovou pestrost. Byly vybrány stavby veřejné stejně jako soukromé, vrcholná díla i představitelé dobového architektonického průměru, ale i stavby průmyslové, dopravní, vodohospodářské a technické památky vůbec. Sešel se kolektiv šesti autorů, z nichž každý má svůj vymezený tematický „rajón“ a také trochu odlišný pohled na dějiny architektury a architekturu jako takovou. Na území Českých Budějovic se nachází značné množství historicky a památkově hodnotných budov, z nichž ovšem jen nepatrná část má statut kulturní památky, a je tedy (alespoň teoreticky) chráněna státem. Z objektů vybraných pro publikaci jsou za kulturní památku prohlášeny zhruba dvě třetiny. Vzájemnou diskusí a tříbením názorů dospěl autorský kolektiv k vyváženému představení toho nejzajímavějšího, co České Budějovice nabízejí po stránce stavební kultury. Texty jsou doplněny krásnými fotografiemi současného stavu historického centra a na konci je opět zařazena mapka s jednotlivě vyznačenými stavbami.

Před pěti sty lety, 8. září 1515 vysvětil olomoucký biskup Martin Göschl přestavěný a nově zaklenutý kostel v Blatné symbolicky o svátku Narození Panny Marie. K tomuto důležitému jubileu vychází kniha, která sleduje nejen osm set let historie významného středověkého chrámu a jeho duchovní správy, ale v nezbytných souvislostech i malebného městečka a šlechtických rodů obývajících zdejší vodní hrad. Kniha je doplněna více jak 200 převážně barevnými fotografiemi kostela, jeho vybavení, archivních listin a mnoha dalších zajímavostí.

Kolektiv autorů přináší nové informace o kostele, který se v roce 1785 stal katedrálou, a sleduje jeho historii v Českých Budějovicích od založení města po současnost. Tým odborníků z různých oborů, včetně památkářství, historie umění, archivnictví, archeologie a teologie, odhalil tajemství této významné památky. Kniha je založena na analýze písemných a ikonografických pramenů, archeologických situací a stavebních prvků z různých etap vývoje stavby. Informace posloužily jako podklad k rekonstrukci vnější podoby kostela a jeho vnitřního vybavení. Z archiválií byly získány příběhy mnoha lidí, kteří měli s kostelem spojení, včetně umělců, stavebníků a kněží, ale i obyčejných měšťanů, kteří ovlivnili jeho podobu v různých historických obdobích. Významná část knihy se zaměřuje na přijetí nového patrona města – sv. Auraciána, jehož ostatky byly přeneseny do Českých Budějovic z římských katakomb. Přestavba interiéru kostela po jeho proměně v katedrálu byla ovlivněna osvícenskými postoji prvního biskupa. Poslední tři rekonstrukce interiéru proběhly v letech 1912, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století a v letech 2011–2013, kdy byl instalován netradiční kruhový obětní stůl a barevný mramor na podlahu.

Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy v Českém království vládla dynastie Jagellonců. Výjimečnost souboru pozdně gotických sakrálních staveb na rožmberských panstvích tkví nejen v rozsahu, relativně uceleném výtvarném projevu, ale i v kvalitě kamenické práce prováděné v místní tvrdé žule. Nalezneme zde především bohaté hvězdové, síťové a kroužené klenby, výjimečně i klenby sklípkové. Nejvíce stavebních prací probíhalo na přelomu 15. a 16. století. Odrážely prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců. Za vrcholná díla můžeme považovat části kostelů v Haslachu, Chvalšinách a Rožmberku, spojená se jménem haslašského kameníka Hannse Getzingera. Kniha, která je výsledkem mnohaletého autorova studia a vydalo ji českobudějovické pracoviště NPÚ, obsahuje téměř 300 barevných fotografií a více než 60 nově zhotovených půdorysů staveb doplněných detaily z historických map stabilního katastru. Zcela novým přínosem je mj. soupis pozdně gotických kamenických značek.

Kniha, kterou jsi vzal, čtenáři, do ruky, je vydána u příležitosti 750 let od první písemné zmínky o Kájově, již obsahuje zakládací listina zlatokorunského kláštera českého krále Přemysla Otakara II. Je určena především čtenářům, kteří chtějí poznat kořeny místa, v němž mají nebo měli svůj domov, ale i těm, kdo Kájov navštěvují nebo se o něj zajímají. V osmi chronologicky řazených kapitolách nabídne výlety do historie místa v širších a hlubších souvislostech a jsou to výlety s průvodci - historiky, kteří se Kájovu ve svých výzkumech věnují. Poslední, devátá kapitola nás převede k současnosti, je stručným nástinem toho, na co si ještě mnozí pamatují. Celobarevná kniha je proložená fotografiemi, vyobrazeními i mapkami.