Jana Soukupová Books

Sbírečka, kterou držíte v rukou, vznikala ve velice dlouhém časovém období, první veršíky jsou přes dvacet let staré. Některé (je to těch „pět básniček pořád dokola“, jak říká jeden z jejich hrdinů) otiskly Literární noviny, nebo vyšly v almanachu Uprostřed průmyslové noci (Větrné mlýny), který v roce 1983 sestavil s pomocí autorky J. A. Pitínský.

Ukázky z tvorby nekonformních autorů, kteří ve své době stáli stranou oficiálního proudu poezie a neměli možnost publikovat.

Příběhy jihomoravských disidentů v 70. a 80. letech 20. století O českém disentu vyšla již řada knih i studií. Většinou se však jednalo o pohled historiků a v centru pozornosti stála pražská skupina chartistů. Kniha Jany Soukupové nabízí jiný pohled. Cíleně mapuje situaci disentu v Brně a na jižní Moravě a její reportáže-portréty vycházejí z autentických vzpomínek samotných aktérů. Příběhy disidentů vytvářejí plastický obraz moravských opozičních aktivit v době normalizace a ukazují, že zde vyrostla řada osobností, které pak v mnoha oblastech ovlivnily i polistopadový vývoj u nás. Kniha je specifická i tím, že autorka sama byla součástí tohoto hnutí, což jí umožňuje pohlížet na jednotlivé aktéry i události zevnitř. Čtenáři se zde setkají s příběhem Jaroslava Šabaty, Petra Cibulky, Evy Trúdy Vidlařové a mnoha dalších, stejně jako se studentskými či kulturními protirežimními aktivitami, brněnskou hudební novou vlnou, Ochotnickým kroužkem i koncertem zpěvačky Nico v brněnském hospodském sálku. Příběhy jihomoravských disidentů vycházely původně jako seriál v deníku MF DNES. Čtenářský ohlas byl tak velký, že se autorka rozhodla zpracovat je do knižní podoby.

Nové vydání úspěšné učebnice analyzuje chování a rozhodování jednotlivých mikroekonomických subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Vysvětluje interakce jednotlivých subjektů a trhů i důsledky rozhodnutí státních orgánů na aktivity spotřebitelů a firem. Nově jsou zpracovány zejména kapitoly věnované chování firmy a formování poptávky, rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika a trhům výrobních faktorů. Učebnice obsahuje nejen výklad standardní mikroekonomie, ale i nové, alternativní přístupy k této oblasti.

Brno je jediné město, které za Husáka nabízelo kariérní možnosti pouze členům KSČ. Na druhé straně se však rozvíjel život těch, kteří usilovali o osobní svobodu, což tato kniha zachycuje v celé své rozmanitosti. Autorka, která mnohé z uvedeného zažila, přináší vzpomínky na brněnské hospody, máničky, kulturní aktivity a známé postavy. Oživuje události a fenomény doby, jako jsou brněnské volby, kolejní život, večírky a nezávislá kultura, a specifické lokality jako výstaviště, Kamenku, Svoboďák či Prygl. Kniha, doplněná desítkami dobových fotografií, vznikla na základě populárního seriálu v deníku MF DNES. Ludvík Vaculík tvrdí, že v dětství jsme mohli zažívat jen to, co bylo k dispozici, což platí i pro nás, kteří jsme vyrůstali za normalizace. V Brně se vítalo každé volné společenství, akce či nesehnatelná deska, což je dnes už vzácné. Na druhé straně lidé trpěli za své názory a jejich děti nemohly studovat na vysněných školách. Obecná lež, která ničila životy, zejména během voleb, byla ohavná a zhoubná. To vše se odehrávalo v našem jediném mládí, které už nikdy nebudeme mít.

Pro inženýrské studium. Publikace není koncipována tak, aby umožnila pochopení základních otázek mikroekonomie bez předběžného hlubšího studia; neobsahuje zevrubný výklad základních pojmů a souvislostí. Její prostudování má pouze umožnit utřídění a zopakování poznatků získaných předchozím studiem.

Jak to všechno doopravdy bylo a je. Hradčanská kauza Marty Chadimové.

Sbírka Noc je den je poskládána z veršů psaných v letech 1997 až 2005. Pro novinářku Janu Soukupovou ale zestárnout nestačily, minimálně od roku 1989 jí dny běží až neskutečně rychle. Nakonec i svou předchozí sbírku Dávnověk sestavila podobně, vlastně až jako ohlédnutí. Posledních dvacet let navíc básně už skoro nepíše, převálcovaly je desítky novinových článků. Verše pro tuto knížečku tedy doslova dolovala ze starých disků. Při přetahování do současných textových editorů musela svým veršíkům občas dokonce ručně doťukávat nabodeníčka, protože dnešní wordy nechtěly mít nic společného s těmi, které autorka dodnes považuje za současné. Totéž platí o básnickém fotoalbu, které držíte v ruce. Ačkoliv její dcery i syn mají už svoje potomstvo, pro matku jejich dnešní podoba stále splývá s tou dětskou. Ani ta pětadvacet let mrtvá doga ve skutečnosti nikam neodešla. A název Noc je den? Psaním po nocích si autorka dokonale obrátila svůj životní režim. Spát chodí za svítání. Dopoledne totiž vůbec nemusí. A noc měla ráda odjakživa.

Básnická prvotina mladé autorky se zamýšlí nad touhou po nalezení životní pravdy a nad čistými lidskými vztahy.