Michal Kubát Book order (chronological)

Focusing on presidential constitutional conventions, this research monograph explores their impact on the political systems of the Czech Republic, Slovakia, Hungary, and Poland. These unwritten rules of constitutional practice, rooted in political arrangements, influence the functioning and character of regimes. The study highlights the significant political implications of these conventions, making Central Europe an insightful case for understanding their role and effects in governance.

•Co jsou ústavní zvyklosti a proč jsou důležité? •Existují ve střední Evropě? A proč se tam o nich (ne)mluví? •Jak jsou pojímány v České republice? •Jak ovlivňují ústavní zvyklosti českou demokracii? •Proč se u nás týkají hlavně prezidenta? •A proč se některé prosadily, a jiné ne? Kniha je vůbec první českou ucelenou publikací, pojednávající o ústavních zvyklostech. Nabízí jejich systematický teoretický i empirický rozbor. Po teoretickém úvodu a krátkém exkurzu do středoevropských zemí se autoři přesouvají na území České republiky a vysvětlují, jak a proč se u nás ústavní zvyklosti vyvinuly a jak ovlivňují fungování českého demokratického režimu. Kromě těch etablovaných se věnují také pokusům prosadit některé další ústavní zvyklosti, které však nakonec neuspěly. Je pozoruhodné, byť ne překvapivé, že se české ústavní zvyklosti až na jednu výjimku týkají prezidenta republiky. Důvody jsou v knize popsány. Ústavní zvyklosti jsou mnohdy pojmem kontroverzním, nicméně často klíčovým, který je v každém případě dobré znát.

Giovanni Sartori (1924-2017) byl ikonou světové politologie. Zařadil se mezi zakladatele soudobé politické vědy, zejména pokud jde o její teoretické a konceptuální fundamenty. Bez jeho díla si nelze představit výzkum demokracie, diktatury, politických institucí, stran a stranických systémů, demokratických režimů apod. Sartori znal politiku jako málokdo. Politika byla jeho vášní, zkoumal ji náruživě, ale také s odstupem. Nikdy se jí totiž přímo neúčastnil, neváhal však vstupovat do vyhrocených politických debat. Kritizoval, hádal se, polemizoval, ale zároveň svým "myšlením proti" tvořil. Tato kniha analyzuje Sartoriho celoživotní vědecké dílo s důrazem na tolik v něm přítomnou polemičnost, která však vždy vyústila v něco nového. Představuje všechny Sartoriho hlavní teorie a koncepty, které byly velmi často výsledkem jeho nespokojenosti s existujícím stavem poznání a vzešly z úsilí o nalezení nápravy stavu věcí. Týká se to nejen příslušných tematických okruhů, které jsou tradiční a důležitou součástí výzkumu politologie či šířeji společenských a humanitních věd, ale rovněž politické vědy jako takové, jako celé vědecké disciplíny

Kniha se zaměřuje na marginální téma v politologickém výzkumu, a to studium politiky nejmenších evropských států s demokratickými formami vlády. Tento přístup může odhalit důležité aspekty a vztahy, které zůstávají v komparativní analýze větších států opomíjeny. Při zkoumání politiky malých států je důležité brát v úvahu jak prvky charakteristické pro suverénní státy (vnitřní i zahraniční politika), tak atributy typické pro komunální či regionální úroveň. Toto propojení různých rovin činí analýzu těchto států zajímavou a relevantní. Publikace je určena akademické veřejnosti se zájmem o komparativní politologii, politickou geografii a netypické aktéry v mezinárodním systému. Díky bohatému faktografickému obsahu jednotlivých případových studií je kniha doporučitelná i pro čtenáře zajímající se o historii, kulturu a politiku nejmenších evropských států. Tyto země, jejichž historické a politické formování bylo ovlivněno vývojem celého evropského kontinentu, představují unikátní relikty, což z nich činí fascinující objekty z pohledu politické vědy.

Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Kniha nabízí systematický rozbor českého demokratického režimu po zavedení přímé a všeobecné volby prezidenta v roce 2012. Autoři současný stav konfrontují s různými koncepcemi poloprezidencialismu, přičemž nabízejí vlastní definici a ptají se, zda se Česká republika v posledních letech posunula k poloprezidencialismu, nebo zda zůstává i nadále parlamentním režimem. Zvláštní pozornost je věnována otázce postavení prezidentů v české politice a společnosti se zaměřením na působení prvního přímo a všeobecně zvoleného prezidenta Miloše Zemana. Autoři docházejí k jednoznačnému závěru, že Česká republika zůstává parlamentním režimem, byť značně deformovaným a špatně fungujícím. Podrobně jsou rozebrány příčiny a následky tohoto stavu. Prezident Zeman v tom všem hraje důležitou a problematickou roli. Co je poloprezidentský režim? Proč je český režim parlamentní, a ne poloprezidentský? V čem spočívají deformace a potíže českého parlamentarismu a proč jsou tak vážné? Jaké postavení mají prezidenti v české politice a společnosti? Jak ovlivnilo zavedení přímé a všeobecné volby prezidenta českou politiku? Jakou roli v tom všem hraje prezident Miloš Zeman?

Populismus se v posledních letech stal jedním z klíčových konceptů politiky. Zejména volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 se staly mezníkem, po kterém se z populismu stal skutečný celospolečenský fenomén. K pochopení úspěchu populistů v těchto volbách je však nutné nahlédnout do předchozích událostí, zejména je třeba zabývat se vztahem mezi nedávnou ekonomickou krizí a chováním populistů v jejím průběhu. Jak ukazují jednotlivé kapitoly této knihy, nová „vlna“ evropského populismu nebyla pouhou reakcí na ekonomickou krizi, ale byla rovněž podpořena úpadkem tradičních politických stran a jejich schopnosti nabídnout voličům atraktivní program. Tato kniha podává ucelený pohled na populismus ve zkoumaných státech. Předmětem výzkumu tedy nebyla jenom samotná populistická uskupení a jejich chování v době ekonomické krize, ale také politické prostředí jednotlivých zemí, v nichž tito populisté působí. V tomto ohledu publikace přináší specifický úhel pohledu na vnitropolitický vývoj v těchto státech (nejen) v průběhu ekonomické krize a napomáhá k pochopení celospolečenských procesů a změn, které tato krize přinesla. Kniha je určena jak studentům a akademikům s odborným zájmem ve studiu evropského populismu, tak širší čtenářské obci, která se chce dozvědět více o fenoménu, jenž v poslední dekádě výrazně proměnil evropskou politiku a hraje stále významnější roli v běžném životě každého z nás

Sborník příspěvků z oblasti komparativní politologie. Přináší texty, v nichž se čeští politologové mladší a střední generace zabývají vybranými aspekty české a středoevropské politiky. Jednotlivé stati analyzují různé stránky fungování českého politického systému. Sledují proměny české politické scény posledních let, zamýšlejí se nad rolí politických stran a prezidenta v naší společnosti, nad volebním systémem a jeho politickými důsledky či nad současnou politickou kulturou. -- Publikace vychází k životnímu jubileu sociologa a politologa Miroslava Nováka, k němuž se jako ke svému učiteli či významné autoritě oboru hlásí autoři jednotlivých příspěvků. Dílo M. Nováka připomíná stručný úvodní text.

Kniha nabízí systematický pohled na soudobý český parlamentní režim. Vysvětluje jak teoretický, tak i praktický kontext jeho fungování. Česká republika je zralá na reformu svého demokratického režimu. Český parlamentarismus je poškozen a dlouhodobě nefunguje, jak by fungovat mohl a měl. Jeho reforma je proto nanejvýš potřebná a měla by být uskutečněna. Ambicí knihy je navrhnout řešení, která by přinesla nápravu českého parlamentarismu.

Kniha Politická opozice v teorii a středoevropské praxi je systematickým zpracováním důležitého fenoménu moderní politiky, kterým je politická opozice, a to jak z hlediska teorie politiky, tak i vzhledem k politické praxi. Klade si za cíl analýzu problematiky ve smyslu rozvinutí a modifikování existujících teorií, přičemž ambicí práce je doplňovat existující teorii vlastními analytickými postřehy, nejednou polemické povahy. Text dále aplikuje analyzované teorie na politickou praxi zemí střední Evropy. Autor představuje nejdůležitější existující přístupy a koncepce politické opozice a zaplňuje tak informační mezeru, která v české politické vědě existuje.

Publikace podává přehledný a srozumitelný výklad složité problematiky vývoje a proměn státního zřízení Polska ve dvacátém století. Snahou autora přitom není jen deskriptivně seznámit českého čtenáře s u nás dosud v takovém rozsahu nepodanou látkou, ale rovněž na základě politické teorie analyticky rozebrat některé dílčí jevy polské dobové politiky a také zamyslet se nad otázkou kontinuity či diskontinuity politiky středoevropského státu.

Kniha se zabývá politickým systémem Polska, a to v časové perspektivě po roce 1989. Pojednává o následujících tématech: přechod k demokracii, ústavní vývoj a proměny politického režimu, struktura a fungování nejvyšších ústavních orgánů, lidská a občanská práva a svobody, státní kontrola a veřejné finance, ústavní soudnictví a systém soudů, regionální správa a její reformy po roce 1989, politické strany a stranický systém, volební systémy a jejich reformy, volební chování, referendum, dopad vstupu Polska do Evropské unie na jeho politický systém a některé další specifické otázky (katolická církev, nevládní organizace a socioekonomické vztahy). Práce je doplněna řadou přehledových tabulek.

Téma nedemokratických režimů není v politické vědě ničím novým. Již téměř celé jedno století představuje jednu z disciplín, jimž je věnováno značné intelektuální úsilí. Důvod je nasnadě - po celé 20. století a také v současnosti nedemokratické režimy nejrůznějších typů převažovaly a převažují nad režimy demokratickými. Demokracie tak představuje spíše zvláštnost a převážná část světového obyvatelstva žije v režimech, jež se skutečné demokracii více či méně vzdalují. Kniha Teorie a praxe nedemokratických režimů souhrnně zprostředkovává výsledky politologického výzkumu moderních nedemokratických režimů. Autoři se zabývají jak politickou teorií všech hlavních typů nedemokratických režimů, tak i jejich praktickým fungováním, které ilustrují na několika konkrétních ukázkách nedemokracií z různých koutů světa 20. století a současnosti (nacistické Německo, sovětské Rusko, Maova Čína, Pol Potova Kambodža, frankistické Španělsko, Salazarovo Portugalsko, Kaddáfího Libye či kádárovské Maďarsko a lidové Polsko).

Tématem knihy je politika v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Hlavní pozornost je věnována institucionálním otázkám vnitřní politiky, a to převážně ze srovnávací perspektivy. Autor mapuje procesy demokratizace a konsolidace demokracie ve zmíněných zemích, dále pak politické systémy a režimy, politické strany a stranické systémy a volby a volební systémy. V závěrečné části jsou analyzovány i konkrétní aspekty středoevropské a východoevropské politiky: tamní pravicové strany a jejich problémy i velmi specifická a v mezinárodním srovnání neobvyklá otázka postavení českých komunistů v politickém systému ČR. zdroj:kosmas.cz

Publikace je produktem přípravy studijního programu politologie na ZČU v Plzni a všichni autoři, kteří do knihy přispěli svými texty, se podíleli na jeho přípravě. Publikace je vhodná nejen pro pracovníky a studenty politologie a příbuzných oborů v rámci všech českých vysokých škol, ale i pro zájemce z neakademického prostředí, především zástupce médií, pracovníky státní správy a samosprávy a také samotné politiky a všechny ty, kteří mají co do činění s politikou nebo se o politiku jen zajímají. Kniha je napsána jazykem přísupným všem, včetně laické veřejnosti.

Sborník nabízí politologický a právní pohled na problematiku rozšiřování Evropské unie.

Učební text pro posluchače Fakulty sociálních věd UK a studenty historie a politologie. Autor postupně analyzuje jednotlivé volební systémy a volby v Polsku po roce 1989 a volební reformu v roce 1993 a její politické důsledky.