Radomíra Sedláková Books

A handy pocket-sized guide which covers the complete architectural history of the city from its origins to the present. Maps and plans facilitate location.

Delving into Prague's architectural history, this study demonstrates how it covers twelve centuries of the art of building. Within this volume, many houses are detailed inside as well as out, revealing Romanesque spaces that survive below ground in many Old Town structures while most of the ground floors still follow the Gothic layouts. Renaissance masonry is illustrated, supporting walls and facades that are often in Baroque style, and modern times are captured in the new styles of Art Nouveau, Cubism, and Functionalism.

Kontroverzní dílo a osobnost kroměřížského rodáka a nejvýznamnějšího českého architekta druhé poloviny 20. století představuje obsáhlá monografie k jeho nedožitým devadesátinám. Publikace detailně přibližuje nejen všechny Pragerovy realizace (z nichž mnohé – zejména Nová scéna Národního divadla nebo někdejší parlament vedle budovy Národního muzea v Praze – vyvolávají dosud ostré střety mezi jejich zastánci a odpůrci z řad odborné i laické veřejnosti), ale přináší též úplný přehled jeho soutěžních prací a nerealizovaných studií a projektů, které měly zásadním způsobem změnit tvář Prahy (mj. Smíchova, Košíř, Karlína, Letné, Pankráce, Albertova, Staroměstského náměstí). Poprvé a v míře dosud nepublikované je dokumentována celá šíře architektovy tvorby, a to prostřednictvím výkresů, plánů, vizualizací, modelů, dobových i současných fotografií.

Veletržní palác (1928) je jedna z nejzajímavějších raně funkcionalistických staveb Prahy realizovaná podle projektu architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Publikace věnovaná jeho osudu provází čtenáře historií Pražských vzorkových veletrhů, představuje architektonickou soutěž na vytvoření velkorysé čtvrti „Veletržní City“, ukazuje vývoj veletržních aktivit v rámci paláce. Sleduje i pokusy o vybudování nového veletržního areálu v 50. letech 20. století a v závěrečné části připomíná navrhované varianty obnovy po požáru v roce 1974, kdy díky iniciativě architektů ze Stavoprojektu Liberec se podařilo palác uchovat a po zdlouhavých diskuzích bylo v roce 1980 rozhodnuto, že bude přidělen Národní galerii v Praze, aby zde pak v roce 1995 vytvořila sídlo pro své sbírky moderního a současného umění.

Katalog k výstavě v Národní galerii v Praze, Palác Kinských (14. dubna - 22. května 1994).

Další z publikací Slavných vil Prahy 6 – Hanspaulka představuje výběr významných vil z dosud nepublikované skvělé enklávy rezidenčního bydlení v Praze 6, vilové čtvrti Hanspaulka. Celá obytná čtvrť je součástí katastrálního území Dejvic a je zároveň nejmodernější. Svým rozsahem je celá Hanspaulka jeden z největších celků převážně individuálního bydlení v Praze, přičemž nejmohutnější stavební rozmach zaznamenala v období mezi dvěma světovými válkami, i když i to poválečné svou intenzitou nikterak nezaostávalo. První moderní obytný dům, okázalá vila Richarda Klenky z Vlastimilu, zde vznikl na sklonku první dekády dvacátého století. Ty poslední pak v naprosté současnosti. Mezi stavebníky a architekty hanspaulských vil uvedených na výstavě zaznamenáváme významné architekty jako Antonína Engela, Evžena Liinharta, Ladislava Machoně, Ladislava Lábuse, slavné herce Vlastu Buriana, Lídu Baarovou, sochaře Rudolfa Březu, grafika Jiřího Andrleho a mnohé další. Autoři knihy představují na více jak 264 stranách 53 slavných vil. Navíc je kniha doplněna obsáhlým urbanistickým vývojem celého území, stejně jakož i obsáhlou kapitolou, mapující velký počet původních usedlostí, které tvoří nedílnou součást historie celé enklávy Dejvic. Autorský tým vedl prof. Petr Urlich a Jiří Podrazil k ní pořídil současnou fotodokumentaci.

Při procházce knihou můžeme navštívit Šternberskou vilu v Troji, známou jako Trojský zámek, a prozkoumat cestu do Bertramky podle popisu Karla Mozarta. Dále se dostáváme do 19. století, kdy Lannova vila v Bubenči představovala jedno z prvních rodinných sídel v pražských sadech. Jan Kotěra se ve své rané tvorbě pokusil o symbiózu tradice anglického rodinného domu, což vedlo k Trmalově vile ve Strašnicích, prvnímu rodinnému domu na prahu 20. století. Dále se setkáme s významným architektem Josefem Zaschem a jeho Wilfertovou vilou Na Špejcharu, a také s vilou Františka Bílka, postavenou podle jeho vlastního projektu. Pokračujeme k vile Karla Kramáře, postavené mezi lety 1911-1914 podle Friedricha Ohmanna. Procházka nás zavede k Müllerově vile od Adolfa Loose, která se stala ikonou architektury. Po šedesáti letech se dostáváme ke Kuthanově vile architekta Vlado Miluniće, inspirované holandskou architekturou. Mezi 28 poválečnými vilami najdeme i vilu vítěze Wimbledonu Jana Kodeše a vilu režisérky Věry Chytilové. Kniha je bohatě ilustrována a na konci obsahuje vycházkové okruhy s mapami.

Zmapování vilové oblasti Bubenče - od území mezi dnešní křižovatkou na Špejcharu (respektive vil při Badeniho ulici) až po železnici severní dráhy při severním okraji Bubenče. Historie, architektura i osudy stavebníků a obyvatel jednotlivých domů.

Typické znaky všech stavebních slohů jsou prezentovány v deseti kapitolách, od románské architektury až po období po roce 1945. Publikace obsahuje ilustrace nejvýznamnějších staveb a detailní kresby, které doplňuje časová lišta pro rychlou orientaci. Tematické statě se zaměřují na architektonické zvláštnosti, stavby a architekty, zatímco praktické mapy jednotlivých epoch ukazují nejdůležitější města a stavby. Obrázkové lišty k epochám a krátké životopisy významných stavitelů a architektů poskytují ucelený přehled. Počátky české architektury jsou obtížně určitelné, přičemž dlouho byla za začátek považována první polovina 10. století. Novější poznatky naznačují, že na českém území existovala římská kastra, většinou dřevěná. Architektura Keltů a prvních Slovanů zůstává do značné míry neznámá, ale víme, že Slované stavěli opevněná hradiště s dřevěnými valy a kamennými zdmi. Některé lokality, jako Kouřim nebo Hradiště u Znojma, jsou známé, avšak místo legendárního Vogastisburgu, kde Sámo porazil Franky, zůstává neznámé. Za počátky české architektury lze považovat to, co je fyzicky dochováno a souvisí s dalším vývojem, a tak se zaměříme na stavby, které ještě nejsou stylově zařazeny, obecně označované jako předrománské.

Kniha pojednává o současné a historické architektuře, o životním prostředí, jehož je architektura součástí, o architektonické kompozici a jejím vývoji.Závěr tvoří kapitoly o lidové architektuře a památkové péči.Srozumitelně jsou vysvětleny a charakterizovány stavby rozličných slohůa stylů.Ty jsou doplněny téměř pěti stovkami kvalitních ilustrací.

20. století české architektury Secese, moderna, kubismus, poetismus, racionalismus, plasticismus, konstruktivismus, dekorativismus, funkcionalismus, který se postupně proměnil v tzv. mezinárodní styl, ale také tradicionalismus, socialistický realismus, panelová výstavba, betonový brutalismus, postmodernismus, a nakonec vysoká technologie, dekonstruktivismus, civilismus, regionalismus, minimalismus... Kniha je kompletní přehlídkou moderních slohových období, stylů, směrů a tendencí, jejich vrcholných staveb a všech významných českých tvůrců. Probírá století rok po roce (1901-2000) a představuje vždy jednu typickou stavbu v kontextu událostí v české i mezinárodní politice, vědě, technice a umění. Spousty barevných fotografií ilustrují vzrušující příběh historie naší moderní architektury, učí dívat se na ni poučenýma očima a názorně osvětlují množství užitečných odborných pojmů.

Výbor článků věnovaných několika desítkám historických i moderních pražských staveb. Rozsahem omezené příspěvky (původně články publikované v časopise Praha - srdce Evropy) shrnující základní údaje o vybraných objektech (domy, paláce, sakrální stavby, letohrádky, divadla, muzea, banky, obchodní dům, nádraží i letiště a stanice metra). Autorčina osobní zastavení předkládaná spíše laickým čtenářům jako inspirace k procházce Hradčany, Malou Stranou, Starým a Novým Městem a několika lokalitami mimo historické centrum. Fotografie objektů i jejich adresa a spojení městskou hromadnou dopravou.

Publikace souhrnně představuje projekty a studie architektonických děl druhé poloviny 20. století, které byly určeny pro Prahu, ale z různých důvodů, ať politických, realizačních, ekonomických či jiných nebyly nikdy realizovány. Uvedeny jsou i práce z konce čtyřicátých let, velká skupina prací je spojena s první polovinou padesátých let, kdy měl být mimo jiné vybudován nový centrální prostor Prahy. Šedesátá léta znamenala přípravu mnoha projektů významnějších staveb – například Staroměstské radnice, Domu odborové rekreace, Domu techniky či Státní knihovny. Léta sedmdesátá znamenala určitou stagnaci, ale v osmdesátých letech se opět objevila velká skupina dalších projektů, například hotel Sigma, přestavba areálu Fakultní nemocnice nebo hotel na Barrandově. Představeny jsou pouze ty projekty, jejichž plány, skici a modely dnes vlastní Národní galerie Praha.

Czech

Publikace, jež vyšla k 220. výročí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie v Praze, je souborem esejů představujících jakousi autobiografii Národní galerie v Praze, jejíž existence je mimo jiné založená na aktu velkorysých gest dávání a sdílení. Eseje vzdávají hold otcům zakladatelům, jednotlivým donátorům a institucím, umělcům a sběratelům, kteří galerijním sbírkám poskytli ničím nepodmíněný dar či dočasnou výpůjčku, provedli směnu nebo galerijním sbírkám – od starých mistrů přes grafiku a kresbu, umění Asie a Afriky až po umění 19. století a moderní a současné umění včetně architektury – a návštěvníkům prospěli jakýmkoli jiným způsobem. Kniha zahrnuje také texty věnované historii sběratelství a formativní roli štědrosti a velkorysosti v procesu vzniku sbírkových institucí. Komplexní obrázek dokreslují výňatky z filozofických, literárních a básnických děl, které problematiku velkorysosti zasazují do širších ideových souvislostí.

Medailóny českých osobností, jejichž život nebo práce byla či je spojena s pražskou čtvrtí Spořilovem.V krátkém úvodu je shrnuta charakteristika Spořilova jako zahradního města s živým společenským životem. V této specifické komunitě vyrostli, žili a tvořili významní lidé ze všech oblastí kultury (spisovatelé, herci, architekti). Do knihy bylo vybráno 140 z nich, aby reprezentovali Spořilov. Každé osobnosti je věnován medailón s fotografií a stručným shrnutím životní a profesní dráhy. Mezi nejznámější tváře, spojené s touto čtvrtí, patří herec J. Kačer, herec J. Suchý, spisovatel A. Branald nebo fotograf F. Drtikol. Osobnosti jsou řazeny abecedně. V závěru jmenný rejstřík.

Reprezentatviní publikace, která představuje vnitřky rozličných pražských staveb od středověkých románských domů, přes honosné paláce renesanční a barokní éry až po dnešní veřejné prostory bank či zastávek metra.

Na 200 pražských věží a věžiček v souboru členěném podle umístění v pražských historických čtvrtích, resp. obcích.Publikace vychází z knihy Stověžatá Praha - věž Jindřišská - věž ve věži, jež byla vydána v r. 2003 v souvislosti s rekonstrukcí Jindřišské věže, která byla v knize zvolena za ústřední bod, kolem nějž autoři opsali kružnici o poloměru 3 km. Tehdejší soubor 120 historických i moderních věží autoři rozšířili o více než 60 dalších, dokumentovaných barevnou fotografií a textem o historii věže i celého objektu, jehož je věž součástí (u 23 nejvýznamnějších z nich je výklad rozšířený). Soubor je geograficky rozdělen do 4 částí (severovýchod, jihovýchod, severozápad, jihozápad), každému oddílu předchází průběžně číslovaný seznam věží daného území s vyznačením jejich polohy na barevné mapce.

Kniha o nejvýznamnější české architektkce posledního půlstoletí vychází u příležitosti výstavy, kterou k devadesátinám Aleny Šrámkové uspořádalo Muzeum Kampa ve spolupráci s Národní galerií Praha. Architekt, filozof a čtyři historičky a historici moderní architektury v knize postihují osobnost a dílo Aleny Šrámkové z různých úhlů pohledu.

Od soutěžních návrhů po jednotlivé konstrukční prvky stávající podoby. Od urbanistických proměn místa po stávající architektonické řešení. Co všechno stálo za touto unikátní stavbou, která stojí po boku historické budově Národního divadla.