Jarmila Křížová Book order (chronological)

Třetí, přepracované a doplněné vydání mimořádně úspěšné monografie přináší komplexní pohled na obor klinické výživy v kontextu s nárůstem počtu náročných a urgentních operačních výkonů i závažných interních onemocnění vyžadujících nutnost dobrého pooperačního i předoperačního nutričního stavu pacienta. Ve své první části se autoři zabývají problematikou klinické výživy obecně. Zmiňují např. pojem malnutrice, nutriční screening, podrobně jsou popsány substráty pro umělou výživu. V dalších kapitolách se pak věnují specifikům enterální a parenterální výživy, jejich formám i možným komplikacím. Velmi užitečnou součástí publikace jsou též kapitoly zabývající se speciální enterální a parenterální výživou v gastroenterologii, chirurgii, diabetologii, onkologii, v oboru urgentní medicíny a dalších oborech. Neméně důležitá je nutriční péče v neonatologii a pediatrii, jíž je v předkládané knize věnována zvláštní pozornost. V závěru monografie nalezne čtenář praktické informace týkající se indikace a organizace domácí enterální a parenterální výživy.

Volné pokračování příběhu Zpověď smutný holky, která vyšla v nakladatelství ALFA-OMEGA v loňském roce a setkala se s velkým ohlasem čtenářů. Hlavní vypravěčka, nyní již skoro desetiletá, se spolu s mladší sestrou vzpamatovávají z otřesu po smrti maminky. Postupně se obě i celá jejich široká rodina seznamují s novou otcovou partnerkou. Nečekaně nové události rodinu stmelují, dívenka se smiřuje s novou situací a konečně i ona nachází k nové tatínkově přítelkyni docela přátelský vztah, který pomalu přerůstá přece jen i v něco víc. Foto Věra Martinková s modelkou Renatkou Žákovou.

Převážně z dochovaných dopisů autorčiných prarodičů složený příběh přivádí čtenáře na počátek minulého století a navazuje na nejlepší tradice korespondenčních románů. Historie jedné velké lásky, která sedm let žila převážně na papíře, dokud nenašla svého naplnění, nevyznívá ale sentimentálně, spíše nesmírně lidsky a opravdově. Téměř zapomenutá vřelost a upřímnost, s níž se hrdinové vyznávají ze svých citů, působí v dnešním mailově-telefonním světě jako laskavé pohlazení. Kéž bychom se častěji setkávali s takovou hloubkou a intenzitou lidských vztahů! Doplněno kouzelnými autentickými kresbami.

Příběh se odehrává v 80. letech 20. století. Je psán z pohledu devítileté dívky, kdy jí a její mladší sestře zemře maminka. Chod domácnosti zajistí babička, v mnohém se snaží pomoci i tři sestry zemřelé , které však mají svoje rodiny a navíc bydlí v jiných městech. Proto se jim zdá velmi moudré najít tatínkovi novou partnerku. Zvídavá dívka na vše přijde sama a tento záměr s ní napřed "značně otřese". Navíc jí velmi vadí, že tak důležité rozhodnutí před nimi dospělí tají. Z původně absolutního odmítání vůbec jen tuto možnost připustit, začne mít navrch zvědavost, jak to ti dospělí míní udělat. Příběh, ač vyprávěný dítětem je určen dospělým čtenářům... zachycuje i reálie života kolem povrchových šachet...

Úspěšná autorka Jarmila Křížová ve své nové knize popisuje humorné i vážné lapálie i patálie svojí rodiny. Bojujete v životě s velkými věci, nebo s maličkostmi? Přečtěte si knihu Naše patálie a lapálie. Pomůže vám získat nadhled. Když z obtížné a zdánlivě závažné patálie dokážeme udělat nepatrnou lapálii a zasmát se původně nepříjemnému zážitku, je život hned veselejší. Slovo patálie označuje vojenskou bitvu. Je to souboj s někým a něčím. Ale výraz lapálie znamená pravý opak. Je to bezvýznamná maličkost. Zbytečný spor, nad kterým je lepší mávnout rukou. Když Jarmila Křížová v roce 2011 vydala svou první knížku vzpomínek Do bytu psa nechci!, netušila, jak příznivý ohlas její prvotina vyvolá. Nyní autorka přichází se souborem dalších autobiografických povídek. Zaměřuje se na dětství i dospělý život. Nová kniha si své čtenáře, kteří se chtějí pobavit na cizí účet, určitě rychle najde.

Popis: Zdánlivě jednoznačný název knihy je vtipným příkladem toho, že co nejvíce odmítáme, toho pak dostaneme největší díl. Autorka popisuje milým, vtipným a pravdivým způsobem své vlastní peripetie s původně odmítavým postojem, který se postupně změnil v neplánované shromažďování domácích zvířátek. Pro malou dceru, která toužila po pejskovi k mazlení, postupně pořizovala náhradní zvěřinec v podobě akvarijních rybiček, morčat, pak přišly na řadu činčily, králíci a v průběhu toho samozřejmě i několik psů a koček. Kromě toho, že se dozvíte, jak konkrétně v autorčině rodině rozrůstající se zvěřinec zvládali a co vše přitom prožívali, velice se také nasmějete. Nemalá část knihy se odehrává v panelovém bytě začátkem devadesátých let 20. století. V závěrečných kapitolách se spolu s autorkou a jejími zvířaty už budete muset přesunout do malého rodinného domku. Jen tak mimochodem zjistíte, jaký je rozdíl mezi morčetem a činčilou. Při čtení pasáží o socialistickém zdravotnictví, kdy mnozí lékaři s pacienty jednali jak s pracovním materiálem, se neubráníte srovnání se současnou situací. Toto je skutečný příběh, jak ho napsal sám život… Rozhovor s autorkou knihy si můžete přečíst v týdeníku Sedmička.