Michal Pink Books

Publikace zkoumá rozložení voličské základny politických stran v Čes­ké a Slovenské republice po rozpadu společného federálního státu na konci roku 1992. V knize je rozebrána stabilita a změna voličského chování z prostorového hlediska nejen v parlamentních volbách, ale i v dalších typech volebních soutěží, které se v obou republikách postupně etablovaly. Pro možné vysvětlení jednotlivých odlišností je volební podpora srovnávána s hodnotami, jež charakterizují socioekonomické vlastnosti společnosti, jako je kupní síla obyvatel uvedená na úroveň obcí, nezaměstnanost, velikost sídla a další proměnné. Publikace navazuje na předchozí práce pojednávající o této tématice a rozšiřuje současný stav poznání o aktuální výsledky do roku 2010. Jde tedy o originální srovnávací studii dvou relativně podobných zemí střední Evropy.

Krajské volby v České republice vykazují několik stálých charakteristik: Malý zájem voličů, dominují jim celostátní strany a na krajské úrovni dochází k výrazné kumulaci mandátů. Všechny tyto znaky si udržely i volby v roce 2016. Minimálně v jednom aspektu přinesly ale novinku. Zatímco se v minulosti z vítězství těšila některá z centrálně opozičních stran, tyto volby vyhrál člen vládní koalice. Podpora pro zbylé vládní členy stagnovala, nebo se začala přímo propadat. Výsledky krajských voleb v roce 2016 tak do určité míry naznačily trend, kam se bude ubírat podpora pro jednotlivé strany ve volbách do PSP ČR, které se konaly o rok později. Kniha vychází z logiky krajského uspořádání České republiky, jednotlivé kapitoly přináší analýzu volební soutěže v každém z krajů. Autoři se zaměřují na zkoumání a interpretaci výše volební účasti, míry podpory jednotlivým kandidátkám, fenoménu kumulovaných mandátů, volebních programů a komunikaci kandidátů na hejtmany na Facebooku.

Kniha se věnuje krajským volbám v roce 2008 z několika pohledů. Jednotlivékapitoly přibližují předvolební kampaň, pojednávají o volebních výsledcíchnovou technikou, tzv. indexem úspěšnosti a nechybí ani reflexe povolebníhovyjednávání a vzniku jednotlivých koalic v čele krajských samospráv. V závěru knihy je volební soutěž zhodnocena za pomocí teorie druhořadých voleb. Cílem knihy je za pomoci ověřených metod a postupů politické vědy zmapovat volební dění na podzim roku 2008 a současně se pokusit o nevšedníinterpretaci volebních výsledků za pomocí nových postupů.

Kniha se jako první v českém prostředí koncentrovaně zaměřuje na témata spojená s výzkumem kvality demokracie v České republice. Pozornost se soustřeďuje na volené reprezentanty, na participaci (voličskou účast, referenda, občanskou společnost), stranickou soutěž (interakci mezi stranami, kumulaci mandátů), politickou odpovědnost (plnění slibů), miliardáře v politice apod. Mnohá tato témata jsou přitom zkoumána jak na úrovni národní, tak na dalších úrovních vládnutí – regionální a lokální. Autoři působí na Masarykově univerzitě.

Město Brno se během jednoho století od říšských voleb v roce 1907, které jako první proběhly se všeobecným a rovným hlasovacím právem pro muže, výrazně proměnilo. Proměňovala se sociální i národnostní struktura obyvatel, fáze svobodné politické soutěže se střídaly s obdobími nesvobody. Změny se dotýkaly všech sfér společenského a politického života a ovlivňovaly samozřejmě také politické preference občanů. Volební chování tak představuje cenný indikátor pro poznání společnosti. Publikace Volební mapa města Brna sleduje volební chování v Brně a jeho jednotlivých městských částech od roku 1907 do komunálních voleb v roce 2006 a to ve čtyřech dílech. Pozornost je věnována posledním rokům habsburské monarchie, První republice, částečně svobodným volbám v roce 1946 a etapě po listopadu 1989. Každý díl obsahuje stručnou informaci o vývoji města v příslušném období, volebním systému a politickém stranictví, po které následuje podrobná analýza volebního chování doprovázená mapovými přílohami. Stručně jsou také nastíněny prvky kontinuity a diskontinuity volebního chování. Autorský kolektiv tvoří členové Institutu pro srovnávací politologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Kniha podrobně sleduje volby do horní komory českého parlamentu – Senátu. Základním cílem je popsat volební podpory jednotlivých kandidátů a politických stran prostřednictvím indexu volební shody s ohledem na historické členění České republiky: a) velká města jako Praha, Plzeň, Brno a Ostrava, b) Čechy a c) Morava. Analyzovány jsou výsledky prvního a druhého kola v rámci popsaných oblastí. Mimoto je provedeno několik srovnání prostřednictvím typologie volebních obvodů (z pohledu vítěze). Volební obvody jsou rozděleny na volební bašty, tedy ty, kde politická strana dlouhodobě drží svého senátora, obvody, kde došlo k opakovanému zvolení, minimálně jednomu zvolení kandidáta, a bez výsledku opravňujícího k postupu do druhého kola. Kromě samotné volební podpory je popsána také volební účast jako klíčový indikátor volební soutěže. Volební výsledky jsou dále analyzovány prostřednictvím pokročilejších statistických nástrojů s cílem prokázat existenci sousedského efektu na úrovni jednotlivých obvodů v letech 2014 a 2016. Podpora klíčových kandidátů je zhodnocena i pomocí několika dalších indikátorů odvozených z teorie konfliktních linií. Nechybí ani zmínka o nově nastoupeném trendu podpory populistických stran.