Marek Küchler Book order (chronological)

Zlo se tentokrát uchytilo v Paříži. Zatím si toho nikdo nevšiml, ale první příznaky se už objevily. Zatím neviditelné pro obyčejné obyvatele i návštěvníky, ale přesto patrné pro ty, kdo se vyznají. Stopy blížící se hrůzy se daly zaznamenat všude ve městě, v Seině, na bulvárech, podzemí i ve vzduchu. Občas se lidé na chvilku zastavovali na svých pochůzkách nebo v práci či doma a zaposlouchali se, protože měli dojem, že se něco děje. Měli jakýsi nedobrý pocit, který ale nedokázali blíže popsat. Něco je ve vzduchu, mysleli si. A šli dál.

Inspektor John Sinclair je mrtvý. Policista, který téměř celý život bojoval s démony a magií, nepřežil naplánovaný a brutální útok gangsterů. Ale je to opravdu pravda? Nemohl projít nějakou děsivou proměnou a někde má svého dvojníka? Navíc je obviněn z toho, že před svou smrtí zabil malého chlapce. Do pátrání se tentokrát pouští nejen Johnův kolega Suko, ale i jeho dvě přítelkyně Glenda a Jane…

Otec Ignác ze skotského kláštera svatého Patrika jednoho dne informuje svého přítele Johna Sinclaira o brutálních vraždách, které se v malé vesnici Watermeetings v poslední době dějí. Ten neváhá a ihned se rozjíždí přijít záhadám na kloub. Vesnicí se šíří stará pověst o mrtvé vraždící jeptišce, o které si většina místních obyvatel myslela, že je pouze vymyšlenou báchorkou. Ale co když se nejedná o legendu předávanou z generace na generaci, ale krutou realitu?

Vrchního inspektora Scotland Yardu Johna Sinclaira čeká další případ, tentokrát v Maroku. Dochází zde k záhadným úmrtím, o kterých se ale neví jistě, zda se jedná o vraždy. Místní lidé je připisují jakýmsi bájným bytostem, kterým se říká škrtící stíny. Jedná se o stíny, kterébloudí časem a mezi světy, jejich pouť nebere konce. Ke své existenci potřebují zdroj síly a tím jsou pro ně lidské duše… Dokáže se jim John pomocí magických zbraní postavit?

John Sinclair, vrchní inspektor Scotland Yardu, se vydává na služební cestu do Francie, aby vyšetřil jistou záhadu, která nedává lidem ve vesnici Medocque spát. Zdá se, že všechny podivuhodné události souvisejí s místním zámkem. Zámecká paní Manon totiž ukrývá ve svém přepychovém sídle nebezpečné tajemství. Jedná se o starobylý rod, který je odedávna spojován s temnými sílami pekla. John se dostává do bezvýchodné situace, je ohrožen krvežíznivými vlkodlaky… Podaří se mu i tentokrát vyváznout?

Ve francouzské vesnici Medocque se dějí stále podivné věci. Manon Medocqueová, zámecká paní, se proměnila do nelidské podoby – vlkodlaka, touží se stát Královnou vlků. Její nádherné sídlo se stalo sídlem zla a nenávisti. Johnu Sinclairovi jde o život. Zvítězí zlá magie středověku? A jak s celou situací souvisí tajemný hrob Hectora de Valois, který se za svého života zabýval alchymií a temnými naukami? Vypadá to, že vrchního inspektora Scotland Yardu čeká další složitý případ…

Tentokrát se vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair vydává se svým kolegou Sukem až na Kypr. Zdá se, že až sem vedou stopy tajemného řádu templářských rytířů. Vše souvisí s Hectorem de Valois, tajemným mágem a rytířem, se kterým měl John Sinclair už několikrát co do činění. Zároveň se zde setkává s obávaným Akimem Samaranem a jeho pomocníkem. Podaří se vrchnímu inspektorovi získat tajemný soudcovský meč templářů? Zbraň, která patřila Hectoru de Valois?

Mladá žena Ria Rushová má velmi živé a stále se opakující sny, ve kterých se jí zjevuje Miriam di Carlo, bánší ze země Aibon. Tato tajemná země je branou spojující světy Dobra a Zla, místem pověstí a legend, kde vládne magie a kde je možné všechno… V Irsku se věří, že bánší jsou poslové smrti, kdo uslyší jejich nářek, tomu někdo zemře. John Sinclair a jeho kolega Suko tedy cestují do Irska, aby zjistili, co je pravdou na starých legendách. Jejich pátrání jim ale zkříží upír dračí krve, který nezná slitování. Podaří se zkušeným inspektorům Scotland Yardu vyřešit i tento případ?

Alcatraz – jedno z nejhorších vězení na světě, kdo se zde ocitne, jako kdyby přestal existovat… Do těchto cel se dostane i bývalá čarodějka Jane Collinsová, kamarádka Johna Sinclaira, vrchního inspektora Scotland Yardu. Měla by být zabita za něco, co provedla ještě dříve? Kdo je jejím protivníkem? Pátrají po ní její dřívější kolegyně, aby se jí pomstily, nebo sám vládce pekel Asmodis? A jak si s touto situací poradí John Sinclair?

John Sinclair a jeho kolega Suko stále pátrají po svém příteli Yakopovi, mistru umění a představeném kláštera, který se vydal hledat Korunu nindžů až do dalekého Japonska. Zdá se ale, že se nacházejí v nebezpečí smrti a není pro ně úniku. Spojením vysoce moderní a smrtící techniky šíleného vědce Yamigy se samurajským démonem Shimadou vznikne síla, jaké se nedokáže postavit ani John Sinclair se svými magickými zbraněmi… A jak dopadne boj s ďáblem Asmodisem, který rovněž usiluje o vzácnou Korunu nindžů?

Acron je jméno velké firmy, která podniká v oboru zábavné techniky a herního průmyslu. Něco však není úplně v pořádku. Dva z hlavních představitelů firmy za záhadných okolností umírají, naživu zůstává pouze poslední z nich – Hayes. Vypadá to ale, že i jemu hrozí smrtelné nebezpečí. Za celou tajemnou hrou stojí Akim Samaran, odvěký nepřítel Johna Sinclaira a jeho kolegy Suka. A jak s celým případem souvisí Belisana – keltská bohyně a paní ohně?

Obětní dýka boha Baala se sice dostala až k Johnu Sinclairovi, ale tajemstvím přesto není konec. John zjišťuje, že stopy vedou do Ruska. Společně se svým kolegou Sukem a hrůzymilovnou babičkou Sarah Goldwynovou se tedy vydává na dalekou služební cestu, aby zbavil jeden z místních klášterů dávného prokletí. V tomto klášteře žil kdysi zlověstný mnich Rasputin a zdá se, že jeho duch stále existuje. V jakém spojení je však tajemný mnich s Baalem a Johnovým křížem? Vrchního komisaře Scotland Yardu čeká opět mnoho práce, a to nejen s tajemnými sílami, ale i místními úřady…

Záhadné události kolem Grigorije J. Rasputina, někdejšího mnicha z minulosti, se konečně posunuly kupředu, ale případ v klášteře stále ještě nekončí. Co obsahují Rasputinovy zbytky závěti? A proč se vše točí kolem obávaného démona Baala a jeho obětní dýky – nebezpečné smrtící zbraně vyzařující zelené světlo? John Sinclair a jeho přátelé se vydávají po jeho stopách. Podaří se jim najít démonovo hrůzostrašné sídlo, které je pojmenováno jako Důl kostlivců, a zároveň se zachránit před smrtícími útoky Baalových služebníků?

413. sešit série John Sinclair - Na stopě hrůzy. Operace Jane Collinsové se povedla, ale John přišel o Kostku zla, která zmizela kdesi v podzemí. Nyní o tuto magickou zbraň usiluje strašlivý skřet, který je zřejmě ve spojení s mocným Shimadou.

Na noční obloze jasně svítí úplněk. Právě v tuto dobu se mladá dívka Laura Ascotová proměňuje do své strašlivé podoby vlkodlaka. Stará prokletí z dávných časů se musí naplnit. Jaká tajemství skrývá Lauřina matka? Podaří se vůbec Johnu Sinclairovi tuto záhadu objasnit a vyhrát nelítostný boj s hrůzostrašnými obludami?

Tři Vlkodlaci stáli jako hradba v otevřených dveřích vozu. Stáli tam jako nepřekonatelná živá překážka. Před nimi se nacházela místnost salonního vozu zařízená s vybraným luxusem. Dřevěné obložení stěn, textilní tapety, kůže. Nábytek poctivé ruční práce. Bestie stvořené k zabíjení si ale věcí nevšímaly, viděly jenom muže uvnitř. Z pracek a tlam jim ještě kapala krev posledních obětí. Ruský velvyslanec a jeho britský kolega jim byli vydáni na milost a nemilost. Protože osobní strážci už nežili, nestál mezi zabijáky a jejich budoucími oběťmi nikdo...

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami. Nečekaně jsme narazili na tři záhady: Planetu mágů, Garfieldovu tajuplnou závěť z Behanova domu a Masku mrtvých z Atlantidy. Tyto záhady si říkaly o vysvětlení, byla to naše práce a naše povinnost. Morg Behan se nedávno vrátil z Kanady, kde narazil na tajemné balvany z hlubin vesmíru, nejspíš z Planety mágů. Já a Suko jsme se rozhodli začít naše pátrání právě v Kanadě, takže nás cesta zase zavedla pořádně daleko od domova, do ledových končin severní Kanady. Setkali jsme se tam ovšem i s čarodějkou z ledových krajů , s Rakinou.

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami. „Tak jsem si to mnohokrát představovala: umřít vedle slavného Lovce duchů Sinclaira! Můj sen se za chvíli splní. Co krásnějšího by mohlo čarodějku potkat?" Tak na mě promluvila Wikka, proslulá vládkyně čarodějnic. Já neřekl nic, myslel jsem na jiné věci. Ona ale promluvila znovu: „Proč nic neříkáš, nechce se ti? To máš takový strach, že jsi oněměl?" Pak se rozesmála, trochu ječivě a zdálo se mi, že i hystericky. „Ach, taková krása, taková ironie," zaječela. „Sinclair bude viset! Co by za to celý velký démonický svět dal, aby tu chvíli , kdy se zhoupneš na šibenici, uviděl!" Něco na tom bylo, ironie tohoto okamžiku skutečně bila do očí. Náš protivník měl v ruce najednou všechny trumfy a donutil nás k čemusi neslýchanému. Dostal nás do pasti, ze které nebylo úniku. Na Planetě mágů jsme měli já a se mnou moji přátelé zahynout na šibenici.

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami. Přicházel potmě. Vznášel se nocí a skoro nikdo ho nemohl spatřit. Měl široká křídla, která ho držela ve vzduchu a z výšky se planoucíma očima díval na zem a hledal kořist. Občas ze sebe vydal výkřik, při kterém tuhla krev v žilách. Ten, koho si vybral za oběť, byl ztracen, protože tomuto létajícímu tvorovi nebylo možné uniknout. Takový byl – pták smrti!

Pohnul se na svojí pryčně tak rychle, že jsem se nezmohl na obranu. Vyskočil, vstal a před obličejem se mi mihly jeho ruce a popadly mě kolem krku. Sílu na svůj věk tedy měl, okamžitě jsem se začal dusit pod stiskem jeho zpocených prstů. Tak se mu podařilo mě zatlačit až ke stěně. Pomalu mi začalo docházet, že mě ten člověk chce asi zabít. Kopl jsem ho kolenem do brácha, ale k mému údivu se nic nezměnilo. Klidně tu ráno vydržel a nepustil mě. Tohle už bylo opravdu podezřelé.

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami.

Sir James se zlehka dotkl podivného předmětu, který tam vlastně neměl co dělat a na nějž se nerad díval. Byla to lebka, která patřila člověku, kterého neznal a nikdy nespatřil. O těle se zatím nic nevědělo, k dispozici byla jenom lebka. Pak se superintendant posadil za svůj psací stůl a zahleděl se na muže, který před okamžikem vstoupil. Tím mužem byl Suko. Nyní, pozdě v noci, se sešli, aby domluvili poslední detaily a dohodli se na jisté utajené akci. Šlo o Johna Sinclaira, Lovce duchů, který tento případ vyšetřoval a s nímž to zřejmě nevypadalo dobře. Nedal o sobě vědět za celou dobu, co pobýval ve Španělsku. „Co si o tom celém myslíte, Suko?" otázal se teď sir James.

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami. Událo se to v dobách, kdy ještě neexistovalo písmo. Naše planeta působila tehdy nevlídně, svítilo na ni sice slunce a v noci měsíc, ale jinak byla nehostinná a nebezpečná. Mnoho věcí a bytostí v té době teprve čekal na svoje zrození, ale něco přece už jenom existovalo: magie! Právě v těch časech se na Zemi objevily pekelné kameny, vržené sem z nekonečných dálav vesmíru. Napřed si jich nikdo nevšiml, hodlal je použít teprve Arkonada.

Lidé z vesnice Campa přesně věděli, co jim hrozí, a proto vesnici opustili. Prchli. Zbylo jenom místo duchů, opuštěné domy a ulice. Teď už se tam nacházel jenom ten cizinec, Angličan jménem Suko. Ocitl se zde sám a opuštěný proti úplné záplavě bílých pavouků, kteří se rychle hrnuli do vesnice a začali ji zaplavovat. Jejich hlavní proud se valil od hřbitova, kde se nacházel vchod do podzemí. Suko je nejenom viděl, ale také slyšel chrastivé zvuky, které pavouci vydávali. Několik pavouků dokonce sedělo na střechách domů - bylo s podivem, že je ty chatrné stavby vůbec udržely. Podstatné teď nebylo uvažovat o tom, jak se sem dostali, ale jak by měl Suko před nimi prchnout, protože na boj s nimi zjevně nemohl pomýšlet. Mohl by sice utéct dírou, kterou zmizel Sanchez, ale to by byla jistá smrt.

Ozvalo se vytí a skřípění, které tak trochu připomínalo nářek dítěte, ale opravdu jen velmi vzdáleně. Ten zvuk způsobilo skřípění brzd a sténání pneumatik na hladkém povrchu. Pak se ozvaly ještě další zvuky, ale to už jsem se otáčel a viděl auto, jak se smykem zběsile zastavuje a otáčí na asfaltu. Nebylo to obyčejné auto, ale malý náklaďák, který stál napříč přes silnici. Náklad na korbě se při tom divokém manévru posunul a teď tlačil na postranici a plachtu, takže byla pod plachtou vidět vyboulenina. Dveře na straně řidiče se otevřely, řidič vyhlédl ven a začal křičet jako smyslů zbavený. Vypadal jako někdo, kdo právě přišel o rozum.

Když si ďábel uvědomil, koho má ve své moci, neubránil se úšklebku. Ano – měl v moci oba Conollyovy! Vymyslel a provedl geniální plán a ani Sinclairovi se nepodařilo ty dva z jeho moci vyrvat. Zbýval už jenom poslední člen rodiny malý Johnny. Že se jednalo o bezbranné a nevinné dítě jej nezajímalo, ďábel byl nemilosrdný. Bylo tedy načase završit plán a zmocnit se toho dítěte.

Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami. V levé ruce držel muž krátkou rovnou dýku a v pravé dýku se zakřiveným ostřím. Tvář měl snědou a oči mu v ní jasně zářily bělostí. Mezi tím mužem a Sukem byl na ulici otevřený poklop od kanálu. Jedno bylo jasné: ten muž byl připravený vystartovat do protiútoku. Právě dosáhl hranice, za kterou je člověku všechno jedno. Už chyběla jenom poslední kapka k tomu, aby nálož v jeho hlavě vybuchla. Prakticky se už vůbec neovládal a neměl kontrolu nad svým jednáním. Ale Suko nechtěl žádné problémy, a proto se zachoval uvážlivě a klidně.

Oči jí svítily jako hvězdy, ústa měla roztažená do šířky a mezi zuby procedila jedinou otázku: „Kde je?„ „Kdo?“ Štíhle ruce uchopily pušku za hlaveň a vší silou do ní zatlačily. Muž, který se držel rámu dveří, zasténal, zapotácel se a upadl. V jeho těle se rozšířila bolest jako exploze. Pažba ho zasáhla těsně pod přezkou na opasku. Začal dávit. Oči mu lezly z důlků a otevřenými ústy lapal po dechu. Po bradě mu tekly sliny. Žena přibouchla dveře podpatkem. Zaklaply tak hlasitě, že to znělo jako výstřel.

Sympatický vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair – muž se všemi klady i zápory – svádí často nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami. Kosmetické salony měly o klientelu postaráno v každé době, protože být krásná nebo krásny bylo důležité vždycky. Chodila do nich spousta žen a také dost mužů, aby si koupili ještě lepší vzhled, než jaký jim dala příroda. Vždycky jsem s obtížemi chápal, proč tam chodí muži. Proč nechodí radši do autosalonů, aby si prohlíželi auta, nebo na stadiony, aby fandili svému mužstvu? Ale asi na to mají svůj názor. Lidé rádi vydávají slušné sumy za péči, která jim měla pomoct udržet mladiství vzhled. To bylo v pořádku, ale jenom do chvíle, než narazili na místo, kde na ně číhaly síly Temnot.

Našli ho ve skleněné rakvi. Byl to Radamar, velký mág a kouzelník, který žil před čtyřmi tisíci let a kterého uctívali staří Egypťané. Dnes se o něm nevědělo skoro nic, a to, že ho objevili, byla jenom náhoda. Měl radši zůstat ve své zemi, ale nakonec ho dopravili do Anglie. Nikdo z Archeologů nevěděl o jeho strašného tajemství, které přečkalo čtyři tisíciletí a které bylo sepsáno samotným strašlivým bohem Anubisem.

Volali ho a on přišel! Přilétl do tajemného údolí, které bylo současně úzké i široké. Lidské vnímání zde totiž nebylo k ničemu. I když si člověk chvílemi myslel, že vidí jeho konec, ve skutečnosti vedlo dál až do nekonečna, kde země a obzor splývaly v jedno. Toto místo neleželo na Zemi, ale v jiném světě, jiné dimenzi, jiném čase. Přitom bylo ve skutečnosti mimo čas – existovalo totiž po všechny časy, jak stanovily zákony bohů. Z toho důvodu se ono tajemné a záhadné území nazývalo Propast němých bohů.

Už tři dny spal Stan Willard s nabitým revolverem pod polštářem – tedy pokud o těchto dusných nocích vůbec mohl zamhouřit oka. Bál se totiž o svůj život. Ani dnes v noci to nebylo jiné, zase nespal. Malým oknem a sítí proti moskytům pronikalo mdlé světlo měsíce a dopadalo na postel, kde se pod prostěradlem rýsovalo mužské tělo. Willard ležel a pozorně naslouchal. Džungle není v noci nikdy tichá. Oživuje ji tisícero zvuků, když se noční tvorové probouzejí a jdou za kořistí.

Jeden chytrý obchodník měl dobrý nápad. Stranou frekventovaných ulic, ale ne příliš daleko od City, zřídil zábavní park. HORRORLAND. Hrůza vždycky přitahoval. To věděl i náš člověk a podle toho se zařídil. V jeho parku bylo všechno, co mohlo šířit děs a hrůzu: upíři, vlkodlaci, monstra, démoni. Pochopitelně nebyli skuteční, ale jenom umělí a namalovaní. Ale pak se objevil skutečný démon: Jack Rozparovač! Došlo ke katastrofě.

Mezi starými rozpadlými zdmi sídlilo Zlo. Když tak voda narážela na prastaré zdivo, ozývaly se zvuky, které zněly až strašidelně. Jako kdyby to tiché hlasy lkaly nad jakýmsi příšerným životem. Noc byla černá jako peklo. Měsíc byl skryt za těžkými mračny, a tak nebylo vidět na krok. Všude bylo ticho jako v hrobě. Ale bylo to klamné ticho a klamný klid, protože v tomto starobylém městě žilo kromě lidí a zvířat ještě cosi jiného. V okolí něco číhalo, něco, co našlo úkryt ve vodě a u vody, něco co bylo spojeno s brakickou vodou, se starými paláci a s dávnou minulostí této metropole.

Vypukla strašná bouře. Vichřice se rozprostřela nad obrovskou vodní plochou a jako gigantická ruka hnala před sebou vlny, vysoké jako hory. Stalo se to v severní částí Japonského moře a mnoho ostrovů bylo toho dne zpustošeno. Ale jeden ostrov v té oblasti zůstal ušetřen. Byl to pustý ostrov, kterému se lidé vyhýbali. Ten ostrov měl i zvláštní jméno, říkalo se mu Ostrov mlčení.

Napřed pocítil na tváři dotyk čehosi měkkého, vlhkého a trochu drsného a vzápětí k němu dolehlo slabounké zavrčení. Ozvalo se mu těsně u ucha a na ušním lalůčku ho cosi polechtalo, až sebou trhnul. Pak procitl. Ne, to nebyl spánek, z čeho se probral, to musely být mrákoty. Neměl totižve zvyku uléhat ke spánku na dvoře a na holé zemi. Pokud se na takovém místě a v takovém stavu nyní ocitl, muselo to mít svoje důvody. Jak se pohnul, uslyšel zamňoukání a kočka, která mu stála u hlavy, neslyšně odběhla. Ale alespoň ho probudila, už bylo načase. Suko chvíli ležel a nehýbal se. Snažil se rozpomenout na poslední události. Hlavně vnímal bolest, která mu vyplňovala lebku. Měl pocit, že má hlavu dvojnásobně velkou a že mu v ní spousta malých kladívek buší do mozku – znal ten pocit. Ne, opravdu se necítil dobře, ale na druhou stranu si nestěžoval, protože si vzpomněl, že mu šlo o život, když na něj Lady X mířila samopalem a měla už prst na spoušti. Vyvázl v poslední chvíli, nemluvě o tom, že ještě předtím ho malém rozsápali vlkodlaci. Ne, nemohl si stěžovat, vážně měl obrovské štěstí, které si snad ani nezasloužil.

Pro démony nehraje čas žádnou roli, oni žijí jinak než lidé. Mohou čekat na svůj okamžik dlouho, velmi dlouho. Ale jakmile nastane určitá klíčová událost, vycítí, že přišla jejich hodina, a udeří. Tak tomu bylo i ve Skotsku. Na dně moře tam číhala jedna dávno zapomenutá příšera a čekala na svoji pomstu. A její čas přišel. Frankensteinovo monstrum procitlo a s ním i žravé zabijácké ryby…