Roztomilé pohádky o zvířátkách, která přemýšlejí a jednají jako lidé, jsou určeny dětem od 4 do 10 let věku. Kniha je vhodná pro mimočítankovou četbu. Barevné ilustrace V. Klimtové jsou na každé straně knihy.
Pro milovníky starší historie zajímavá, bohatě ilustrovaná knížka pověstí Z rytířských dob Čech a Moravy. Autorka je čtenářům známá především z knih pro děti a mládež. Přibližuje ale i dospělým čtenářům ojedinělým způsobem, vřelým vztahem k českému jazyku a historii, příběhy většinou známé méně, či dosud neznámé.
Malá dětská slovní encyklopedie (když se někdy děti ptají, co ta slova znamenají) chce děti poučit i pobavit. Není to jen výběr slov zapomenutých či neznámých, ale také málo používaných, za kterými si děti neumí pojmenovanou věc či výraz pro činnost představit. Slova slyšená z mluvy rodičů, babiček a dědů, nebo přečtená v knihách. Je zde několik desítek různých slov a encyklopedie se snaží jejich význam a vznik čtivou formou přiblížit.
Kniha z členské knižnice nakladatelství Svoboda. Stovky barevných i černobílých fotografií, maleb, náčrtů a kreseb. Kniha, upravená formou "koláže" beletristických děl, o naší domovině v próze, ale částečně i v poezii.
Autorka pohádek a historických příběhů tentokrát ojedinělým způsobem připravila výběr pozoruhodných pohádek z různých koutů Evropy. Okrášlila je svou fantazií, přidala kus vlastního srdce a někde použila i kus verše.Knížku, ke které se budou rádi vracet děti i jejich rodiče.
Po čtenářském úspěchu knihy Z rytířských dob Čech a Moravy, kterou nakladatelství MarieTum vydalo v roce 2007, připravila autorka Dagmar Štětinová další příběhy, legendy a skazky z rytířských dob země české i moravské. Zaveden vás opět do zámků i chatrčí, k uklířům i králům, mezi světce, hříšníky, tuláky i poustevníky. Přibliží vám svým vřelým vztahem k českému jazyku i k historii příběhy méně známé či dosud neznámé. Vypravěčské mistrovství Dagmar Štětinové je skutečným lékem pro duši současného mladého i dospělého čtenáře a odpoutá ho od problémů dnešní hektické a přetechnizované doby.
Kniha je ojedinělá svým obsahem i zpracováním. Vyžadovala tři desítky let studia, složitého a napínavého pátrání i zpracování. Jedna se o genealogickou beletrizovanou literaturu faktu. Postavy českých rytířů z Neuberka, zejména čtyř zasloužilých generací, procházejí dějištěm 300 let, od staroměstské exekuce, po první pozemkovou reformu. Autorka se věnuje i muži, který pomáhal zakládat archeologickou sbírku Národního muzea a sleduje osud poslední rytířky, která roku 1970 musela opustit vlast a ke které se osud zachoval velice nerytířsky. Kniha se dotýká i existence a osudu barokního zámku Neuberk u Mladé Boleslavy a podává dosud nikde nepublikované informace pro genealogy, historiky, pracovníky kultury a památkové péče, studenty, apod.
Napsala: Dagmar Štětinová Ilustrace: Inka Delevová
Knihu o Máchově milence Eleonoře (Lori) Šomkové (1817-1891) napsala autorka s cílem představit veřejnosti tuto tehdy velice mladou dívku, kterou literární historici odbývali několika větami a označením většinou pohrdavým "nicka". Autorka sleduje vývoj vztahu milenecké dvojice až k plánované svatbě, které předcházel porod Ludvíčka, syna Máchova, a ke všem těžkostem a tragédiím života Lori až k její smrti. Odhaluje i zajímavosti, se kterými se mnohý čtenář setká poprvé.
Legenda a skutečnost Tento nejznámější český loupežník a mordýř se nesmazatelně zapsal do dění na českosaském pomezí a za svého života dokázal to, co se daří jen výjimečně – stát se legendou, která vstupuje do kramářských písní i c.k. tisku – a jemuž lidé dodnes na jeho hrob v řepském klášteře kladou kytky. Pro prostý český lid se stal vybájenou obdobou slovenského Jánošíka; humanistické sklony „strašlivého lesů pána“ je ovšem ve světle faktů nutno brát se značnou rezervou. Babinský poznal peklo i ráj. Největšímu z hříšníků své doby bylo dáno zemřít jako zahradník milovaný jeptiškami za zdmi kláštera Boromejek a prožít tak lidský příběh v pozoruhodné plnosti…
Pohádky a jiná vyprávění ze středočeské krajiny V pestrobarevném věnečku se skrývá třicet pět půvabných kvítků. Co kvítek, to jedna ryze česká pohádka a v každé příběh, veselý i tklivý, krátký i dlouhý, o dobru a zlu, o lásce a nenávisti, o pomstě a spravedlivé odplatě. Vystupují v nich vodníci, víly, čerti, zlé čarodějnice i dobří čarodějové, rytíři a kněžny, stateční mládenci a krásné panny. Inu, tak jak to v českých pohádkách bývá... Sbírku pohádek ze středních Čech autorka sestavila a napsala na základě dlouholetého pátrání ve starých kronikách, v archivech a muzeích; mnohé z pohádkových motivů získala také od místních kronikářů či je slyšela ve vyprávění pamětníků. Od 5 let. Ilustrovala Julie Svobodová.
Krásná a dojemná, nesmírně však poučná pohádka o lidské pýše a cti otevírá toto nové dílko spisovatelky Dagmar Štětinové. Autorka Rytířů země české a Golema Prahy rudolfinské se v nakladatelství Fontána uvedla dílem Babinský, strašlivý lesů pán - a nyní vstupuje do povědomí našich nejmladších čtenářů Pohádkami a pověstmi z hradů a podhradí, sestavenými v malou sbírku, již vyzdobila vlastními ilustracemi. Ani tam nezaniká citlivý a lidský autorčin rukopis; po povídkách pro zasmání jako je Jeník Tomuvěř nebo například Hraběcí kalhoty, fantastický příběh O kostlivci, kterého nechtěli nechat spát, poučnou pověstí o lži a pomluvě Čarodějka Dara končí kniha jak jinak než příběhem o věčnosti lidské lásky, nad kterým se jistě pozastaví dospělý i dětský čtenář.
"Zrození je zločin, který se trestá smrtí". Z této Voltairovy myšlenky vychází dramatický, hluboce lidsky pojatý a dojímavý příběh ženy, která ztrácí, trpí a znovu hledá. Autorka nevšedním způsobem a citlivým jazykem nahlíží do lidské duše a kreslí příběh, který se bezpochyby dotkne každého vnímavého člověka.
Knížka pražských legend, pověstí a zkazek, jež se dochovaly do našich časů, přidává se čestně k celé řadě děl, která oslavila Prahu veršem i prózou, poezií i díly historickými. Všechny generace nejen pražských, ale i českých a moravských čtenářů se rády seznamují s životem svého hlavního města, o kterém pějí oslavné písně i zahraniční hosté. Nazývají Prahu čarovnou, mystickou, a nacházejí zde inspiraci mnozí umělci. Autorka v této knize zachytila kromě známých pověstí třeba o Libuši a Václavovi příběhy dosud neznámé nebo málo známé. Vypráví zejména o událostech ze života představitelů české šlechty - hrabě Deym, hraběnka Štenberková, hrabě Černín, rytíři z Neuberka, Kober z Koberšperka, hrabě F. A. Špork, ale také o postavách známých z Malé Strany a Starého Města, jako byl švec Materna, Golem, Tycho de Brahe. Čtenář se dozví i o vzniku pražských částí zvaných Chvaly, Kyje, Hrdlořezy. Mnohokrát již v jejích knihách osvědčené autorčino vypravěčství je zárukou, že se knížka zalíbí dospělým i mládeži. Pozoruhodné je také to, že si dílo Dagmar Štětinová vyzdobila vlastními ilustracemi.
Pohádky a jiná vyprávění o středočeských hradech i podhradích
Autorka sbírala svoje pohádkové motivy po celých středních Čechách - hledala je v archivech a muzeích, ale vyptávala se i kronikářů či pamětníků různých lidových pověstí a zkazek. Často mohla ve své práci vycházet pouze z kusých záznamů, jež rozvíjela do ucelenější podoby dětských próz - dotvářených fantazií a také svéráznými rysy středočeské krajiny v proměnách staletí. Právě zde se vše odehrává, ať již jde o děje vážné nebo veselé, kouzelné nebo opravdové, dobrodružné či poetické. Každý malý ctitel pohádek má tedy mnoho možností vybírat si, co by mu zrovna mohlo padnout do noty - nebo naopak, při čem se mu bude večer nejlépe usínat. Tak tedy: Dobrou noc + Dobrý den - s dobrou pohádkou, která potěší. ... celý text
Historický román inspirovaný skutečnou událostí devatenáctého století v Polském Krakově. Autorka již před lety navštívila místo děje, mluvila s lidmi, nahlédla do archivu a pustila se do práce. Příběh ji zaujal pro svůj hluboký rozpor mezi křesťanskou vírou a nekřesťanským skutkem. Hlavní hrdinka je jeptiška Barbara, která na základě lživého svědectví, že její milý byl zastřelen, vstupuje do řehole. Bajibec se se svým snoubencem setká, prožije chvíli štěstí, ale zaplatí ho krutým trestem představené kláštera. Konec řeší světský soud.
