Jiří David Books

Davidova postexistencionální zkušenost s sebou přináší reminiscence na vrstvy malby několika předchozích desetiletí. Texty Jiří David, Martin Dostál a Noemi Smolik. Souběžný anglický text. Kniha vyšla spolu s dalším katalogem umělce, „Neodcházej, zmiz“.

V této knize naleznou děti i jejich rodiče bezpočet rad a podnětů nezbytných k poznání všeho, co souvisí s jezdectvím a porozuměním chovu koní.

Kapitoly z moderní historie a filozofie výtvarné výchovy, pojaté jako projekt konkrétně fungujícího komplexního systému.

Publikace je prvním monografickým přehledem tvorby jedné z klíčových postav české výtvarné scény posledního čtvrtstoletí. Vychází ke stejnojmenné výstavě s premiérou na jaře 2009 v Městské knihovně Galerie hlavního města Prahy a druhým uvedením v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Autorem výstavy a editorem publikace je Marek Pokorný, ředitel Moravské galerie v Brně. Kniha obsahuje texty Jiřího Davida, Martina Dostála, Edith Jeřábkové, Marka Pokorného, Jiřího Přibáně a Noemi Smolik. Grafická úprava Radim Peško. Publikace vychází u příležitosti výstavy Jiří David: Předběžná retrospektiva, konané v Galerii hlavního města Prahy od 26. února do 10. května 2009 a v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně od 25. června do 20. září 2009. Souběžný anglický text.

Monografie pojednávající o historii a současnosti výtvarné výchovy v umělecko-historickém kontextu. Kromě statí věnovaných výchově uměním zde najdeme reflexe děl významných českých umělců 20. století.

Kniha fotografií Stanislava Tůmy. Texty napsali Arnošt Lustig a Jiří David.

Kniha je významným příspěvkem k dějinám Moravy v druhé polovině 17. století a přináší v mnohém nový pohled na proměnu kdysi sebevědomého zemského stavovství, na praktické fungování správního aparátu a na důsledky válek vedených habsburskou monarchií pro domácí poměry. Dané otázky řeší autor primárně prostřednictvím analýzy bernictví, neboť právě placení daní plynoucích dominantně na krytí vojenských výdajů, stejně jako návazná péče o četné regimenty císařské armády zaměstnávaly domácí politickou reprezentaci ze všeho nejvíce. Nutnost čelit do té doby nepoznaným finančním a materiálním nárokům vedla zemské politické představitele k tomu, aby se pokoušeli (byť velmi neochotně a teprve pod tlakem tragických událostí) posunout moravskou společnost na vyšší organizační úroveň a přispívali tak k tvorbě společenských struktur, které jsme dnes zvyklí nazývat státem.