František Hodonský Books

František Hodonský, malíř a grafik, se narodil 19. února 1945 v Moravském Písku. Po studiu na uherskohradišťské střední uměleckoprůmyslové škole pokračoval v letech 1963 až 1969 na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením prof. Františka Jiroudka. V letech 1990–1997 byl profesorem na AVU v Praze a od roku 1998 učí současnou malbu na Akademii umění v Bánské Bystrici. Hodonský se stal známým na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a jeho malby se vyznačují unikátním zacházením s barvou a monumentálním zobrazením krajiny, zejména lužních lesů v okolí Břeclavi. V posledních letech se soustředí téměř výhradně na tuto krajinu, přičemž v jeho rozměrných malbách dominuje smaragdová zelená, evokující atmosféru lužních lesů. Kromě malby se Hodonský věnuje také grafice, začínal s linořezem, ale dlouhodobě se zabývá litografií a dřevořezem. Po několikaleté odmlce se k dřevořezu vrátil a jeho inovativní přístup mu v roce 2010 vynesl Cenu Vladimíra Boudníka. Jeho grafické listy čerpají inspiraci z bujné vegetace lužních lesů a proměnlivých atmosférických podmínek, přičemž se mění v dynamické abstrahované kompozice. V devadesátých letech objevil další výrazy prostřednictvím reliéfů, objektů a barevných dřevořezů. Hodonský dokáže své přírodní prožitky vyjádřit i slovně, publikoval sbírku básní Krajiny – lazury.

Soubor básní českého malíře a grafika, doprovázený autorovými kresbami, vyjadřuje jeho vztah k přírodě a krajině, jež se staly jeho celoživotní inspirací. Hlavním zdrojem se pro Františka Hodonského stala především lužní krajina s mrtvými rameny řeky Dyje a jejího okolí poblíž Břeclavi, která ho dovedla k dialogu s krajinou, a to jak v poetických reflexích, tak i v barevně strukturovaných kresbách, vyjadřujících pocity a náladu z navštívených míst. Kdesi v povědomí se pořád probouzí jejich ozvěna, tak proč ji nezachytit v prchavém záchvěvu inspirace ve slovesném či výtvarném zpracování. "Hra se slovy směřuje do míst, kam štětec nemůže", prohlašuje autor se zasvěceností a zkušeností člověka, jenž poznal lidský i duchovní rozměr důvěrně známých prostorů, jež ho vždy dokázaly omámit podmanivou silou stínů, kontrastů či až tajemně vyzařující aurou.