Jaroslav Fikar Book order

Název knihy Zápisky patriota autor: Jaroslav Fikar 1. vydání originálu: 7.9.2024 žánr: Literatura naučná, Obrazová publikace, Historie počet stran 132 jazyk vydání: český vazba kniha: pevná/vázaná Forma: kniha Náklad: 1000 ks ISBN 978-80-907930-4-0 Kniha líčí poválečná léta na karlovarském předměstí Rybáře očima pamětníků. Vzpomínají na odsun Němců i příchod českých dosídlenců a národních správců, kteří obnovili podobu prvorepublikového maloměsta. Podle jejich svědectví a starých fotografií, kterých kniha obsahuje na 250, měly Rybáře původně 552 domů a 11 769 obyvatel. Od třicátých let dvacátého století se pyšnily vlastní radnicí, devatenácti hotely, dvaceti restauracemi, dvěma tiskárnami a dvěma bankami. Městečko mělo svůj pivovar, faru s kostelem, hřbitov, čtyři školy, tržiště, dvě kina i vlastní hasičskou stanici. (další) Na Hlavní ulici , která nahrazovala městský rynek, byla stovka obchodů, šestnáct pekařů, třináct řezníků, velké drogerie, firmy tu měly sklady nábytku, čtyři truhlářství, sodovkárna, rodinná likérka, dvaatřicet hostinců a sedm kaváren. Ještě před válkou byli zdejší radní pokynem shora donuceni, aby připojili Rybáře 1. května 1939 ke Karlovým Varům. Jako jedno z posledních šestnácti předměstí. Po odsunu Němců zbyly z původních bezmála dvanácti tisíc obyvatel v Rybářích jen čtyři tisíce obyvatel. Kniha přináší také další autorovy zážitky z pohraničí. Od vzpomínek kluka z předměstí po některé dosud nezveřejněné zážitky z novinářské kariéry. Například setkání s poslední kněžnou z Kynžvartu, svědectví o zničení televizního vysílače na Klínovci nebo odchod pohraničníků a stržení železné opony na západní hranici. Zachycuje rovněž komunální aféry Karlových Varů, které rozhodně nejsou v žádné kronice.

Historie řemesel a podnikání v Karlových Varech od roku 1740 do roku 1946. Zachycuje vznik tradičních karlovarských řemesel jako byli cínaři, jehláři, brusiči vřídlovce, puškaři, nožíři a rytci skla. V galerii premiantů, tedy nejúspěšnějších mistrů ve svém oboru, uvádí rodiny Becherů, Knollů, Mattoni, Puppů, Moserů a Meinlů. Utypických karlovarských povolání zachycuje osudy uznávaných lázeňských lékařů, hoteliérů a stavitelů. Knihu uzavírá seznam národních správců podle Adresáře osvobozeného města Karlovy Vary z roku 1946, kteří na mnohé původní tradice úspěšně navázali.

Odhalená tajemství města. Autorova desátá kniha líčí ze vzpomínek pamětníků a starých fotografií z rodinných archívů nejtemnější období karlovarské historie. Henleinovský teror, který předcházel vyhnání Čechů z pohraničí po Mnichovu 1938, léta druhé světové války i poválečný odsun Němců. Odhaluje tabu, které zakrývalo příběhy posledního lazaretního vlaku, únos letadla dvojicí karlovarských učitelů i okolnosti pobytů Brežněva a Jelcina ve zdejších lázních. Poslední kapitola odkrývá osudy židovských vil, zabavených Němci, které převzal po válce čs. stát.

Když ve Varech hráli swing Devátá autorova kniha zavede čtenáře do rozmarných let první republiky, kdy na terasách karlovarského hotelu Richmond hrál swing R. A. Dvorský a jeho Melody boys. Podle vzpomínek pamětníků a stovek dobových fotografií a pohlednic se vytváří obraz meziválečných sezón, při nichž na promenádách lázní šustily róby od Hany Podolské, doprovázené obdivnými pohledy lázeňských šviháků a kolonády byly plné hostů z celé Evropy i zámoří. ------více------- Kapitoly knihy provedou čtenáře nejoblíbenějšími karlovarskými tančírnami, dupárnami a lázeňskými kavárnami od vzniku první republiky až do 15. března 1939, kdy byl ve městě swing zakázán. Emotivně zachycené zážitky a vzpomínky účastníků tanečních zábav doplňuje galerie čtrnácti nejcennějších staveb první republiky v Karlových Varech a také historie čtyřiceti místních biografů a exteriérů, oblíbených mezi filmaři. Jednotlivé kapitoly knihy uvádějí texty největších šlágrů i fotografie z rodinných sbírek návštěvníků tančíren a výletních míst. V neposlední řadě sleduje kniha vlastnické a stavební proměny válečných lazaretů a hotelů jako Imperial, které se jako ruská válečná kořist vrátily čs. státu až dvacet let po válce.

K napsání této knihy vedla snaha sestavit podle vzpomínek pamětníků, dobových dokumentů, starých fotografií a pohlednic adresář čtyřiadvaceti zaniklých míst Karlových Varů s jejich původními názvy tak, aby tyto proměny města nebyly časem zcela zapomenuty. V knize je řeč o Amalienhofu, Bernardově skále, Blanenském pavilonu, Elite, Florentině, mlékárně Drahovice, Sanssouci, Zimním stadionu a dalších.

Kniha líčí historii šestačtyřiceti obcí v nejbližším okolí Karlových Varů. Tato kniha líčí historii obcí, které se mezi lety 1939 - 1945 staly součástí regionu Velké Karlovy Vary. Jejich obyvatelé se nepovažovali za Karlovaráky z předměstí. Ačkoliv jejich obce měly s městem za obzorem společnou historii. Obsah: •Velké Karlovy Vary - Župa Sudety, Egerland •Bochov - Horní Tašovice, Kozlov, Německý Chloumek •Bražec •Činov - Dolní a Horní Lomnice, Lučiny, Svatobor •Děpoltovice - Mezirolí, Nivy •Hájek - Nejda •Hroznětín - Bystřice, Kfely, Odeř, Ruprechtov, Velký Rybník •Pila •Sadov - Bor, Lesov, Podlesí, Stráň •Stanovice - Dražov, Hlinky •Stružná - Nová Víska, Žalmanov •Šemnice - Dubina, Pulovice, Sedlečko •Velichov - Nová Kyselka, Radošov 1,2 •Zaniklé obce - Dlouhá, Lipoltov, Lochotín, Mlýnská, Pastviny, Stará Ves

Málo známé příběhy lidí, kteří museli opustit Karlovy Vary 180 str Sedmá kniha Jaroslava Fikar má název Karlovarská tabu a nabídne málo známé příběhy lidí, kteří museli Karlovy Vary opustit. Ať už šlo o vynálezce ondulací a známého kadeřníka Josefa Mayera, zakladatele tradice pražení kávy Julia Meinla, dědičku receptury becherovky Heddu Becherovou nebo místního fotografa FoFiFo. Kniha nabízí vedle dalších tabu jako byly nevěstince a hnízdečka lásky prominentů mnoho historických fotografií o proměnách města. Autor čerpal z vyprávění očitých svědků, dobové korespondence i archívů.

V pořadí pátá autorova kniha nabízí sedmnáct příběhů z prostředí Karlových Varů. Ty známější, jako byl příběh Georga Puppa, zakladatele dynastie hoteliérů nebo Ulriky, životní lásky básníka Goetha, doplnil autor o nové podrobnosti. K těm méně známým příběhům patří utajená svatba generála Vlasova s německou zdravotní sestrou Adelaidou Biellenbergrovou 13. dubna 1945 v karlovarské vile Margareta. Málo známý je také příběh lásky 64letého Gustava Bechera a 20leté Crescentie Doile. Kniha popisuje, jak se utvářelo soužití karlovarské komunity Čechů a Němců, Čechů a Židů i Čechů a Rusů. Na 192 stranách nabízí staré fotografie o proměně karlovarských promenád, ulic a nejstarších domů.

Kniha obsahuje historii a dobové fotografie obcí, které byly v minulosti součástí Karlových Varů. Jde o Andělskou Horu, Dalovice, Březovou, Hory, Jenišov, Kolovou, Mírovou, Otovice, Všeborovice a Vysokou. Poslední obcí je zaniklé Podhoří, které bylo v roce zasypáno Velkou loketskou výsypkou. Kniha volně navazuje na předcházející titul Karlovarská předměstí (1), líčící historii současných karlovarských čtvrtí, Rybáře, Stará Role, Tuhnice, Drahovice, Bohatice, Doubí, Dvory, Čankov, Sedlec, Rosnice, Hůrky, Počerny, Cihelny, Tašovice a Olšová Vrata. Jak autor uvádí, všech těchto 27 obcí a městských částí tvořilo mezi lety 1930 až 1939 tzv. “Velké Karlovy Vary“, které měly 90 655 obyvatel. Jejich nejvýchodnější lokalitou byl Stichlův mlýn u Andělské Hory, na západě Jalový Dvůr, na severu Čankov a na jihu Březová. Jedna z kapitol knihy Karlovarská předměstí 2 uvádí historii psího hřbitova Katzenholz u Otovic, který sloužil od roku 1911. Unikátní jsou také fotografie z výstavby přehrady v Březové.