Pavel Kolář Books

The book is in very good condition. A hard binding does not show signs of any damage (see the attached picture). All pages are fully preserved. On a smaller number of pages, the text is underlined with a transparent color pencil Also on the margins of certain pages are visible short notes with a pen But the book is very well preserved, the text is completely legible,

Książka wydana wspólnie z Niemieckim Instytutem Historycznym w Warszawie Tajny referat Chruszczowa z 1956 roku zachwiał komunizmem w posadach. Późniejsze lata kojarzone są zwykle z powolnym upadkiem tej ideologii. Pavel Kolář przedstawia natomiast inną perspektywę: interpretuje destalinizację jako początek nowej epoki. Dowodzi, że utopijne wizje cechowały również komunizm doby poststalinizmu. Ich istotą nie było już jednak niepohamowane dążenie do idealnego ustroju społecznego, lecz stopniowa poprawa istniejącej sytuacji. Wychodząc poza historię komunizmu, książka opowiada o przekształceniach nowoczesnych ideologii i budowaniu nowego konsensusu władzy. Pavel Kolář, profesor historii Europy Wschodniej na Uniwersytecie w Konstancji. Zajmuje się współczesną historią europejską (przede wszystkim dziejami Niemiec i Europy Środkowo-Wschodniej). Specjalizuje się w historii dyktatur komunistycznych, dziejach historiografii, historii nacjonalizmu i historii przemocy. Ostatnio opublikował: Co byla normalizace? Studie o pozdním socialismu (Co to była normalizacja? Eseje o późnym socjalizmie, 2016, wraz z Michalem Pullmannem) oraz Soudruzi a jejich svět. Sociálně myšlenková tvářnost komunismu (Świat towarzyszy. Społeczno-ideowe oblicze komunizmu, 2019).

Nach Chruschtschows „Geheimrede“ von 1956 geriet der Kommunismus ins Wanken. Während die Folgezeit meistens als ein Niedergang dieser Ideologie dargestellt wird, bietet dieses Buch eine andere Perspektive, indem es die Entstalinisierung als den Anfang einer neuen Epoche deutet. Der Autor zeigt, dass die kommunistischen Sinnwelten auch im Poststalinismus von utopischen Vorstellungen geprägt waren. Ihr Fluchtpunkt war jedoch nicht mehr das ungestüme Streben nach einer perfekten Gesellschaftsordnung, sondern eine prozessuale Verbesserung der bestehenden Verhältnisse. Über die Geschichte des Kommunismus hinausgehend erörtert das Buch die Frage, wie sich moderne Ideologien transformieren und einen neuen Herrschaftskonsens stiften.

Der Band versucht, am Beispiel von drei deutschsprachigen Universitäten Zentraleuropas – Prag, Wien und Berlin – die institutionellen und intellektuellen Wandlungen der Geschichtswissenschaft während der „zweiten Phase“ der Institutionalisierung und Verwissenschaftlichung seit dem ausgehenden 19. Jahrhundert bis zu den 1930er Jahren längsschnittartig zu beschreiben und dabei eine Interpretationsperspektive anzubieten, in deren Mittelpunkt institutionelles Handeln und fachliches Selbstverständnis individueller Historiker stehen. Die Transformation der Geschichtswissenschaft um 1900, so die Grundannahme dieser Arbeit, war weder Folge mächtiger äußerer Strukturen noch Ergebnis rein ideeller Bewegungen der Wissenschaft, sondern resultierte aus dem praktischen Handeln individueller Wissenschaftler. Wie handelten Wissenschaftler, um ihre Reformentwürfe an den Universitäten durchzusetzen? Wie verliefen die Kämpfe um „Innovation“ und „Modernisierung“? Wie wirkten sich die institutionellen Kleinverhältnisse auf die intellektuelle Gestaltung des Faches aus? Wie änderte sich das fachliche Selbstverständnis der Historiker im Zuge dieses Wandels. Diesen Fragen geht Pavel Kolář in seiner Studie ausführlich nach.

Kniha je prvním uceleným přehledem oboru rehabilitace. Je rozdělena na obecnou a speciální část. V obecné části jsou popsány jednotlivé oblasti rehabilitace, jejímž hlavním cílem je sociální integrace jedince (rehabilitace léčebná, sociální, pedagogická a pracovní). Dále jsou popsány diagnostické a léčebné postupy zaměřené na ovlivnění funkčního, především motorického de?citu. V diagnostice jsou podrobně popsány klinické vyšetřovací postupy pohybové soustavy, testování a hodnocení motorického postižení a omezení aktivit denního života. Nechybí ani psychologické vyšetření u bolestivých stavů používané v rehabilitaci a funkční laboratorní vyšetření, včetně funkčních postupů u zobrazovacích metod. V terapeutických postupech se autoři věnují léčebné rehabilitaci u poruch hybného systému a zaměřují se i na poruchy dalších orgánových systémů. Kromě fyzioterapeutických postupů se zabývají i fyzikální terapií, balneologií a ergoterapií. Ve speciální části knihy je zpracována rehabilitace u jednotlivých klinických oborů, kde léčebná rehabilitace zastává významnou roli v léčbě a prevenci. Samostatné kapitoly jsou věnovány rehabilitaci v neurologii, ortopedii, interně, gynekologii, onkologii a psychiatrii, problematice bolesti a psychosomatickým onemocněním. Specifikou této publikace je větší prostor věnovaný pohybovému vývoji člověka a možnostem jeho využití v diagnostických a terapeutických postupech pohybové soustavy.