Pierre Moustiers, also known by his pseudonym Pierre Rossi, was a French writer who, after a diverse career, dedicated himself fully to literature starting in 1970. His extensive work spans novels, plays, and screenplays, earning him numerous prestigious awards. Moustiers's writing often draws from his rich life experiences and keen observational skills. His style is characterized by its penetration and elegance, reflecting a deep engagement with human destinies and societal themes.
"Un si bel orage" pourrait être le surnom de Claire, auprès de qui les hommes ignorent le repos et ne s'en portent que mieux. Deux frères d'armes, officiers du régiment d'Angoumois, forment avec elle un triangle exemplaire. Pourront-ils éviter les poisons familiers de la jalousie? Seront-ils des héros, ou simplement des êtres vulnérables qui chérissent Claire de tout leur cœur, de tout leur corps, et préfèrent l'amour à l'amour-propre?
Dans la chambre d'une maison de repos, un vieil homme écrit. Ou plutôt non, il crie sa souffrance, sa révolte, son mépris. Sa souffrance, parce qu'un soir, quelques mois plus tôt, sa femme Catherine et lui ont été agressés par de jeunes voyous – « nous, on n'aime pas les croulants » – et parce que Catherine est morte. Sa révolte devant un procès glacial, formaliste, étrange-ment compréhensif à l'égard des assassins. Son mépris enfin face à une société lâche et veule. Bernard Revest n'était pas assoiffé de vengeance, mais il espérait qu'une immense indignation soulèverait ses proches, la presse, l'opinion... Son désespoir, au soir d'une existence désormais déserte, pourrait le conduire à la folie, quand un enfant – un enfant qui a besoin de lui – surgit dans sa vie…
Dramatický psychologický příběh líčí časově ohraničené drama dvou mužů, kteří se proti své vůli octnou na alpské skalní stěně a musí podstoupit obtížný horolezecký výstup. V průběhu tří vypjatých dnů představuje autor s mistrovskou úsporností dva diametrálně odlišné lidskéživoty a komplikovaný vzájemný vztah obou protagonistů, který v dramatických zvratech krystalizuje do podoby skutečného přátelství a nepatetického hrdinství.
Příběh z miliónové Paříže, kde parta chuligánů přepadne náhodné chodce-pár starých manželů a surově je ztluče tak, že žena zahyne. Autor líčí utrpení nevinného člověka, který se účastní soudního procesu s pachateli, kteří utloukli jeho ženu k smrti. Soud, byť korektní, přistupuje k procesu lhostejně, jako celá veřejnost, pachatelé při přelíčení nebohatého starce klidně urážejí, za podpory svých obhájců. Proces, který měl veřejnost zburcovat z lhostejnosti, se stane fraškou.