Jakub Novosad Book order

Rajko Grlić je významný chorvatský filmový režisér, který v roce 1971 dokončil studia režie na pražské FAMU. Spolu s ním absolvovali i další významní jugoslávští režiséři, kteří se zapsali do historie světového filmu. Grlićovy filmy se vyznačují silným režisérským rukopisem a pečlivou stylizací, zaměřují se na události, které formují svět. Úspěšně se prezentují na festivalech. Kniha Neodvyprávěné příběhy funguje jako „imaginární lexikon filmových výrazů“, uspořádaný abecedně. Grlić v krátkých příbězích vypráví o svém filmovém životě, vztazích a událostech, které ho obklopovaly. Čtenář se dostává do světa filmu, filmových hvězd, režisérů a herců, a zažívá festivaly v Pule, Motovunu, Cannes či Praze na FAMU. Kniha je prostoupena „filmovou dimenzí“ a Grlić ji vnímá jako prezentaci svých stop v filmovém životě, po letech skrývání za svými filmovými hrdiny. Je inspirativní pro mladé filmaře a odborníky, doplňuje pohled na významnou osobnost z generace jugoslávských režisérů, kteří studovali na FAMU. Tato ojedinělá výpověď představuje Grliće jako filmaře a člověka s vlastním postojem k životu a jeho dílu.

A moving story about loss, forgetting and female friendship: two women on a road trip across Bosnia head towards a lost brother and a collision with the lies they've told themselves about where they're from.

Román Hypofýza v exilu je zajímavý jak obsahem, tak formou. Ve vyprávění hlavní hrdinky Mii se prolínají tři vzájemně provázaná témata – šokující prožitek války v Jugoslávii, uprchlická zkušenost a komplikované snahy o početí dítěte. Českému čtenáři nabízí Sofija Kordić důvěrně známé prostředí Prahy 90. let s jeho klubovou scénou, nadšením z dříve nedostupných kulturních zážitků (jako byl třeba koncert Pink Floyd na Strahově v r. 1994), ale i projevy nesnášenlivosti a xenofobie, ať už jde o silácké projevy skinheadů nebo pohled svrchu na „Jugoše“. Formálně i obsahově pak románu dodávají na zajímavosti dopisy Miiných kamarádek z Anglie, Izraele a Bělehradu, jež plní hned několik funkcí – jednak zprostředkovávají širší pohled na situaci v Jugoslávii i její vnímání ve zbytku světa, jednak si díky nim čtenář snáze dokáže představit, jaké to je, když se člověku rozpadne svět i se všemi mezilidskými vazbami. Miguel