Jan Wintr Books

Učebnice ústavního práva České republiky je určena jak studentům různých typů škol, tak i všem zájemcům o české ústavní právo a politiku. Snaží se české ústavní právo nejen popisovat, ale především ukazovat smysl jeho principů a pravidel, vysvětlovat a zdůvodňovat. Druhé vydání promítá do textu změny, ke kterým v ústavním právu za posledních sedm let došlo, včetně aktuálních důsledků zavedení přímé volby prezidenta republiky. Posílen je důraz na nálezy Ústavního soudu, protože především v nich se zračí živé ústavní právo. Výrazně rozšířen je výklad lidských práv, a to i s odkazy na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. V závěru je připojen stručný výklad mezinárodního práva a práva Evropské unie.

Podle ústavy je soudce vázán zákonem. Co to ale v praxi znamená? Právní věda odkazuje na čtyři metody interpretace práva: jazykovou, systematickou, historickou a teleologickou. Kniha Jana Wintra podrobně pojednává o každé z těchto metod, přičemž současně ukazuje, jak jsou tyto metody dnes používány v praxi české justice. Autor ve své analýze dospívá k systému 49 vzájemně provázaných interpretačních zásad. Kromě toho se kniha prezentuje také historii interpretace práva, stejně jako názory české i zahraniční právní vědy a praxe na pravidla přednosti mezi jednotlivými interpretačními metodami.

Kniha kriticky hodnotí fungování české Poslanecké sněmovny v letech 2010–2021, zejména pak chaotický pořad schůze, nemožnost opozice nastolovat svá témata, náchylnost k obstrukcím, nepružnost legislativního procesu a celkovou neefektivitu parlamentní práce. Na základě studia jednacích řádů a praxe fungování německého a rakouského parlamentu, jakož i obecnějších teoretických poznatků o parlamentech autor doporučuje provést re-formu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Navrhovaná reforma by měla posílit efektivitu sněmovního jednání a odolnost vůči obstrukcím a zároveň lépe umožnit opozici na-stolovat její témata a přispět k atraktivnější podobě parlamentní debaty. Kniha zohledňuje také fungování parlamentů za pandemie Covid-19, rozhodování soudů o parlamentních otázkách a některé aspekty práce českého Senátu.

Lisabonská smlouva a její ratifikace jsou předmětem rozsáhlých veřejných, politických i odborných polemik. Proto Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a její katedra ústavního práva uspořádala dne 13. února 2009 vědeckou konferenci na téma Relace Lisabonské smlouvy a ústavního pořádku České republiky, na níž probíhala diskuse zejména nad nálezem, ve kterém se Ústavní soud ČR poprvé zabýval kompatibilitou sjednané mezinárodní smlouvy s českým ústavním pořádkem v průběhu její ratifikace. Český Ústavní soud navíc při této své premiéře posuzoval právě Lisabonskou smlouvu, která je svým rozsahem a strukturou (novelizace dvou zakladatelských smluv ES) mezinárodní smlouvou naprosto výjimečnou. Výstupem konference je předkládaná publikace, do níž přispělo téměř třicet jejích účastníků. Mezi nimi nalezneme předsedu Ústavního soudu ČR P. Rychetského, místopředsedu P. Holländera či soudce V. Güttlera. V diskusi dále promluvili děkan pořádající fakulty prof. A. Gerloch, dále prof. J. Filip, prof. K. Klíma, doc. J. Kysela, dr. E. Bárány a další četní představitele právní teorie i praxe.

Chtěli jste vědět, co znamená, že návrh zákona přešel do druhého čtení? Nebo že politická strana kladla obstrukce projednání návrhu zákona? Jan Wintr ve své knize pojednává nejen o procesu vzniku zákonů, ale také o prostředí a lidech, kteří ho formují. Poutavou součástí textu jsou stenografické záznamy z jednání obou komor parlamentu, v nichž jsou zachyceny jak tradiční parlamentní praktiky, tak i nechvalně známé projevy mediálně proslulých postav stávající i dřívější politické scény (Sládek, Rath, Zeman, Topolánek, Klaus ad.). Kniha je proto také ohlédnutím za činností českého parlamentu v uplynulých dvaceti letech.

Sborník se zabývá tématem politických práv a jejich limitů, které se v nedávné době stalo velmi aktuálním například v souvislosti s diskusemi o podobě voleb či pokud jde o judikaturu ke zneužívání politických svobod (pochody neonacistů, rozpuštění Dělnické strany apod.). Původní zákonná úprava většiny těchto práv záhy po listopadu 1989 reagovala na předchozí dobu nesvobody a zavedla velmi liberální režim jejich výkonu, který je od té doby postupně zpřísňován v návaznosti na konkrétní problematické případy. Zatím však stále nebyla nalezena optimální rovnováha mezi ústavními zárukami politických svobod a nástroji proti jejich zneužívání. Vnitřně se člení do několika částí, které pokrývají zejména volby a volební právo, přímou demokracii a její prvky a obsah a rozsah klasických politických svobod. Jednotlivé příspěvky rozebírají např. neúspěšný pokus o zavedení bonusu pro vítěze a srovnání s vybranými zahraničními modely volebních systémů, možnost snížení věkové hranice nebo zavedení kvót pro zastoupení žen či e-votingu, prvky přímé demokracie včetně možnosti odvolání z funkce (recall), různé přístupy ke svobodě projevu apod.

Současná konstitucionalistika se zaměřuje především na zákonodárnou moc, avšak výkonná a soudní moc mají zásadní význam pro řešení politických, hospodářských a sociálních problémů a ochranu základních práv a svobod před zneužitím moci. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli věnovat výkonné a soudní moci jedenáctému a dvanáctému ústavněprávnímu semináři, jehož nejlepší studentské příspěvky tvoří tento sborník. Sborník je rozdělen do dvou částí. První část se zaměřuje na výkonnou moc a její složitý systém, který zahrnuje prezidenta, vládu, ministerstva, správní úřady, územní a profesní samosprávy, ozbrojené síly a další subjekty, včetně soukromých osob a korporací, na něž byl přenesen výkon veřejné správy. Tento systém odráží snahu o kompromis mezi demokratickou legitimností, odborností, nezávislostí a hospodárností, avšak v praxi se objevují vážné pochybnosti o jeho efektivitě. Druhá část se soustředí na justici a spravedlivý proces. Příspěvky se zabývají hledáním optimální struktury soudní správy a rolí soudců. Nezávislé soudnictví je klíčové pro zajištění práv na soudní ochranu, přičemž se diskutují základní práva jako právo na spravedlivý proces, presumpce neviny a právo na projednání bez průtahů. Taktéž se probírají teoretické otázky týkající se závaznosti judikatury a její publikace.

Sborník, který vyšel u příležitosti 30. narozenin doktora Marka Antoše. Obsahuje příspěvky z ústavního soudnictví, evropské integrace, základních práv a svobod atd.

Tento sborník obsahuje 14 příspěvků, které zazněly na výjezdním semináři "Volební systémy a volební právo", konaném ve dnech 6. - 9. dubna 2006 v Peci pod Sněžkou. Studenti PF UK se ve svých příspěvcích zabývají volebními systémy obecně, ve vybraných zemích (Velká Británie, USA, Itálie, Polsko) a zvláště v České republice, dále volební povinností, korespondenčním hlasováním, právní úpravou volební kampaně a financováním politických stran, volebním právem žen a soudní kontrolou voleb. Příspěvky studentů i popis týmové práce nad návrhy reformy českého volebního práva obsahují nové a zajímavé nápady, přístupy a argumenty, které snad přispějí k ústavněprávním a politologickým diskusím nad volbami, volebním právem a volebními systémy.

Sborník obsahuje devatenáct příspěvků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v létě 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v České Kamenici. Jednotlivé příspěvky se věnují právnímu postavení obcí nejen v České republice, samosprávě obcí, volbám do zastupitelstev obcí, soudní kontrole, ale také akademické samosprávě.

Kniha přináší soubor 12 nejzajímavějších prací na téma "ústavní teorie", jež vznikly na již tradičním výjezdním semináři studentů a pedagogů Právnické fakulty Univerzity Karlovy na jaře 2015 v Peci pod Sněžkou.

Sborník obsahuje dvanáct studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou. Příspěvky se zaměřují na analýzu role a postavení hlavy státu v různých ústavních systémech, přičemž kombinuje teoretické úvahy s komparativními příklady. Největší pozornost je věnována České republice, probírají se však i příklady z jiných zemí, a to i těch v tomto kontextu méně obvyklých (např. Černá Hora). Příspěvky se věnují tématům, jako jsou přímá volba prezidenta, právní povaha prezidentských aktů, financování prezidentských kampaní či remonarchizace v některých státech. Kniha nabízí zajímavé pohledy pro všechny, kdo se zajímají o současné ústavní výzvy a roli hlavy státu v moderní společnosti.

Sborník sdružuje deset studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v červenci 2022 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Domažlicích. Je tematicky zaměřen na otázky ústavního práva a bezpečnosti, které vyvstaly jednak v souvislosti s hanebnou útočnou válkou Ruska vůči Ukrajině, jednak v souvislostis používáním mimořádných stavů v mírových dobách v reakci státu na ohrožení veřejného zdraví pandemií koronaviru a jednak při neustálém střetávání a poměřování jednotlivých lidských práv a hodnoty bezpečnosti.

Ačkoli jsou základní lidská práva (např. právo na život, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, svoboda vlastnická, domovní nebo svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání) velmi stará a často chápaná jako práva přirozená, neuznamená to, že jejich dnešní aplikace nemá co do činění s vysoce aktuálními otázkami, jako jsou třeba migrace, terorismus, sociální vyloučení, nebo rozvoj informační společnosti. Všech těchto témat se tento sborník dotýká.

O volebním víkendu 7.–10. října 2021 se v Peci pod Sněžkou konal už dvacátý devátý ústavněprávní výjezdní seminář Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Z něho vzešel tento sborník, který obsahuje třináct studentských příspěvků. Příspěvky jsou věnovány především otázkám volebního systému, analýze nálezu českého Ústavního soudu z února 2021 a na něj navazující volební reformě, ale také volebním obvodům, volebním kvótám, volební účasti, klouzavému mandátu a problémům voleb v Arménii, Španělsku a USA.

Sborník jedenácti článků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2022 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou, se tematicky věnuje činnosti tzv. třetího Ústavního soudu, tedy Ústavního soudu od roku 2013, se soudci jmenovanými vesměs prezidentem Milošem Zemanem. Soudci Ústavního soudu jsou jmenování prezidentem republiky se souhlasem Senátu na deset let, a tak při zpravidla desetiletém působení českých prezidentů soudce z let 1993–2003 jmenoval Václav Havel („první Ústavní soud“), soudce činné v letech 2003–2013 převážně Václav Klaus („druhý Ústavní soud“) a soudce vykonávající svoji funkci od roku 2013 právě Miloš Zeman („třetí Ústavní soud“). Období třetího Ústavního soudu se chýlí ke konci, a tak pomalu počíná čas bilancování.

Sborník obsahuje šestnáct studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v červenci 2023 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Horní Lomné. Seminář byl tentokrát zaměřen na ústavněprávní rozměr nejrůznějších otázek spojených tím, že jsou v posledních letech předmětem kulturních válek ve společnosti. Široký okruh témat tak zahrnuje klimatickou změnu, migrační krizi, práva LGBTQIA+ osob, definici znásilnění, právo na interrupci, cenzuru internetu, rouhání, státní ingerenci do výchovy dětí až po právo platit v hotovosti.

Sborník obsahuje šestnáct příspěvků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2023 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou. Příspěvky se věnují tématům ústavního práva souvisejícím s ekonomikou, konkrétně ochraně vlastnictví, svobodě podnikání, sociálním právům včetně práva na bydlení a ústavním mezím zdanění.

Sborník devíti studentských prací se zabývá výzvami, jimž čelí ústavní právo během celosvětové pandemie. Potřeba radikálně omezit sociální kontakty v zájmu zpomalení či zastavení pandemie vedla řadu států k vyhlášení některého z mimořádných stavů a k razantnímu omezení některých základních práv a svobod, zejména svobody pohybu a pobytu, shromažďovací svobody, svobody podnikání, práva na vzdělání a dalších. Snaha vlády rychle na hrozící nebezpečí reagovat se dostávala do napětí s některými ústavními principy, jako je ukládání povinností jen na základě zákona.Zvláště citlivé jsou ústavněprávní otázky spojené s konáním voleb za pandemie; volby jsou neodmyslitelným základem demokracie, ale zároveň výrazným rizikem pro šíření pandemie. Texty ve sborníku se věnují i rizikům mimořádných vztahů ve vztahu ke svobodě projevu a subsidiaritě trestní represe.

Sborník obsahuje 20 příspěvků zkoumajících limity, které Ústava, Listina základních práv a svobod, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, další mezinárodní smlouvy o lidských právech a ostatní součásti ústavního pořádku stanovují pro utváření politiky státu v nejrůznějších oblastech.Autoři zpracovávají různorodá a nanejvýš aktuální témata, jako jsou povinné očkování, eutanazie, svoboda projevu, odebírání dětí, střet zájmů či připravovaný stavební zákon.

Sborník přináší čtrnáct nejlepších příspěvků na téma "ústavní právo a ekonomie", přednesených v dubnu letošního roku na výjezdním semináři studentů Právnické fakulty UK.

Události léta 2011 v Evropě včetně České republiky ukázaly závažná rizika krize veřejných financí na straně jedné a ohrožení sociálního smíru na straně druhé. Obojí se vztahuje k tématu sociálních práv až nepříjemně úzce a bude nelehkým úkolem všech tří větví státní moci hledat rozumné vyvážení úsporné finanční politiky a adekvátní podpory opatření ke snižování sociálního napětí. V tomto kontextu jsme uspořádali již desátý výjezdní seminář ústavního práva a zasvětili ho tentokrát právě sociálním právům a jejich místu v ústavním a mezinárodním právu a rozhodování ústavních soudů o nich. Výjezdního semináře konaného od 31. července do 6. srpna 2011 ve Valašském Meziříčí se zúčastnilo šestnáct studentů magisterského a doktorského programu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Plodem výjezdního semináře je tento sborník. Po úvodu, který akcentuje význam sociálních práv v dnešním světě, se kniha vnitřně člení do tří částí, jejichž tématy jsou sociální stát a sociální práva, výklad sociálních práv ústavními soudy a jednotlivá sociální práva.

Kolektivní monografie je stěžejním výstupem projektu GAČR č. P 408/10/1599 Metodologie interpretace práva jako záruka právní jistoty v soudobém demokratickém právním státě. V pěti kapitolách a shrnujícím závěru autoři analyzují metodologii interpretace práva jako prostředek, který by mohl po doktrinárním rozpracování pomoci při uplatňování požadavku předvídatelnosti soudních rozhodnutí a efektů právní regulace vůbec, tedy právní jistoty, ve stále komplikovanějším recentním právním prostředí. Mezi autory najdeme řadu předních českých i zahraničních osobností oboru právní teorie, právní filozofie a právní sociologie.

Parlamentní rozhodování, odrážející suverenitu lidu, je jedním z důležitých atributů demokratického státu. Vnímání parlamentů se však vyvíjí a není všude po světě stejné: zatímco v některých zemích je parlament považován za nejvyšší státní orgán, jinde je jeho postavení racionalizováno v zájmu efektivnějšího a stabilnějšího vládnutí. Příspěvky v tomto sborníku z tohoto základního rozlišení vycházejí a se zapojením zahraniční inspirace zkoumají jednotlivé aspekty parlamentního fungování, jako je např. optimální podoba legislativního procesu, vliv vlády na určování agendy, obrana proti obstrukcím, povaha mandátu, interpelace apod.

Právní principy, relativně abstraktní normativní věty zhuštěně vyjadřující obsah práva, představují jedno z nejdiskutovanějších témat v současné teorii práva. Autor ukazuje, v jakých různých podobách a funkcích figurovaly právní principy ve vývoji právního myšlení.

Publikace je výstupem z projektu "Aktuální otázky ústavního práva: rovnost a zákaz diskriminace, politický systém". Zabývá se soudobým ústavním, mezinárodním právem, právem EU, jakož i politologií a filosofií.

Publikace se věnuje ústavním problémům politického systému. Obsahuje třináct textů, od historických a teoretických témat, jako je problém tyranie většiny či dělby moci v učení významných filozofů, přes rozbor jednotlivých prvků politického systému, jako je parlament, vláda, politické strany a zvláště Ústavní soud, až k aktuálním otázkám, z nichž nejdiskutovanější je zakotvení dluhových brzd na ústavní úrovni.

Tato kniha je pokusem o postižení mnohotvárné komplexity práva jako normativního systému. Je zároveň poctou prof. Aleši Gerlochovi – významnému českému právnímu vědci a pedagogovi, který výzkumu práva zasvětil život. V knize jsou zmapovány podstatné vlastnosti práva, jeho vazby k různým sociálním subsystémům (morálka a politika), fenoménům (moc a autorita) a institucím (stát). Pozornost je věnována strukturálním otázkám (relativní autonomie práva), funkcionalitě práva (jeho tvorba, interpretace, aplikace a působení), jednotlivým oblastem práva (problémy soukromého a veřejného práva) i právnímu myšlení. Přístup autorů reflektuje tradice práva (římskoprávní základy), soudobý stav právní regulace a nové výzvy, které přinášejí proměny společnosti (globalizace, integrace, multikulturalismus, nové technologie), jakož i odpověď práva na ně (právní pluralismus, judicializace práva, modifikace dělby moci, inovace v právnické metodologii). Kniha je kombinací makro- a mikropohledů na právo, souborem prací syntetických i analytických. Autoři se snaží nabídnout také výhledy do budoucnosti, nejde jim jen o deskripci, ale též o prognózu vývoje práva. Výsledkem spolupráce celé řady našich a zahraničních autorů je komplexní zpracování historických základů, aktuálního stavu a perspektiv práva, přičemž není zapomenuto ani na osobní přínos jubilanta k rozvoji právní teorie a praxe.

Rozhodnutí občanů Spojeného království ve prospěch vystoupení z Evropské unie postavilo jejich stát, Evropskou unii i řadu britských i unijních občanů před množství obtížně řešitelných problémů. O některých ústavněprávních, mezinárodněprávních a politologických problémech se dočtete v osmi textech uvedených v tomto sborníku. Obsah: Lukáš Blažej: Opakovaný brexit jako zneužití Jaromír Fronc: Referendum v dějinách Spojeného království David Chytil: Krize politického stranictví. Politický vývoj v Německu, Francii a Spojeném království po roce 1945 Jiří-Jan Jankovec: Opakování referend? Filip Jelínek: Ukončení zasedání Parlamentu Spojeného království ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu Samir Lepara: Obsah občanství Unie – odvozené právo pobytu státních příslušníků třetích zemí dle článku 20 SFEU Jiří Poupa: Soudní spory o roli parlamentu v procesu brexitu Tereza Vizinová: Irská pojistka a Velkopáteční dohoda