Jan Křen Books

Data, jména a fakta k politickému a církevnímu vývoji v českých zemích

Sborník mapuje vývoj československo-německých hospodářských vztahů v letech 1918 až 1945.

Nový pohled na zasuté a přehlížené souvislosti vzájemného česko-německého soužití. Práce sleduje germanizaci v Rakousku na konci 18. století, české obrození, předbřeznové období, průběh revoluce 1848, Bachův absolutimus, obnovení ústavnosti v Rakousku, rakousko-uherské vyrovnání, neúspěšný pokus o realizaci česko-rakouské vyrovnání v roce 1871, zostřování vztahů mezi Čechy a Němci koncem 19. století, pokusy o řešení česko-německého problému v habsburské monarchii a vývoj česko-německých vztahů během 1. světové války. První, exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jana Kristoforiho navrhla Barbora Munzarová.

Kniha je první českou přehlednou historií česko-německého vztahu od sklonku 18. století do roku 1918. Na rozdíl od běžných pojetí, soustředěných jen na dění v českých zemích, rozšiřuje svůj pohled též o vlivy rakouské a říšskoněmecké. Z titulu knihy, v české i zahraniční literatuře hojně citovaného, vyplývá, že se neomezuje jen na vzájemné nepřátelství a konflikty, ale zachycuje i soužití obou až překvapivě blízkých a vlastně příbuzných komunit. Kniha, v četných recenzích oceňovaná pro svou objektivitu, se stala jedním z nejúspěšnějších děl české historiografie. Protože autor byl jedním z historiků, kteří za tzv. normalizace měli zakázáno své povolání, vyšla poprvé jako disidentský samizdat, podruhé ve známém exilovém vydavatelství manželů Škvoreckých v Torontu a po listopadu 1989 v nakladatelství Academia, v Německu pak ve dvou vydáních v předním nakladatelství R. Oldenbourg Verlag v Mnichově. V současném vydání připojuje autor, jeden z prvních signatářů Charty 77 a dvacet let dělník v hydrologickém podniku, vzpomínkovou studii o obtížných okolnostech vzniku knihy na pozadí dělnického prostředí a také života v tehdejším disentu, zvláště velké diskuse o odsunu, která se zde v 80. letech vedla.

Obsahem útlé knihy je jedna rozsáhlá esej na téma naše národní identita v průběhu stáletí a kratší esej věnovaná prostoru Střední Evropy. Velký prostor je vnován česko-německým vztahům, což je téma snad stále aktuální (ostatně to prokazuje i ona esej).

O poměrech ve školství, písemnictví i kinematografii v tomto období.

Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti kombinují syntetizující a paralelní přístupy, usilují o překročení tradičně pojímaných národních dějin, z nichž vyrůstají často zavádějící představy o národní – ať pozitivní či negativní – výlučnosti. Základní proud líčení politických a sociálních dějin, spojených též s poznatky nových historických disciplín o každodennosti, mentalitách apod., je vždy rámován širšími hledisky civilizačními a mezinárodními a přehledem interpretačních diskusí o zásadních otázkách v soudobé světové literatuře. Knihu doplňuje padesát portrétů významných osobností posledních dvou století a na třicet exkurzů, které pojednávají o jevech na okraji hlavního proudu dění, či dokonce mimo něj, zvláště vybraných problémech kulturně-uměleckých, náboženských nebo národnostních (autory těchto částí jsou povětšinou historikové mladé generace). Ke knize je připojeno několik schémat politických systémů, statistické přehledy a více jak dvacet historických map

Kniha Čtvrt století střední Evropy se věnuje soudobým dějinám států visegrádské čtyřky, které zasazuje do kontextu dějin evropských i světových. Jádrem knihy jsou chronologicky pojaté kapitoly paralelní historie visegrádských zemí, kombinované s kapitolami komparativními a syntetizujícími. Svůj originální výklad autor zahajuje rekapitulací vývoje těchto zemí ve 20. století, na niž navazuje kapitola o rozpadu sovětského bloku. Následuje postkomunistická transformace, přijetí do NATO a EU, začlenění do těchto struktur a finanční krize let 2008–2013. Zvláštní pozornost autor věnuje nezadržitelnému postupu globalizace, s jejími pozitivními stimuly i problémy. Zaměřuje se na domácí i zahraniční politiku, hospodářské a finanční otázky a především společnost v tomto regionu. Součástí výkladu jsou i exkurzy mimo střední Evropu (na neoliberální Západ, do Číny).

Studie českého historika o tzv. bílých místech v československých a zejména českých dějinách v předválečném i poválečném období.

výbor z Pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947

Dosavadní literatura o buržoazní emigraci až na výjimky obhajovala buržoazní stanovisko. Nové, marxistické hledisko zaujala tato monografie o počátcích zahraničního odboje. Opírá se jak o archívní materiály, tak o marxistickou aburžoazní literaturu. Bohaté materiály a ovládnutí marxistické metody umožnily autoru, aby podal obraz doby, politického zákulisí, zejména v USA, Velké Británii, pomnichovském Československu, Polsku, a osobních charakterů představitelů buržoazní politiky.

Stať přehledně líčí vnitropolitickou situaci v ČSR před Mnichovem, postoj předáků čs. buržoazie k německému fašismu a mezinárodní přípravu i provedení mnichovského diktátu.

První část trilogie o čs. zahraničním odboji za 2. světové války se zabývá vznikem emigrační skupiny kolem prezidenta Beneše i celkovou situací v letech 1938-39.

Druhá část trilogie o čs. zahraničním odboji za 2. světové války se zabývá obdobím od léta 1939 do jara 1940.

Studie rozebírá vliv společenského prostředí na tvorbu Franze Kafky. // Sociálně historické dílo zaměřuje svoji pozornost na postavení osoby židovského původu v českém prostředí v období sílícího antisemitismu a nacionálních rozporů. Stölzl hledá odraz této historické situace v životě a díle pražského židovského autora.

Výbor studií výrazné osobnosti českého dějepisectví soudobých dějin Jana Křena má za cíl zprostředkovat pohled na jeho trvale inspirativní historiografické dílo v perspektivě od 60. let do počátku 21. století. Motivem výběru textů bylo akcentovat dynamiku Křenova badatelského vývoje, jeho pohyblivost ducha, nespokojenost a podnětnost: Řada studií postupuje od kritického vyrovnávání se s problémy meziválečného Československa a jeho protagonistů, válečného exilu a protinacistického odboje v 60. letech přes témata disidentských let, kdy se Křen soustředil na česko-německé stýkání a potýkání v 19. a 20. století. Období sametové revoluce roku 1989 přineslo koncepční úvahy o proměnách češství i o bílých místech českého dějepisectví. Následovaly studie o problému střední Evropy, o nucených migracích i o otázkách evropských dějin. Křen je příkladem autora duchovně neusedlého, intenzivně hledajícího odpovědi na své stále zvídavější otázky.

Sborník 14 vědeckých studií, který vznikl z iniciativy pracovníků katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd UK, si klade za cíl předložit českému čtenáři doposud v české historiografii německých a rakouských dějin opomíjené téma obrazu - stereotypu.

Česi, Slováci, Nemci a ich štáty v rokoch 1948-1989.