Karel Skalický Books

Podtitul: náboženství v religionistickém bádání Obsáhlá studie významného českého teologa a religionisty seznamuje se základními rysy vývoje vědeckého bádání o náboženství od druhé poloviny 19. století do 70. let 20. století. Skalický podrobně zkoumá historický, filosofický a zejména metodologický kontext jednotlivých škol a myslitelů, kteří se zabývali náboženskou skutečností z různých úhlů pohledu, a kriticky hodnotí jejich výsledky i použitou metodu. Vymezené období zahrnuje všechny významné klasiky v oboru studia náboženství (mj. M. Müller, J. Frazer, S. Freud, C. G. Jung, E. Durkheim, W. Schmidt, R. Pettazzoni, A. E. Jensen, R. Otto, G. van der Leeuw, M. Eliade, B. Malinowski, G. Dumézil, C. Lévi-Strauss, R. Bellah nebo P. L. Berger). Na rozdíl od populárněji laděné práce Po stopách neznámého Boha nabízí tato kniha širší tematický záběr a náročnější výklady; přesto nezapře svého autora, který dovede i odborný text psát nesmírně čtivě, vtipně a s nezaměnitelným románským espritem. Z italského originálu Alle prese con il sacro – La religione nella ricerca scientifica moderna přeložil Ladislav Heryán.

Tato kniha má zpřístupnit českému čtenáři jeden z nejdůležitějších dokumentů druhého vatikánského sněmu, pastorální konstituci o církvi v dnešním světě Gaudium et spes. Kniha je napsána formou komentáře, jenž ukazuje, jak konstituce vznikala, co jasně vykládá, co naznačuje a napovídá a co přechází mlčením.

Kniha vzájemné korespondence mezi filosofem Erazimem Kohákem a teologem Karlem Skalickým pokrývá období let 1978–2011. Přináší jedinečné svědectví o životě dvou významných osobností v exilu a po jejich návratu do vlasti. Sto šestnáct dopisů vypráví příběh mužů, kteří odešli za svobodou do Spojených států amerických a Itálie, aby mohli naplnit své sny a ideály, a tehdy, kdy zaslechli Boží volání, se vrátili domů. Jejich dopisy ukazují všední tvář křesťansky orientovaného exilu, v němž bylo přátelství jedním z nejcennějších darů.

Pod vedením profesora Skalického vznikla v autorském kolektivu tato velmi zajímavá publikace o Prvním vatikánském koncilu (1869–1870), který byl sice velmi krátký časově, nikoliv však svým významem. Definoval totiž mimo jiné dvě dogmata, která se stala na dlouhou dobu tématem velkých kontroverzí. V dogmatické konstituci Dei Filius vyhlásil dogma o přirozené poznatelnosti Boha lidským rozumem a v konstituce Pastor aeternus se vyjádřil o „papežské neomylnosti“, což bylo podnětem k odloučení starokatolické církve. V této knize je možno se s oběma těmito dokumenty seznámit v českém pracovním překladu i originálním znění a čtenáři zde najdou i několik textů uvádějících událost koncilu do širších dobových a teologických souvislostí.

Podtitul: církev v dnešním světě. Tato kniha má zpřístupnit českému čtenáři jeden z nejdůležitějších dokumentů druhého vatikánského sněmu, pastorální konstituci o církvi v dnešním světě Gaudium et spes. Kniha je napsána formou komentáře, jenž ukazuje, jak konstituce vznikala, co jasně vykládá, co naznačuje a napovídá a co přechází mlčením. Svůj komentář autor předkládá na základě stručného nástinu dějinného vývoje jednotlivých pastorálních problémů v církvi, a to na pozadí zákulisí sněmovního jednání, v němž se tento pro církev tak důležitý dokument zrodil.

První díl pamětí česko-římského teologa, katolického kněze a pedagoga Karla Skalického vypravuje o době jeho dětství a dospívaní v jižních Čechách a v Praze a je zároveň strhujícím svědectvím mladého člověka, který se z touhy po kněžství odhodlal k dramatickému útěku z komunistického Československa do Rakouska a posléze do Italie.

Druhý díl pamětí česko římského teologa Karla Skalického je poutavým svědectvím o době jeho italského života mezi lety 1956-1994. Memoáry jedné z klíčových osobností exilu, která zanechala silný otisk jak v českém exilovém, tak v italském teologickém prostředí, jsou psány čtivým jazykem, tak charakteristickým pro autora řady českých a italských titulů. Paměti jsou rovněž důležitým zdrojem informací o lidech a událostech, které by se bez jeho poutavého vyprávění a osobních zážitků staly jen souborem historických faktů. Kniha Vyznání na hraně času a věčnosti: Ve městě sedmi pahorků přivede čtenáře do prosluněného Říma, v němž Karel Skalický strávil téměř čtyřicet let života. Řím a Itálie se vepsaly do jeho způsobu života a pomohly mu uchovat a rozvinout úctu k lidem, jimž jako kněz, univerzitní pedagog a vědec celý život slouží. Kniha plná dobových fotografií, slunce, příběhů a radosti ze života a setkání s Bohem.