Michal Plavec Books

Zmapovat historii letecké války nad Prahou za druhé světové války se dosud nikdo nepokusil. Vzpomínky pamětníků střípky této mozaiky vhodně doplňují. Autoři se poprvé pokoušejí přiblížit, co se v okolí Prahy odehrávalo během zářijové mobilizace roku 1938. V hlavním městě a jeho okolí operovali letci mnoha národností. Českoslovenští, britští, kanadští, jihoafričtí, američtí, francouzští, sovětští, chorvatští, maďarští. Publikace se snaží přiblížit činnost eskadry německých těžkých stíhačů Zerstörergeschwader 76 proti spojeneckým letadlům z pražských letišť, přináší nové poznatky k prvnímu náletu na Prahu 15. listopadu 1944, vzpomínky amerických letců i obyvatel Prahy na bombardování 14. února 1945 i 25. března 1945. Nechybí ani popis útoků amerických hloubkařů 16. dubna 1945, či rozbor činnosti německých proudových stíhaček z letiště Ruzyně ve druhé polovině dubna 1945. Autoři se pokusili určit i místa sestřelů amerických a německých letadel. Stranou zájmu nezůstaly ani nálety Luftwaffe na hlavní město během květnových dní roku 1945. Velmi pečlivě jsou rozebrány útoky hloubkařů v okolí Prahy, včetně čísel vyřazených lokomotiv. V knize se ukrývá mnoho dalších epizod letecké války nad Prahou v letech 1938 až 1945. Fakta a vzpomínky doplňují fotografie, z nichž velká část je publikována poprvé.

Bájná hora Říp přitahuje pozornost lidí od počátku věků a během druhé světové války se stala magnetem i pro letce. V září 1938 působily v okolí Kralup nad Vltavou česko-slovenské letecké jednotky, zatímco nad Podřipskem se proháněli němečtí, britští, američtí a sovětští letci. Dne 16. října 1944 se odehrál velký letecký souboj mezi americkými a německými stíhači. První bomby na oblast spadly v prosinci 1944 při nouzových odhozech, a první cílený nálet americké 15. letecké armády přišel 28. prosince 1944, zaměřený na kralupskou Petrolejku a podzemní skladiště v Hněvicích. Nejvíce však tento neúspěšný nálet zasáhl Veltrusy. V noci ze 13. na 14. února 1945 bombardoval Mělník stroj britské Royal Air Force. Obyvatelé Kralup nad Vltavou a Nelahozevsi byli svědky leteckých soubojů 2. a 31. března 1945. Tragédie nastala 22. března 1945 při náletu na Kralupy a Neratovice. Dne 16. dubna 1945 Američané na kralupském letišti zničili téměř padesát německých letadel. Piloti Messerschmittů Me 262 se orientovali podle soutoku Labe s Vltavou. Poslední nálety na Mělník, Byšice a Roudnici nad Labem přineslo letectvo Rudé armády 9. května 1945, po skončení války.

Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945. Na počátku března zaútočili poprvé američtí hloubkaři v okolí hlavního města ve zvýšené míře. Byla to pouze předzvěst nejtěžšího náletu na libeňské a vysočanské továrny a na kbelské, letňanské a čakovické letiště 25. března 1945. Na těchto letištích a několika dalších v okolí Prahy zažila Luftwaffe svou nejtěžší porážku 16. dubna 1945, když američtí stíhači zničili při hloubkových útocích nejméně 150 německých letadel. Sami také přišli o deset letounů. Od druhé poloviny dubna až do 4. května 1945 útočili hloubkaři v okolí hlavního města prakticky denně. Pozadu nezůstalo ani německé letectvo, jehož proudové letouny napadaly spojenecké bombardéry i jednotky Rudé armády v Lužici a Sasku. Německé švalbiny i bitevní letouny bombardovaly Prahu i během květnového povstání. Toto je pouze letmý výčet, co vše se nad hlavním městem v posledních měsících války odehrávalo. V knize naleznete i tři sta fotografií, mnohdy unikátních. Část z nich je publikována vůbec poprvé. Jedná se zejména o snímky ČKD po náletu 25. března 1945 a sérii snímků pořízených na kbelském leteckém vrakovišti těsně po skončení války.

Publikace volně navazuje na řadu knih tohoto autora, které se věnují letecké válce a bombardování českých měst během druhé světové války. Kniha popisuje události od činnosti československých leteckých jednotek v roce 1938, zaměřuje se na mobilizaci a okupaci východních Čech v říjnu 1938, kdy začaly operace německých stíhačů z letiště u Moravské Třebové. Během německé okupace působily z pardubického a královéhradeckého letiště školní a výcvikové letecké jednotky, jejichž činnost a známé havarované letouny jsou popsány. Autor se také zabývá cíli spojeneckého bombardování a stavem protiletadlové obrany v Pardubicích. Dále jsou popsány spojenecké průzkumné lety a výsadky parašutistů ve východních Čechách z britských, polských a sovětských letadel. Samostatné kapitoly se věnují náletům na Pardubice, včetně letecké bitvy nad Jindřichovým Hradcem 24. srpna 1944 a útokům na železniční dopravu 28. prosince 1944. Autor se rovněž zaměřuje na činnost letecké skupiny s transportními letouny Messerschmitt Me 323 a operace německých nočních stíhačů, sovětských průzkumných a stíhacích letců, včetně popisu sestřelu sovětského stíhače u Náchodu v dubnu 1945. Podrobně je zpracována činnost německých leteckých útvarů z východočeských letišť, včetně zásobování obklíčené pevnosti Breslau.

Kniha popisuje pohnuté události druhé světové války v obcích Brandýsek a Cvrčovice. Její titul „Není malých historií“ nebyl vybrán náhodně. Života obou obcí se přímo dotkla například lidická tragédie nebo letecká bitva nad Slánskem 2. března 1945. Nevyhnuly se jim ani krutosti války, ať již vyvraždění židovských spoluobčanů nebo popravy odbojářů. Sedm obyvatel Brandýsku položilo své životy ještě v prvním mírovém dni. Tyto události by nebylo možné popsat do takové hloubky, pokud by se nezachovala kronika Antonína Váchy. Kronikář ji vedl přes zákaz úřadů i během okupace, což představovalo velkou odvahu, neboť málokdo tehdy zapisoval denní postřehy. Jeho kronika je unikátním svědectvím doby, kterou by již nikdo nikdy nechtěl zažít, ale jíž je třeba si stále připomínat. Zvláště v roce, kdy slavíme 75. výročí od konce druhé světové války. Součástí této publikace jsou kromě kapitoly o letecké bitvě 2. března 1945 také kapitoly o letecké válce nad Slanskem a Kladenskem v letech 1944 až 1945 (například nouzový shoz bomb u Vrapic 12. září 1944 a bombadrování kladenského nádraží 17. dubna 1945), útocích hloubkařů v regionu a vzdušných soubojích amerických stíhačů s německými proudovými letadly. Či kapitola o rodácích ze Cvrčovic, rakousko-uhreském a československém pilotovi Karlovi Jandovi a palubnímu střelci 311. československého bombardovací perutě Václavovi Spitzovi.

Nálet na Prahu 14. února 1945, po němž zůstalo v troskách okolí Karlova náměstí, Vinohrady a další městské části, dodnes nenechává obyvatele hlavního města a České republiky klidnými. Vedou se spory, zda k americkému náletu došlo omylem, či zda se jednalo o cílené bombardování. Nálet je v této knize přiblížen pomocí vzpomínek amerických letců i obyvatel Prahy. V pozadí této události ovšem nezůstávají aktivity spojeneckého letectva nad Prahou v letech 1940 až 1945, první nahodilé bombardování Prahy 15. listopadu 1944, připravenost pražské protiletecké ochrany a protiletadlového dělostřelectva, ale i připravenost československého letectva na obranu Prahy v září a říjnu 1938. Vůbec zůstává otázkou, zda by Němci útok na hlavní město dokázali odrazit. A zda brali obyvatelé protektorátu varování před nebezpečím náletů vážně. Publikaci doplňují četné tabulky, které zaznamenávají zničené a poškozené domy podle čísel popisných v Praze 14. února 1945, havárie letadel německých leteckých škol, které působily z Prahy, nebo výčet průzkumných letů jihoafrických letců nad Prahou v květnu až říjnu 1944. Autoři využívají materiály z českých, německých, amerických, britských a ruských archivů. Knihu doprovází kolem dvou set fotografií. Volné druhé pokračování, které se bude zabývat útoky hloubkařů v březnu až květnu 1945, nejtěžším náletem na Prahu 25. března 1945 a aktivitami německého letectva proti pražskému povstání, vyjde v květnu 2012.

Přestože první letadlo těžší vzduchu vzlétlo v Praze již v prosinci 1909, první oficiální letiště bylo v Praze založeno až v roce 1919. Do té doby využívali první aviatici nejčastěji chuchelské závodiště, pouze Ing. Jan Kašpar vzlétnul z polí u tehdejšího Proseku. Nepříliš daleko odtud vzniklo první oficiální letiště Praha, dnes známé jako Praha-Kbely. Až do roku 1937 se jednalo o největší pražské letiště, které plnilo jak vojenskou, tak civilní roli. Pomyslnou štafetu převzalo v roce 1937 moderně koncipované letiště v Ruzyni (dnes Letiště Václava Havla), které zůstalo hlavním leteckým přístavem dodnes. Další svazek edice Zmizelá Praha seznamuje čtenáře s rozvojem letectví v našem hlavním městě a ukazuje, jak letecká doprava a stavby s ní spojené ovlivnily tvář metropole.

Ucelená kniha o náletech na Kolín za druhé světové války dosud chyběla. Přitom bylo toto město nejvíce bombardovaným místem ve středních Čechách. Autoři shromáždili svědectví českých obyvatel města i amerických pilotů. Kombinací vzpomínek a dosud neznámých údajů z českých, německých a amerických archivů vznikla jedinečná historická mozaika. Kromě detailního líčení letecké války na Kolínsku, včetně činnosti hloubkařů, publikace popisuje okolnosti okupace regionu a začlenění kolínských továren do německého zbrojního průmyslu. Smutnou kapitolu kolínské historie tvoří výroba nechvalně známého plynu Cyklon B. Přínosný je zejména důkladný rozbor hloubkových útoků na železniční dopravu v Protektorátu 28. prosince 1944, k nimž došlo v souvislosti s náletem na Kolín a Pardubice. Americké eso Arthur C. Fiedler, jenž za války dosáhl osmi sestřelů, popisuje, co ho k útoku toho dne na lokomotivy přimělo. V závěrečné kapitole je svědectví dalšího amerického stíhače, Freda M. Fehsenfelda, jenž jako jediný sestřelil německý letoun v blízkosti Kolína.

Od jízdních kol ke kosmickým raketám: Ludvík Otčenášek (1872-1949), objevitel a vynálezce. anglické resumé.

Sto let uplynulo od chvíle, kdy vyšla monografie o historii královského města Nymburka od Františka Kulhánka. Z úplně jiného pohledu nahlíží na historické děje v tomto městě nová publikace Kapitoly z dějin královského města Nymburka. Přináší dosud neznámé skutečnosti od dob pravěkých až po současnost. Autor přehodnocuje některá dosud zažitá klišé, která si předávaly generace obyvatel města. Kniha se nevyhýbá ani problematickým místům městské historie. Dosud nepopsaným listem papíru byly zvláště události od roku 1945 do současnosti. Ostatně i události druhé světové války, které autor již nastínil v předchozích knihách, jsou v této publikaci revidovány. Knihu doprovází bohatý fotografický materiál, četné malby, kresby a jiné ilustrace.

V monografii „Šlechta v oblacích. Balony a vzducholodě (1790-1914)“ se čtenáři mohou blíže seznámit s životy hraběte Jáchyma ze Šternberka, vojevůdce hraběte Josefa Václava Radeckého z Radče, arcivévody Leopolda Salvátora, hraběte Mikuláše Des Fours-Walderode a svobodného pána Franze Adolpha von Berlepsche. Kromě maršála Radeckého, jenž do rakouské armády zavedl rakety a povolil první letecké bombardování na světě z nepilotovaných balonů v roce 1849, se všichni vydali někdy do vzduchu. Šternberk se stal prvním rodákem ze zemí Koruny české, jenž se 30. října 1790 vypravil „do povětří“, arcivévoda létal ve vlastním balonu, často i nad Čechy a Moravu, a hrabě Des Fours-Walderode také létal balonem a dokonce byl i viceprezidentem Vídeňského aeroklubu. Von Berlepsch, rodák z Býchor u Kolína, se zase stal prvním pilotem rakousko-uherských vzducholodí. I všichni ostatní se narodili v zemích Koruny české. Jejich životní osudy jsou patřičně barvité a v líčení jejich osudů se kniha nezaměřuje jen na jejich vzduchoplavbu, ale i rodinné zázemí a osudy jejich potomků, pokud nějaké měli.

Knihy o českých námořnících v beletrii i odborné literatuře vychází poměrně pravidelně, nicméně téma mořeplavců českého původu je tak široké, že komplexní zpracování není v silách jedince ani jedné knihy. Kolektiv autorů proto vytvořil jakýsi náhled, který vykresluje osudy několika českých námořníků v různých časovýchobdobích od středověkých poutníků do Svaté země přes Maltézské rytíře, vystěhovalce do Ameriky, polární výpravy, obě světové války až k citlivé sondě do duší důstojníků a námořníků československé obchodní plavby. Jednotlivé texty doprovází obrazová dokumentace, mnohdy zatím nepublikovaná, která dosud zahálela v příšeří rodinných archívů či v depozitářích státních institucí.

Publikace reflektuje dopravu a obchod na Labi, ale také život kolem této významné řeky, a to zejména v době před industriální revolucí (od středověku do první poloviny 20. století).

Historie hradu Mydlovar a obcí Ostrá a Šnepov.

Ještě šedesát let po konci druhé světové války vyvolávají její události mnoho otázek. Jaká byla síť konfidentů gestapa a SD na Nymbursku? Co všechno nevíme o milovickém vojenském prostoru? Co se skutečně stalo s Hrabalovým Ostře sledovaným vlakem? Jaké příslušníky SS popravili vlastenci v Poděbradech a Nymburce? Dá se zrekonstruovat obraz letecké války nad regionem? Jaký byl konec kolaborantů a co vše nám přinesla Rudá armáda? Pokud chcete znát odpovědi na tyto otázky, najdete je právě v této publikaci.

Rok 1910 a zvláště 16. duben tohoto roku se zapsal nesmazatelně do historie českého letectví — uskutečnil se první vzlet Jana Kašpara a několika dalších Čechů. Můžeme na základě našich dosavadních znalostí prohlásit, že právě tento rok a ne jiný je oním historickým mezníkem v dějinách letectví? Jakým způsobem se odrazil tento předěl ve společnosti?

Havárie amerického bombardéru u Vísky 5. března 1945 patří k opomíjeným událostem konce druhé světové války. Z osádky prvního pilota Ralpha Wade Kittlea zahynul palubní střelec Robert Hoyt Warren. Byla to jedna z posledních ztrát amerických bombardérů na území současné České republiky.Na otázky, zda byla Létající pevnost sestřelena, či havarovala kvůli špatným povětrnostním podmínkám, hledáme odpovědi. V této publikaci přibližujeme letecké operace nad Frýdlantským výběžkem, kde Víska leží, v posledním roce války, jak ze strany amerického a německého letectva, tak letectva Rudé armády. Popisujeme v ní nejen různé balonové plavby a přelety německých vzducholodí nad Libereckem, leteckou dopravu z letiště Růžodol a činnost Četnické letecké hlídky Liberec pod velením pozdějšího generála Josefa Jaškeho za první republiky, ale i okupaci Liberecka v říjnu 1938. Obsahuje i stručnou historii Vísky do roku 1945. Knížka vychází právě u příležitosti 80. výročí od konce druhé světové války v Evropě.