Tomáš Němeček Books

První prezident samostatného Československa působí na všech fotografiích velice vážně. Však také vykonal velice vážné a pro naši vlast velice zásadní věci. Leckdo ale možná neví, že jako student byl pěkné kvítko – provokoval učitele a na školníka vzal jednou dokonce pohrabáč! A že se vedou klepy o tom, kdo byl jeho otec. A že nejdřív zkoušel být zámečníkem (což ho nebavilo) a kovářem (což ho bavilo). Dál už prozrazovat nebudeme. Všechno se dozvíte ve třetím díle edice Velikáni do kapsy a průvodci vám budou Masarykova dcera Alice, básník Viktor Dyk, jedna chytrá holka a jeden pes.

Nejslavnější česká spisovatelka je dnes postrachem lecjakého školáka, kterého nebaví povinná četba. Ale věděli jste, že na Boženu Němcovou nasadila rakouská císařská policie tajné agenty, aby ji hlídali jako nebezpečně bystrou a vlivnou osobu? A napadlo vás, že kdyby se narodila v dnešní době, byla by z ní reportérka nebo hvězda Facebooku? Víc se dozvíte ve čtvrtém díle edice Velikáni do kapsy, ve kterém její příběh zkoumají kluk, který nechce číst Babičku, jeho češtinářka a do toho jim mluví manžel Boženy Němcové.

Jediná vládnoucí žena na českém trůně není spjata pouze s povinnou školní docházkou. Možná víte, že za vlády Marie Terezie se povinně zavedla příjmení, zakázalo se mučení při výsleších a proběhlo první sčítání lidí a majetku. Ale věděli jste, že její manžel se dal z nudy na podnikání a tajně vydělal obrovské jmění? Nebo že Marie Terezie osobně udělila milost v posledním čarodějnickém procesu v českých zemích? Víc se dozvíte v pátém díle edice Velikáni do kapsy, ve kterém její příběh zkoumají moderní matka a její chytrá dcera, a doprovázejí je proslulý generál Laudon a marnivá princezna Marie Antoinetta.

Další velikán do kapsy v sérii popisující naše hrdiny tak, jak je neznáte. Král Jiří z Poděbrad nevládl dlouho, dožil se jen 51 let – a to ještě o první třetině jeho života nevíme skoro nic. Přesto se po něm jmenují školy, ulice a náměstí. Tušili jste, že vyslanci krále Jiřího možná jako první Češi viděli v Belgii brusle a ve Španělsku býčí zápasy? Nebo že když uherský král Matyáš Korvín vtrhl na Moravu, Jiří mu místo válčení nabídl osobní souboj? Užijte si nálož zajímavostí o jednom z nejslavnějších českých panovníků!

Biografie nejznámější české ústavní soudkyně mapuje okolnosti jejích významných rozhodnutí – v soukromém životě i v soudcovské práci. Eliška Wagnerová (* 1948) prošla emigrací v 80. letech a po revoluci se podílela na proměně české justice. Čtyři roky pracoval jako předsedkyně Nejvyššího soudu. V letech 2002 až 2012 byla místopředsedkyní Ústavního soudu a psala jeho klíčové nálezy. Autor, dlouholetý novinář se zaměřením na právo a justici, v minulosti publikoval biografii Vojtěcha Cepla (Leges, 2010) a životopisný rozhovor s Pavlem Rychetským (Vyšehrad, 2012). Kniha je tak završením série portrétů tří velkých osobností českého ústavního soudnictví. Doplňuje ji barevná obrazová příloha.

Že byl Karel IV. velký panovník a nechal postavit kamenný most v Praze, ví každé nemluvně. Ale tohle víte??? • V mládí byl pěkné kvítko – rád chodil v přestrojení, vyhledával dobrodružství a nikdy se nenechal zajmout – to raději utekl. • Měl nemanželského syna! • Nechal toho postavit a vybudovat mnohem víc než Karlův most a Karlovu univerzitu – třeba Máchovo jezero, 9 dalších univerzit, několik hradů, říční přístav v Litoměřicích atd., atd., atd… Druhý díl série popisující naše velikány tak, jak je neznáte. Čeká vás plno pikantních zajímavostí, vtipných komentáru a komiksových ilustrací. Průvodci vám budou rytíř a básník Smil Flaška z Pardubic a opat Jan Neplach – historické postavy, které krále Karla IV. zažily. A dvě „laskavé čtenárky“, které kladou všetečné otázky…

První díl zamýšlené zábavné série popisující naše slavné hrdiny tak, jak je neznáte. Čeká vás plno pikantních detailů, zajímavostí, vtipných komentářů a komiksových ilustrací. Průvodci vám budou krejčí Ondřej a panna Anežka, historické postavy, které Jana Husa zažily, a pak několik „laskavých čtenářů“, kteří občas nevěří svým očím, co že se to v Čechách tehdy dělo. A tak kladou otázky… O Janu Husovi jistě každý z vás slyšel. Ale možná nevíte, že: – nebyl hubený a vlasatý, ale plnoštíhlý a s pleškou na šošolce – rád žertoval a tropil si šprýmy z ostatních farářů – na kněze se původně dal proto, aby měl dobré jídlo a bydlení

Jana Amose známe z obrázků ve školách jako velebného starce. Ale věděli jste, že zamlada klidně ušel 500 kilometrů z Německa na Moravu? Nebo že měl doma prorokyni a že celý život zkoušel vynalézt perpetuum mobile? V šestém díle edice Velikáni do kapsy jeho příběh zkoumá unavený učitel a jeho chytrá dcera Anežka. Mají k tomu ty nejlepší průvodce – Všezvěda Všudybuda a Magické Mámení. V knize se setkáme také s nejvyšším generálem Albrechtem z Valdštejna a s jeho vášní pro horoskopy. Dozvíme se, kolik dostal kat Mydlář zaplaceno za popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Nejvíce si ale Všezvěd Všudybud bude lámat hlavu nad otázkou, jestli včely slyší zvuk.

Když Česká televize vyhlásila celonárodní hlasování „Největší Čech“, skončil Václav Havel na třetím místě. Hned za Karlem IV. a Tomášem Garriguem Masarykem. Zní to až neuvěřitelně, že jsme během našich životů mohli potkat jednoho ze tří největších Čechů všech dob. A když ne my, tak naši rodiče a prarodiče. Poznejte jeho životní příběh očima puzuka, pižďucha a nakyslíka – zábavných postaviček, které sám Václav Havel vymyslel. Díky nim se dozvíte, proč zrovna on zanechal v naší historii nesmazatelnou stopu.

Život právníka ve 20. století Životopis jednoho z výrazných českých právníků vychází k prvnímu výročí jeho úmrtí. Profesor Právnické fakulty UK Vojtěch Cepl se v roce 1992 podílel na vzniku české ústavy a o rok později byl jmenován do prvního Ústavního soudu ČR. V roce 2007 ho reprezentativní anketa zařadila mezi deset intelektuálně nejvlivnějších tuzemských právníků. Autor životopisu, redaktor Lidových novin, mapuje - na základě vzpomínek účastníků a dosud nezveřejněného deníku - psaní ústavy, zvláštní kapitoly se zabývají zatýkáním na pražské právnické fakultě v 50. letech i dvěma pokusy StB získat v 70. letech Vojtěcha Cepla ke spolupráci. Kniha se věnuje jeho pobytu v Oxfordu v období pražského jara 1968 a jeho působení na Ústavním soudu v letech 1993-2003. Kniha obsahuje i rozhovory s Vojtěchem Ceplem a jeho nejvýznamnější texty včetně překladu těch, jež vyšly pouze anglicky.

Rozhovor o budování právního státu a české justiceJosef Baxa je uznávaný český soudce, který založil a šestnáct let řídil nejmladší ústavní instituci – Nejvyšší správní soud. V období komunismu prokázal profesní odvahu, po revoluci se podílel na rehabilitacích, očistě a reformách justice. Zasloužil se o vznik plzeňské právnické fakulty i o pozdější rozkrytí tamní plagiátorské aféry. Bilanční rozhovor, který s ním vede právník a oceňovaný novinář Tomáš Němeček, mapuje celoživotní cestu muže, pro nějž je hledání spravedlnosti posláním.

Pavel Rychetský, stávající předseda Ústavního soudu, někdejší generální prokurátor České republiky, místopředseda federální a později i české vlády pro legislativu a senátor patří k nejrespektovanějším osobnostem na naší politické scéně. V rozhovoru, který s ním vedl novinář Lidových novin specializující se na tematiku práva a spravedlnosti Tomáš Němeček, se ale Pavel Rychetský představuje také ve své méně připomínané roli předlistopadové – jako jeden z prvních signatářů Charty 77 a její právní expert, aktivní v samizdatové publicistice, v listopadu 1989 jeden ze zakladatelů Občanského fóra. Vzpomínky na předlistopadou dobu tvoří první část knihy, na ně pak navazují úvahy o demokracii a právním systému po roce 1989. Do jaké míry se „útěk před právníky“ v období naší polistopadové transformace dodnes projevuje v politickém a společenském životě? Jaká byla role polistopadových vlád, především vlád Václava Klause a Miloše Zemana? Jaká je role Ústavního soudu coby poslední instance ochrany ústavnosti? Na tyto a další otázky hledá odpověď knižní rozhovor s jedním z našich předních odborníků v oblasti práva.

Čtivě, srozumitelně a mnohdy i vtipně seznamuje tato kniha čtenáře s novým českým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, které nabydou účinnosti 1. ledna 2014 a s nimiž bude každý občan denně přicházet do kontaktu. Autoři, vesměs tvůrci nové právní úpravy, vysvětlují její principy a zásady a ukazují i významné inspirační zdroje v právní úpravě před rokem 1948 a v úpravách jiných států, kde právní vývoj nepoznamenaly levicové diktatury.

Texty vycházely v roce 2007 každou středu v Hospodářských novinách a jejich psaní se podobalo chůzi po laně. Jak je napsat, aby se laik nenudil a odborník neurazil? Proto věčně balancují mezi lehkým psaním a těžkými tématy. Žánrově jsou čímsi mezi komentářem a zpravodajstvím: informace vycházejí převážně z rozhovorů autora s příslušnou osobou, pořízených přímo pro účely tohoto psaní. Sloupky vycházely v novinách na stále stejném místě, proto měly zpravidla předem určený rozsah, i titulek měl maximální povolený počet liter.