Radomíra Sedláková Books

A handy pocket-sized guide which covers the complete architectural history of the city from its origins to the present. Maps and plans facilitate location.

Delving into Prague's architectural history, this study demonstrates how it covers twelve centuries of the art of building. Within this volume, many houses are detailed inside as well as out, revealing Romanesque spaces that survive below ground in many Old Town structures while most of the ground floors still follow the Gothic layouts. Renaissance masonry is illustrated, supporting walls and facades that are often in Baroque style, and modern times are captured in the new styles of Art Nouveau, Cubism, and Functionalism.

Kontroverzní dílo a osobnost kroměřížského rodáka a nejvýznamnějšího českého architekta druhé poloviny 20. století představuje obsáhlá monografie k jeho nedožitým devadesátinám. Publikace detailně přibližuje nejen všechny Pragerovy realizace (z nichž mnohé – zejména Nová scéna Národního divadla nebo někdejší parlament vedle budovy Národního muzea v Praze – vyvolávají dosud ostré střety mezi jejich zastánci a odpůrci z řad odborné i laické veřejnosti), ale přináší též úplný přehled jeho soutěžních prací a nerealizovaných studií a projektů, které měly zásadním způsobem změnit tvář Prahy (mj. Smíchova, Košíř, Karlína, Letné, Pankráce, Albertova, Staroměstského náměstí). Poprvé a v míře dosud nepublikované je dokumentována celá šíře architektovy tvorby, a to prostřednictvím výkresů, plánů, vizualizací, modelů, dobových i současných fotografií.

Veletržní palác (1928) je jedna z nejzajímavějších raně funkcionalistických staveb Prahy realizovaná podle projektu architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Publikace věnovaná jeho osudu provází čtenáře historií Pražských vzorkových veletrhů, představuje architektonickou soutěž na vytvoření velkorysé čtvrti „Veletržní City“, ukazuje vývoj veletržních aktivit v rámci paláce. Sleduje i pokusy o vybudování nového veletržního areálu v 50. letech 20. století a v závěrečné části připomíná navrhované varianty obnovy po požáru v roce 1974, kdy díky iniciativě architektů ze Stavoprojektu Liberec se podařilo palác uchovat a po zdlouhavých diskuzích bylo v roce 1980 rozhodnuto, že bude přidělen Národní galerii v Praze, aby zde pak v roce 1995 vytvořila sídlo pro své sbírky moderního a současného umění.

Katalog k výstavě v Národní galerii v Praze, Palác Kinských (14. dubna - 22. května 1994).

Další z publikací Slavných vil Prahy 6 – Hanspaulka představuje výběr významných vil z dosud nepublikované skvělé enklávy rezidenčního bydlení v Praze 6, vilové čtvrti Hanspaulka. Celá obytná čtvrť je součástí katastrálního území Dejvic a je zároveň nejmodernější. Svým rozsahem je celá Hanspaulka jeden z největších celků převážně individuálního bydlení v Praze, přičemž nejmohutnější stavební rozmach zaznamenala v období mezi dvěma světovými válkami, i když i to poválečné svou intenzitou nikterak nezaostávalo. První moderní obytný dům, okázalá vila Richarda Klenky z Vlastimilu, zde vznikl na sklonku první dekády dvacátého století. Ty poslední pak v naprosté současnosti. Mezi stavebníky a architekty hanspaulských vil uvedených na výstavě zaznamenáváme významné architekty jako Antonína Engela, Evžena Liinharta, Ladislava Machoně, Ladislava Lábuse, slavné herce Vlastu Buriana, Lídu Baarovou, sochaře Rudolfa Březu, grafika Jiřího Andrleho a mnohé další. Autoři knihy představují na více jak 264 stranách 53 slavných vil. Navíc je kniha doplněna obsáhlým urbanistickým vývojem celého území, stejně jakož i obsáhlou kapitolou, mapující velký počet původních usedlostí, které tvoří nedílnou součást historie celé enklávy Dejvic. Autorský tým vedl prof. Petr Urlich a Jiří Podrazil k ní pořídil současnou fotodokumentaci.

Při procházce knihou můžeme navštívit Šternberskou vilu v Troji, známou jako Trojský zámek, a prozkoumat cestu do Bertramky podle popisu Karla Mozarta. Dále se dostáváme do 19. století, kdy Lannova vila v Bubenči představovala jedno z prvních rodinných sídel v pražských sadech. Jan Kotěra se ve své rané tvorbě pokusil o symbiózu tradice anglického rodinného domu, což vedlo k Trmalově vile ve Strašnicích, prvnímu rodinnému domu na prahu 20. století. Dále se setkáme s významným architektem Josefem Zaschem a jeho Wilfertovou vilou Na Špejcharu, a také s vilou Františka Bílka, postavenou podle jeho vlastního projektu. Pokračujeme k vile Karla Kramáře, postavené mezi lety 1911-1914 podle Friedricha Ohmanna. Procházka nás zavede k Müllerově vile od Adolfa Loose, která se stala ikonou architektury. Po šedesáti letech se dostáváme ke Kuthanově vile architekta Vlado Miluniće, inspirované holandskou architekturou. Mezi 28 poválečnými vilami najdeme i vilu vítěze Wimbledonu Jana Kodeše a vilu režisérky Věry Chytilové. Kniha je bohatě ilustrována a na konci obsahuje vycházkové okruhy s mapami.

Zmapování vilové oblasti Bubenče - od území mezi dnešní křižovatkou na Špejcharu (respektive vil při Badeniho ulici) až po železnici severní dráhy při severním okraji Bubenče. Historie, architektura i osudy stavebníků a obyvatel jednotlivých domů.

Typické znaky všech stavebních slohů jsou prezentovány v deseti kapitolách, od románské architektury až po období po roce 1945. Publikace obsahuje ilustrace nejvýznamnějších staveb a detailní kresby, které doplňuje časová lišta pro rychlou orientaci. Tematické statě se zaměřují na architektonické zvláštnosti, stavby a architekty, zatímco praktické mapy jednotlivých epoch ukazují nejdůležitější města a stavby. Obrázkové lišty k epochám a krátké životopisy významných stavitelů a architektů poskytují ucelený přehled. Počátky české architektury jsou obtížně určitelné, přičemž dlouho byla za začátek považována první polovina 10. století. Novější poznatky naznačují, že na českém území existovala římská kastra, většinou dřevěná. Architektura Keltů a prvních Slovanů zůstává do značné míry neznámá, ale víme, že Slované stavěli opevněná hradiště s dřevěnými valy a kamennými zdmi. Některé lokality, jako Kouřim nebo Hradiště u Znojma, jsou známé, avšak místo legendárního Vogastisburgu, kde Sámo porazil Franky, zůstává neznámé. Za počátky české architektury lze považovat to, co je fyzicky dochováno a souvisí s dalším vývojem, a tak se zaměříme na stavby, které ještě nejsou stylově zařazeny, obecně označované jako předrománské.