Marta Vohlídalová Books

Kniha se zabývá současným uspořádáním partnerství a rodiny a vysvětluje jejich proměny a různorodost. Zároveň přináší analýzu proměn toho, jak lidé kombinují pracovní a soukromý život a jaká nerovně rozložená rizika z toho vyplývají. Tyto proměny nahlížejí autorky perspektivou životních drah. Postupují od teoretického a metodologického ukotvení výzkumu životních drah, pokračují analýzou mezigeneračních a meziskupinových rozdílů ve vybraných doménách životních drah až k hloubkovým analýzám životních trajektorií a zkušeností vybraných skupin.

Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v České republice je jedním z nejvyšších v Evropské unii a dlouhodobě se pohybuje kolem 22 %. Tato publikace ukazuje, jak je problém nerovností v odměňování žen a mužů vnímán českou veřejností, stejně jako jednotlivými expertními skupinami, které se tomuto problému věnují a mají jeho řešení ve své gesci. Neopomíjí ani rovinu osobních zkušeností lidí v konkrétních prostředích pracovního trhu. Jako první v českém kontextu monografie mapuje také hlediska jednotlivých aktérek a aktérů týkající se vyjednávání o mzdách, kontroly a možného řešení nerovného odměňování. Kromě zaměstnaných a zaměstnávajících zahrnuje i perspektivu státu a jeho zákonodárných a kontrolních složek, jako jsou např. Státní úřad inspekce práce, Úřad práce, odborové organizace a svazy, zaměstnavatelské organizace a Kancelář veřejné ochránkyně práv. Dosažení cíle rovného odměňování žen a mužů předpokládá koordinovanou akci všech těchto subjektů. Kniha proto přináší také doporučení pro řešení problému genderových rozdílů v odměňování na úrovni státu i ve zkoumaných prostředích veřejné správy, školství a soukromých podniků.

Živitelství představuje historicky a sociálně proměnlivý jev, který může nabývat podoby výhradního či převážně mužského anebo ženského živitelství či spoluživitelství. Kniha se zaměřuje na praxi živitelství (ale i pečovatelství) a její vymezení z perspektivy rodičů. Autorky publikace zajímá reflexe vztahu mezi živitelstvím a péčí a vnímání důsledků určitého uspořádání rodičovských rolí pro seberealizaci a možnosti uplatnění rodičů v rodině i mimo ni. Věnují proto pozornost objasnění vzniku, reprodukce a legitimizace sociálních a genderových nerovností v rodinách s různými modely živitelství a pečovatelství. Analyzují rovněž způsob, jakým se různé modely živitelství promítají a jak zpětně ovlivňují významy přikládané placené a neplacené práci, životním šancím a možnostem uplatnění, volnému času či životní spokojenosti apod. Cílem jejich analýzy je přispět k objasnění konstrukce genderu a genderových vztahů v rodinách s dětmi předškolního či školního věku z perspektivy „dělání“ i „rozvolňování“ genderu. Text knihy vychází z analýzy kvalitativního sociologického výzkumu, do nějž byly zahrnuty jak rodiny, kde jeden z rodičů vydělával výrazně více než ten druhý, tak rodiny s relativně vyrovnanými příjmy rodičů. Výzkum se týkal také rodin praktikujících střídavou péči, neboť sdílení živitelských i jiných povinností v tomto typu rodinného uspořádání se u nás doposud nevěnovala výzkumná pozornost.

Kniha autorek Marty Vohlídalové, Hany Maříkové, Marie Čermákové a Romany Volejníčkové přispívá k diskusi o podmínkách a okolnostech politické participace žen v ČR. Analytickou část knihy doplňuje třináct vybraných rozhovorů s předními političkami, které přinášejí neobvykle otevřenou výpověď o tom, jak se žije ženám v české politice a co obnáší snaha prosadit se v této oblasti. Kromě toho tyto rozhovory zprostředkovávají čtenářům a čtenářkám osobní zkušenosti političek s vrcholovou politikou a představují jejich názory, reflexe a životní příběhy v celé své komplexnosti.

Publikace se zaměřuje na životní a pracovní dráhy mladých žen působících ve vědě, výzkumu nebo terciárním vzdělání. Navazuje na publikaci Dámský gambit: zahájení vědecké dráhy z roku 2007, která představila úspěšné mladé vědkyně z různých vědeckých disciplín na začátku vědecké dráhy. Publikace Talentky sedm let poté se za těmito vědkyněmi vrací po zhruba sedmi letech. Věnuje se tomu, jak se od posledního rozhovoru odvíjely jejich pracovní a životní dráhy, jak se za poslední roky změnily jejich profesní i soukromé plány, cíle a představy. Zjišťuje, jaké měly mladé vědkyně tenkrát představy o svém životě a práci a jaká je dnešní realita, a zaměřuje se také na to, jak reflektují proměnu vědeckého prostředí, jejímiž svědky jsme v posledních letech. Vlastní rozhovory jsou uvozeny analytickou studií zaměřující se na vývoj pracovních drah mladých vědkyň a proměnu jejich vyprávění. Kniha navazuje na řadu dalších knih rozhovorů, které v posledních 10 letech vznikly v rámci projektu Národního kontaktního centra‐ženy a věda.

Publikace se věnuje problematice sexuálního obtěžování ve vysokoškolském prostředí v ČR z několika různých perspektiv. Výzkumnou část založenou na analýze kvalitativních a kvantitativních dat doplňuje kapitola věnovaná představení politik, nástrojů a procedur, které používají anglosaské univerzity k boji proti sexuálnímu obtěžování. Monografii uzavírají konkrétní doporučení pro vysoké školy v ČR, jak proti sexuálnímu obtěžování v akademickém prostředí postupovat. Výzkum, jehož výsledky prezentuje tato monografie, proběhl na vybrané fakultě pražské vysoké školy mezi lety 2008 a 2009. Zaměřil se přitom výhradně na obtěžování studujících ze strany vyučujících. Na kvantitativní dotazníkové šetření, které zahrnovalo 700 studujících bakalářského a magisterského studijního programu, navazovala kvalitativní studie 18 hloubkových rozhovorů se studenty a studentkami bakalářského, magisterského a doktorského studia. Přes všechna omezení výzkumu vyšlo najevo, že sexuální obtěžování v českém vysokoškolském prostředí nepochybně existuje a že si tento fenomén zasluhuje naši pozornost. Publikace není dostupná v elektronické formě. Nabízíme však její shrnutí.

Publikace se věnuje problematice akademické mobility, konkrétně dlouhodobým zahraničním stážím v počátečních fázích akademické dráhy. Formou rozhovorů přibližuje zkušenosti vědců a vědkyň z přírodních, sociálních a humanitních věd z pobytů v zahraničních vědeckých institucích. Publikaci otevírá teoreticko-empirická studie, která zasazuje osobní výpovědi vědců a vědkyň do kontextu odborných studií i vědních politik a přináší analýzu hlavních témat, která se objevovala v rozhovorech. Úvodní kapitola se soustředí na způsoby získávání zahraničních stáží, akademické kultury internacionalizovaných akademických pracovišť, otázky spojené s kombinací osobního a profesního života v pohybu a na návrat do českého akademického prostředí. Publikace vychází z projektu rozhovorů Vědci a vědkyně v pohybu.