Josef Kovalčuk Books

Svazek Horror a další hrůzy obsahuje dvacítku divadelních her, tři doprovodné studie a rozhovor s Arnoštem Goldflamem. Editorem svazku je dlouholetý Goldflamův kamarád a spolupracovník, někdejší dramaturg legendárního HaDivadla a Národního divadla v Praze Josef Kovalčuk. Arnošt Goldflam napsal desítky her, tucet jich shrnuje svazek Písek a jiné kousky z roku 2010. Kniha Horror a další hrůzy je jeho pokračování a dalším z řady, které ve Větrných mlýnech teprve vyjdou. Ke své tvorbě AG podotýká: "Člověk nakonec může tvořit jen z toho materiálu, který má. Těžko přesáhnete svoji zkušenost a svoje znalosti. Rád beru věci, které odpozoruju, které jsem zažil nebo které zažili moji blízcí."

Splendid novel of mid-19th-century Russian manners, morals, and philosophy focuses on a nobleman whose gentle, child-like nature has earned him the nickname of "the idiot."

Hvězdy na vrbě (premiéra 1992) ve své době zapůsobily jako určité zjevení, které provázelo nadšené přijetí i enormní zájem ze strany diváků jak na domácí scéně Kabinetu múz, tak i na zájezdech. Kniha podrobně dokumentuje v širších divadelních i hudebních souvislostech vznik této legendární inscenace brněnského HaDivadla, na níž se kromě zdejších divadelníků podíleli členové Ochotnického kroužku, čerství absolventi divadelních škol a kapela Cabinet music, tvořená předními muzikanty z alternativních hudebních uskupení osmdesátých let. Analyzuje rovněž její jednotlivé komponenty, včetně hereckých výkonů. Za pomoci scénáře, audiovizuálního záznamu a četných fotografií rekonstruuje její podobu a zabývá se jejím recenzním a diváckým ohlasem.

Předkládaný výbor z her Arnošta Goldflama zahrnuje jeho nejvýraznější a nejosobitější texty, kniha je doplněna řadou studií z pera předních znalců Goldflamovy divadelní tvorby a dvěma rozhovory s autorem.

Kniha ve své první části přináší studii Josefa Kovalčuka o vzniku scénického časopisu Rozrazil 1/’88 (O demokracii) Divadla na provázku a HaDivadla (prem. 21. října 1988), rozbor jeho žánru i analýzu jeho jednotlivých částí. Dále je v ní obsažené svědectví o zápasu tvůrců proti snahám orgánů tento projekt zakázat, stejně tak jako charakteristika jeho společenského dopadu a významu. Publikovaná je zde i písemná rekonstrukce premiérové podoby projektu včetně četných fotografií. Následující oddíly přinášejí přehled dalších vydání Rozrazilu i důležité písemné dokumenty s ním spojené. Záverečnou část publikace tvoří studie Radky Kunderové o diváckém i recenzním ohlasu Rozrazilu 1/’88 (O demokracii) v kontextu eroze autoritativního diskursu v české divadelní kritice v druhé polovině osmdesátých let 20. století.