Jan Křen Books

Data, jména a fakta k politickému a církevnímu vývoji v českých zemích

Sborník mapuje vývoj československo-německých hospodářských vztahů v letech 1918 až 1945.

Nový pohled na zasuté a přehlížené souvislosti vzájemného česko-německého soužití. Práce sleduje germanizaci v Rakousku na konci 18. století, české obrození, předbřeznové období, průběh revoluce 1848, Bachův absolutimus, obnovení ústavnosti v Rakousku, rakousko-uherské vyrovnání, neúspěšný pokus o realizaci česko-rakouské vyrovnání v roce 1871, zostřování vztahů mezi Čechy a Němci koncem 19. století, pokusy o řešení česko-německého problému v habsburské monarchii a vývoj česko-německých vztahů během 1. světové války. První, exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jana Kristoforiho navrhla Barbora Munzarová.

Kniha je první českou přehlednou historií česko-německého vztahu od sklonku 18. století do roku 1918. Na rozdíl od běžných pojetí, soustředěných jen na dění v českých zemích, rozšiřuje svůj pohled též o vlivy rakouské a říšskoněmecké. Z titulu knihy, v české i zahraniční literatuře hojně citovaného, vyplývá, že se neomezuje jen na vzájemné nepřátelství a konflikty, ale zachycuje i soužití obou až překvapivě blízkých a vlastně příbuzných komunit. Kniha, v četných recenzích oceňovaná pro svou objektivitu, se stala jedním z nejúspěšnějších děl české historiografie. Protože autor byl jedním z historiků, kteří za tzv. normalizace měli zakázáno své povolání, vyšla poprvé jako disidentský samizdat, podruhé ve známém exilovém vydavatelství manželů Škvoreckých v Torontu a po listopadu 1989 v nakladatelství Academia, v Německu pak ve dvou vydáních v předním nakladatelství R. Oldenbourg Verlag v Mnichově. V současném vydání připojuje autor, jeden z prvních signatářů Charty 77 a dvacet let dělník v hydrologickém podniku, vzpomínkovou studii o obtížných okolnostech vzniku knihy na pozadí dělnického prostředí a také života v tehdejším disentu, zvláště velké diskuse o odsunu, která se zde v 80. letech vedla.

Obsahem útlé knihy je jedna rozsáhlá esej na téma naše národní identita v průběhu stáletí a kratší esej věnovaná prostoru Střední Evropy. Velký prostor je vnován česko-německým vztahům, což je téma snad stále aktuální (ostatně to prokazuje i ona esej).

O poměrech ve školství, písemnictví i kinematografii v tomto období.

Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti kombinují syntetizující a paralelní přístupy, usilují o překročení tradičně pojímaných národních dějin, z nichž vyrůstají často zavádějící představy o národní – ať pozitivní či negativní – výlučnosti. Základní proud líčení politických a sociálních dějin, spojených též s poznatky nových historických disciplín o každodennosti, mentalitách apod., je vždy rámován širšími hledisky civilizačními a mezinárodními a přehledem interpretačních diskusí o zásadních otázkách v soudobé světové literatuře. Knihu doplňuje padesát portrétů významných osobností posledních dvou století a na třicet exkurzů, které pojednávají o jevech na okraji hlavního proudu dění, či dokonce mimo něj, zvláště vybraných problémech kulturně-uměleckých, náboženských nebo národnostních (autory těchto částí jsou povětšinou historikové mladé generace). Ke knize je připojeno několik schémat politických systémů, statistické přehledy a více jak dvacet historických map