Miroslav Čvančara Book order (chronological)

Publikace velmi podrobně mapuje přínos rodiny Čvančarových pro československou kinematografii. Autorem textové části je Míla Čvančara, obrazovou část (více než sedm set fotografií a dokumentů) doplnil jeho bratr Jaroslav. Jmenný rejstřík obsahuje více než tisíc jmen. Kniha vychází ve spolupráci bratrů Čvančarových a nakl. T&M v limitovaném nákladu 120 výtisků, a pro nízký náklad je určena pouze k přímému prodeji. Všechny knihy jsou podepsány oběma autory.

Ústřední postavou monografie je prvorepublikový kameraman-dokumentarista Čeněk Zahradníček (1900-1989) - jeden z hlavních tvůrčích duchů Československého filmového týdeníku Aktualita. Pořizoval oficiální záběry mnohých osobností a natočil ty nejzásadnější události první republiky a Protektorátu Čechy a Morava. Zaznamenal nejtemnější dobu heydrichiády, dění v terezínském ghettu, i drama Slovenského národního povstání. Stejně tak v ohrožení života pořizoval dramatické filmové záběry Pražského povstání. Jeho celoživotním přítelem byl malíř a ilustrátor Zdeněk Burian. Kromě mimořádného talentu měli oba mnoho společného. Oba žili skromným nenápadným životem, oba stáli u kolébky českého trampingu. U Zahradníčka i Buriana platí, že dějiny tvoří jedinci, zvláště ti, kteří ctí význam tvůrčího života a cele se mu oddávají. Ani Zahradníček se za svého života náležitého uznání nedočkal. Přesto, díky filmové kameře, prožil mnoho životů...

Historie městské části Praha 3 od Keltů až po současnost obsahuje více než 1000 dobových i současných fotografií a dokumentů. Děj v knize je řazen chronologicky od nejstarších dochovaných nálezů na území dnešní městské části Praha 3, přes zakládání vinic, vznik zemědělských usedlostí, založení vesnic, vznik obcí a postupně měst Vinohrady a Žižkov. Jejich rozdělení a následné sloučení a začlenění do Velké Prahy po I. světové válce je zmapováno v knize stejně, jako další územní změny, několik období stavebního rozvoje, přes socialistickou realitu až do dneška. Kniha neobsahuje jen popisy vývoje území, ale také portréty osobností z oblasti politiky, stavitelství, kultury, sportu a mnoha dalších oblastí veřejného života, které na území Prahy 3 působily, pracovaly, žily či žijí dodnes.

Rozsáhlá faktografická kniha o uměleckém turné jezdecké revue plk. W. F. Codyho zvaného Buffalo Bill. Formou současného průvodce po autentických lokalitách mapuje jeho životní osudy ve Spojených státech a pozdější vystoupení v Evropě, včetně padesáti měst rakousko-uherské monarchie na jaře a v létě 1906. Jeho neopakovatelná a doposud nikdy nepřekonaná národopisná Wild West Show, čítající stovky lidí a koní a přepravovaná třemi zvláštními vlaky, vystupovala i v šesti městech na Moravě a ve Slezsku. Buffalo Bill – tehdejší vyslanec americké národopisné kultury – tak zanechal i na našem území nesmazatelnou stopu, která oslovila několik dalších generací Čechů, Moravanů a Slezanů. Součástí knihy jsou unikátní dobové materiály.

Knihu Zaniklý svět stříbrných pláten. Po stopách pražských biografů lze bez přehánění označit za první ne snad zcela vyčerpávající, ale přece velmi ucelené zpracování jistě pozoruhodného tématu starých pražských kin, kterých v české metropoli v dobách největšího rozmachu bylo více než sto, ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. Autoři v první části své práce podávají přehled o počátcích a vývoji kinematografického dění v českých zemích zejména do znárodnění kinematografie v roce 1945, ve druhé pak formou průvodce seznamují čtenáře (mnohdy jistě pamětníky) s - většinou již zaniklými - biografy jednotlivých městských částí a líčí leckdy vrtkavé osudy těchto „stánků světel“ i osobností či filmů s nimi spojených. Nedílnou součástí díla bratří Čvančarových je rozsáhlá obrazová část vytvářející jakousi koláž či mozaiku starých pražských biografů, promítacích kabin, dobových vstupenek, fotosek i plakátů, majitelů kin, promítačů, kameramanů, režisérů, herců - nejen z filmů českých, ale i z těch zahraničních, které se ve sledovaném období v pražských biografech promítaly.