Jan Michl Book order

Další autorova detektivka z raných let československého státu. Tentokrát vyšetřování vede do sousedního Polska. Nový případ inspektorů Chlubného a Prokeše začíná v Polsku, kde vládne autoritativní režim maršála Piłsudského. V mezinárodní komisi vyšetřují záhadné zmizení velitele vojenského letectva generála Zagorského. Po návratu domů do Prahy na ně čeká zdánlivě banální případ zavražděného obchodníka polského původu. Inspektoři jsou už příliš zkušení, aby uvěřili na náhodu. Co přesně svým předchozím zahraničním vyšetřováním spustili, si však uvědomí až příliš pozdě... Nakladatelská anotace.

Profesor Jiří Pelcl, jenž dlouhá léta vedl Ateliér designu nábytku a interiéru UMPRUM, byl zde též rektorem a později prorektorem pro vnější vztahy a mezinárodní spolupráci, je jedním z nejvýraznějších celosvětově uznávaných designérů (Red Dot Design Award, Good Design Award, Národní cena za design, Czech Grand Design, ELLE Deco International…

Praha, 1929. Třicetiletý inspektor František Chlubný, bývalý italský legionář a četník, pracuje na policejním ředitelství v oddělení vražd. Vyšetřuje vraždu ve dvojici s o patnáct let starším inspektorem Michalem Prokešem, jenž bojoval za Velké války také na italské frontě, ale na opačné straně, v řadách rakousko-uherské armády. Vyšetřování vraždy muže ukazuje zprvu na jakýsi nestandardní milostný propletenec a skutečnost, že se jednalo o bývalého ruského legionáře, vypadá jako pouhá náhoda.

Nakolik se Bauhaus stal překážkou na cestě k větší přitažlivosti designu i architektury? – Je minulá architektura a design součástí minulosti – nebo přítomnosti? – Je dnes ornament anachronismem? – Jaká je role luxusu v designu? – Jaký je rozdíl mezi skutečnými a umělými potřebami? – Je vkus stále aktuální pojem? – Má pojem stylingu místo v současném designu? – O co vlastně šlo v postmodernismu 70. až 90. let minulého století? – Proč design přispívá ke společenské rovnosti i nerovnosti zároveň? – Co to je sémantika výrobků? – Proč má abstraktní modernistická estetika monopolní postavení v současném designérském a architektonickém školství? – Proč je nutno se dívat se na stylové idiomy minulosti jako na vynálezy bez data spotřeby? Na tyto a řadu dalších aktuálních otázek se pokouší odpovědět kniha Jana Michla, emeritního profesora historie a teorie designu Vysoké školy architektury a designu (AHO) v Oslu v Norsku. Autor nabízí nový a neotřelý pohled na teorii a praxi moderního designu a architektury a prosazuje návrat pojmu styl do pedagogického procesu i do kritických diskusí o designu a architektuře. Kniha je určena zejména studentům designu a architektury, kteří mají potřebu se zamýšlet nad povahou své budoucí profese, ale také praktikujícím designérům a architektům, stejně jako historikům obou oborů, a vůbec zainteresovanému publiku.

Josef Styblík se narodil v roce 1921 a za války od roku 1943 byl totálně nasazen v německém Augsburku. Odtud se mu třikrát podařilo utéct domů do Prahy, dvakrát se zase úspěšně do Německa vrátil. Po třetím útěku se už rozhodl vydržet ilegálně v Praze až do konce války… O tom a o mnohém další vypráví Jan Michl, který paměti Josefa Styblíka přepracoval do literární podoby.

Publikace má za cíl povzbudit přemýšlení o problémech teorie i praxe navrhování užitkových předmětů a budov, na které zároveň klademe výtvarné nároky. Jednotlivé kapitoly se kriticky vyrovnávají s myšlenkami zděděnými po modernistické funkcionalistické filozofii, která uvažování o designu a architektuře i jejich praxi po řadu generací určovala. Tématem kapitol je mj. povaha designérovy tvořivosti, smysl hesla forma následuje funkci, původ abstraktní estetiky designu, myšlenka funkční dokonalosti, otázky stylové jednoty a stylového pluralismu, problém tzv. inteligentního designu v přírodě, vztah designu a trhu a řada dalších otázek.

Kniha vychází především z francouzské literatury a částečně i z francouzských archivních pramenů. To vše pak doplněné literaturou anglickou, německou, českou a polskou vytváří ucelený obraz leteckých bojů Arnée de I´Air od 3.září 1939 až do 24.června 1940.

Jak se žilo legionářům po návratu z legií, ale i v pozdějších dobách? Jak se k nim zachovala naše společnost? I na takovéto otázky najde čtenář zajisté uspokojivé odpovědi v nové knize Jana Michla.

Tato publikace je volným pokračováním knihy „Cizinci v RAF – Stíhači z okupované Evropy v bitvě o Británii“. I zde je věnována pozornost stíhacím pilotům, kteří statečně reprezentovali vůli svých okupovaných národů k boji proti nacistickému Německu. Kromě zástupců Polska, Francie, Československa, Norska, Belgie, Nizozemí a Dánska se nově objevují i Řekové a Jugoslávci, jejichž země byly okupovány až od roku 1941. Autor velmi čtivou formou přináší nejen životní osudy jednotlivých mužů, ale i historické souvislosti a podrobné popisy leteckých bojů.