Prokop Brož Book order (chronological)

Naděje byla ústředním tématem papeže Františka, učinil ji motem jubilejního svatého roku 2025. Jeho nástupce Lev tuto božskou ctnost zdůrazňuje stejně silně. Oba nás zvou, abychom se stávali „poutníky naděje“, putovali životem s dětskou radostí z věčného života, který nám Pán vydobyl svým zmrtvýchvstáním. Bůh Petra a jeho nástupce povolává, aby nám ukazovali směr.

Od zasedání II. vatikánského koncilu nás dělí již padesát let, během nichž se o identitě církve napsalo hodně. Publikace navazující na konferenci, již uspořádala Katolická teologická fakulta UK v Praze, by chtěla ukázat, jak dnes církev o sobě přemýšlí. S ohledem na širším způsobem vedenou diskusi o církvi je třeba upozornit nejen na ty stránky života církve, v nichž se její život spojuje s každodenním pragmatickým průběhem života společnosti, nýbrž je třeba odhalit také témata, která skutečně vedou k hlubšímu pojetí identity církve. Autoři zastoupení v předkládané publikaci, v této souvislosti sledují základní linie současného chápání církve, jak ji formuluje učení II. vatikánského koncilu: církev má zásadně extrovertní povahu (Canobbio), přičemž zůstává stále ve svém jádru pokorná (Repole), a formou společenství se tak otevírá všem způsobům existence lidí (P. Brož). Základním cílem odůvodňujícím existenci církve je spása lidí a světa (Tück). Už od prvních let existence církve je možné sledovat tento její soteriologický rys (J. Brož), jenž se v dalších staletích – staletích církevních otců – nadále propracovával (Červenková, Ambros). Publikace nás dále seznámí s několika současnými sondami do sebepojetí církve (Mohelník, Novotný, Fipili, Juhás, Laiti, Ventura).

Podtitul: Existence a život církve ve světle II. vatikánského koncilu / II. vatikánský koncil zůstává nejdůležitější událostí života církve 20. století a v posledním půlstoletí zásadním způsobem nadále utváří život křesťanů žijících v církvi, i těch, kteří se s církví a jejím působením setkávají. Lidské dějiny jsou v pohledu víry dějinami spásy, a historické události se tak v teologické reflexi stávají okamžiky kontaktu s Božím tajemstvím v Kristu a jeho evangeliem. Tato společná kniha, která vzešla z plodného setkání při teologické konferenci na půdě Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přináší čtverý pohled na význam II. Vaticana, jak jej vnímají současní světoví i domácí teologové. Nejprve je koncil zasazen do evropského kontextu, dále je představena jeho dobová recepce v československém prostředí. Třetí část přesouvá pozornost k podnětům II. vatikánského koncilu pro církev dnes a nabízí perspektivy pro pokračování koncilní reformy. Poslední oddíl se pak věnuje vztahu pokoncilní církve ke světu

Dvousvazková publikace "Krize a kairos" se zaměřuje na téma krize z pohledu křesťanského myšlení. První svazek zkoumá význam krize ve světle Božího zjevení v Písmu, nauce církevních otců a tradicích. Využívá různé teologické perspektivy, jako je biblická teologie, patristika a církevní historie, a ukazuje, že krize může být vnímána jako kairos, tedy čas milosti. Druhý svazek se snaží reflektovat krizi v jejích konkrétních podobách a přistupuje k tématu interdisciplinárně, zahrnující humanitní vědy. Kapitoly se zaměřují na historii, ekonomii, etiku, psychologii a náboženské nauky, a cílem není vyčerpávající popis všech současných krizí, ale ukázat, že problémy lidského života a kultury mohou být příležitostí pro změnu a nový začátek. Tímto způsobem mohou být krize chápány jako kairos. Autorský kolektiv zahrnuje řadu odborníků, kteří přispívají k této komplexní analýze.