Lubor Kasal Books

Debutová sbírka Lubora Kasala přináší obdivnou Noc Dosudby a texty plné slovních her a surrealistických litanií.

Básnická sbírka pražského rodáka Lubora Kasala.

Sedmá sbírka současného českého básníka obsahuje rozsáhlejší skladbu, která vyniká autorovou nezaměnitelnou poetikou. Ve sbírce "Orangutan v továrně" se Lubor Kasal představuje jako autor, který záměrně rozvíjí surealistickou inspiraci. Ta vystupuje do popředí zvláště v okamžicích, kdy autor popisuje sled zdánlivě nesouvisejících situací: pak připomíná jeho skladba spíše jakýsi řetězec asociací, zarámovaný v úvodu a v závěru dvěma scénami z vrátnice fiktivní fabriky.

Sbírka provokujících a surrealistických veršů o krutých lidech a podivných zvířatech; v jejím středu stojí hlodavec nalezený v babiččině truhlici, trápený a předávaný z ruky do ruky a odhalující nepěkná tajemství poezie.

Autor se ve své druhé básnické sbírce pokouší zamyslet nad hledáním identity člověka v současném světě. Kasalova "vezdejšina" je téměř nepropustná džungle pojmů, politických či společenských proudů a seskupení, na straně druhé i džungle mezilidských vztahů, které člověka každodenně deptají a neúprosně se ho snaží zbavovat lidských hodnot a jistot. Sbírka je napsána vyhraněným autorským stylem, v němž převládá silný expresivní výraz, často zdůrazněný užitým naturalistickým slovníkem extrémů, jejichž funkčnost je však zcela oprávněná.

Čteme-li název této básnické sbírky odzadu, dostaneme název skladby o sto šedesát jeden rok starší. Text Lubora Kasala je pak zcela volně formulovaný jako pararáze této dnes nejoblíbenější sbírky českého romantismu. V knize Jám romantický patos zůstal zachován, jen se skryl do kulis 20. století.

Panoramatická skladba současného českého básníka, která je inspirována stejnojmennou poémou Alexandra Bloka. Autor zachycuje alegorickým způsobem tragický úděl současného člověka, jenž prochází morbidním a bizarním světem odpudivých možností. Neuvědomuje si ovšem, že právě tyto příležitosti, v nichž je dovoleno zkusit a ochutnat prakticky vše, mu mohou nejen přinést chvilkové uspokojení, ale dokážou ho i zahubit. Stejně jako Blokova poéma obsahuje i Kasalova kompozice dvanáct zpěvů. Místo dvanácti revolucionářů, kteří při průchodu městem zabíjejí své nepřátele, obsadil do role protagonistů dvanáct turistů. Ti se ovšem pohybují v prostředí obrovského lunaparku, kde na ně čeká spousta nevídaných atrakcí, jež ovšem víc než radost ze života symbolizují civilizační úpadek. Nafukovací domy, skákací hrad a gumoví světci jsou postupně nahrazeni ponurými obrazy, v nichž je zvěstován zánik a zmar.

Hladolet je koncipován téměř jako transparentní příběh apokalypsy, zasazený mimo konkrétní prostor a čas. Kniha je sice rozdělena do deseti částí, ale v úhrnu jde o jednolitou, monumentální báseň. Z ničeho se rodí buñuelovský anděl zkázy – Hladolet, který se vznáší nad krajinou, soudí a trestá, ale i popichuje, zesměšňuje, aby se nakonec znovu rozpustil do vesmíru a zůstavil za sebou maximu: „Všechno má svůj konec v hnití.“ (Z recenze Radima Kopáče)