Petr Zídek Books

Kniha Budovatelé státu přibližuje životní osudy pěti desítek osobností, které se zásadním způsobem podílely na vzniku Československa v roce 1918. Najdeme mezi nimi nejen ty nepominutelné - Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše či Milana R. Štefánika -, ale také dnes neprávem zapomenuté postavy: diplomaty Bedřicha Štěpánka a Cyrilla Duška, poslance Isidora Zahradníka a Jaroslava Budínského nebo Masarykova tajemníka Jaroslava Císaře. Kniha vychází z úspěšného seriálu, který vycházel v letech 2017/18 v deníku Lidové noviny. Čtivé portréty zpracovalo dvacet tři českých i zahraničních historiků pod vedením Petra Zídka.

Cesta na zasněžené vrcholky nejimpozantnějšího pohoří světa, které jsou domovem prastarých kmenů s odlišnými kulturami.

Knižní životopis Hany Benešové popisuje příběh ženy, která je dodnes považována za nedostižný vzor první dámy. Autor zpracoval velké množství neznámých nebo nevyužitých dokumentů z dvou desítek archivů a mluvil s lidmi, kteří měli k Haně Benešové blízko. Výsledkem je velmi čtivý portrét manželky druhého československého prezidenta, který přináší zajímavá fakta a souvislosti a také vyvrací dlouho tradované omyly. Předností knihy je velké množství fotografií z veřejných i soukromých zdrojů.

Podtitul: Neobyčejný příběh manželky druhého československého prezidenta (1885 - 1974). První knižní životopis Hany Benešové popisuje příběh ženy, která je dodnes považována za nedostižný vzor "první dámy". Autor zpracoval velké množství doposud neznámých nebo nevyužitých dokumentů z dvou desítek archivů a mluvil s lidmi, kteří měli k Haně Benešové blízko. Výsledkem je velmi čtivý portrét manželky druhého československého prezidenta, který přináší zcela nová fakta a souvislosti a také vyvrací doposud tradované omyly. Předností knihy je velké množství fotografií z veřejných i soukromých zdrojů, z nichž velká část nebyla nikdy publikována.

Autoři navazují na předchozí publikaci Československo a subsaharská Afrika v letech 1948–1989 (2007). Na základě přístupných archivních materiálů analyzují zahraniční politiku komunistického Československa k oblasti Blízkého východu, regionu, v němž československé angažování dosáhlo po druhé světové válce mimořádného rozsahu a který i po konci studené války zahrnuje hlavní ohniska mezinárodního napětí ve světě. Kniha není omezena na diplomatické styky, ale snaží se československou politiku vůči státům regionu vykreslit komplexně, tedy včetně vztahů vojenských a bezpečnostních aparátů, dodávek zbraní, výcviku a vyzbrojování příslušníků protikoloniálních hnutí či opozičních skupin. Na základě archivních dokumentů autoři vyvracejí několik v české i zahraniční literatuře rozšířených dezinterpretací. Kniha je významným příspěvkem k poznání zahraniční politiky sovětského satelitu k citlivé oblasti světa a v mnoha ohledech přináší také podstatné informace přímo o zahraniční politice Sovětského svazu.

Kniha historika a novináře Petra Zídka popisuje osudy i soukromý život 33 manželek českých a československých premiérů od roku 1918 po naši současnost. Nabízí příběhy dam z doby prvorepublikové i období protektorátu, manželek komunistických předsedů vlády a nakonec i žen polistopadových premiérů, jejichž jména jsou ještě v živé paměti. Autor čerpal z dosud nezveřejněných archivních materiálů i osobních vzpomínek a rozhovorů a získal rovněž unikátní fotografický materiál. Ve zkrácené podobě kapitoly vyšly jako seriál v Magazínu Pátek Lidových novin.

První životopis ženy, která v roce 1928 navázala intimní vztah s prezidentem Masarykem, přináší naprosto neznámý příběh spisovatelky, básnířky, publicistky a veřejné aktivistky Oldry Sedlmayerové. Životní příběh, jenž je napínavější než román, zavádí čtenáře do zákulisí prvorepublikové politiky. Kniha odhaluje milostný vztah, který měl navždy zůstat utajen. Masarykovy nikdy dříve nepublikované erotické dopisy ukazují, že československý prezident prožíval v letech 1928–1934 s Oldrou vášnivý milostný román. Tu, která poznala Masaryka jako málokdo, čekalo nakonec smutné stáří v osamění, zapomnění a bídě. Od autora historických bestsellerů o manželkách našich premiérů a Haně Benešové Petra Zídka. Vydání první.

Kniha je zkráceným výstupem vědeckého projektu, který autoři řešili v letech 2004-2005. Jde o první syntézu na toto téma. Součástí ambiciózní africké koncepce Československa na začátku 60. let bylo nejenom prohlubování už navázaných tradičních vztahů a zřizování zastupitelských úřadů tam, kde to bylo možné, poskytování stipendií stovkám afrických studentů (Univerzita 17. listopadu v Praze, Zahraniční fakulta Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně), ale i specifická oblast působení - komerční vývoz vojenského materiálu. Ten probíhal i po neúspěchu angažování se v Ghaně, Guineji, Kongu-Lépoldville nebo Mali v první polovině 60. let či po sovětské invazi v srpnu 1968, která na čas vyřadila Československo z afrických mezinárodních vztahů. Druhá polovina 70. let znamenala návrat ČSSR na tento kontinent v podobě aktivní pomoci státům sovětského bloku (Etiopie, Angola). Druhá polovina 80. let, charakterizovaná nenávratnými úvěry či únosem čs. expertů v angolské Alto Cutumbele, je pak dokladem omezování československých aktivit v Africe.

Kniha historika a novináře Petra Zídka popisuje osudy i soukromý život 33 manželek českých a československých premiérů od roku 1918 po naši současnost. Nabízí příběhy dam z doby prvorepublikové i období protektorátu, manželek komunistických předsedů vlády a nakonec i žen polistopadových premiérů, jejichž jména jsou ještě v živé paměti. Autor čerpal z dosud nezveřejněných archivních materiálů i osobních vzpomínek a rozhovorů a získal rovněž unikátní fotografický materiál. Jde o rozšířené vydání knihy, která vyšla poprvé v roce 2012, aktualizované a doplněné o ženy posledních několika premiérů.

Kniha Lidé roku 1989 vychází ze stejnojmenného seriálu Lidových novin. Představuje životní příběhy více než třiceti aktérů sametové revoluce, ať již patřili mezi vítěze, nebo poražené. Najdeme tu nejen portréty velikánů českých a slovenských dějin, Václava Havla, Františka kardinála Tomáška či Alexandra Dubčeka, ale také studentské vůdce, vrcholné představitele komunistického režimu a jeho bezpečnostního aparátu, známé umělce, ale také pozapomenuté postavy, které brzy po revoluci odešly z veřejného života. Knihu editoval historik a novinář Petr Zídek a autorsky se na ní podílela desítka historiků mladší a střední generace.

Kniha je historickou reportáží o životě dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové zasazenou do kontextu vývoje justice 40.-70. let, který dodnes nebyl historicky zpracován. Životopis se nezaměřuje na proces s Miladou Horákovou, ale věnuje se tomu, co mu předcházelo, a především desítkám dalších, dnes zcela zapomenutých politických procesů, u nichž Brožová-Polednová asistovala. Závěrečné kapitoly pak popisují vyšetřování a stíhání bývalé prokurátorky v kontextu podobných kauz. Knihu doplňují fotografie z archivu i od pamětníků a faksimile klíčových dokumentů.

Portréty padesáti významných osobností české historie, kultury a politiky, spojených s Lidovými novinami, zejména v letech 1893-1948, seriál vycházel v loňském roce v Lidových novinách. Objevné texty o pozoruhodných lidech, kteří se podíleli na formování české společnosti.

Kniha novináře a historika Petra Zídka vůbec poprvé analyzuje zahraniční politiku komunistického Československa k některé oblasti tzv. třetího světa. Na základě mnohaletého výzkumu v českých i francouzských archivech autor podrobně vykresluje československou podporu národněosvobozeneckým hnutím ve francouzských koloniích. Nevyhýbá se přitom ožehavým otázkám jako např. akcím československé rozvědky nebo zbrojním dodávkám. Kniha přináší také analýzu mechanismů tehdejší zahraniční politiky. Autor dochází k závěru, že Československo hrálo v rámci sovětského bloku v Africe v 50. a 60. letech minulého století zcela unikátní roli.

Kniha přináší nový pohled na československé dějiny od komunistického převratu do počátku normalizace. Ke každému roku období 1948–1970 se váže jeden či dva silné příběhy, zpracované formou historických reportáží. Kniha přibližuje málo známé skutečnosti ze zahraničních aktivit komunistického Československa (Češi v korejské válce, na Kubě, v Africe či Indonésii), nové zpracovává klíčové události (Únor 1948, kolektivizace), dotýká se i kulturních a společenských fenoménů a popisuje některé protikomunistické aktivity. Jednotlivé kapitoly jsou přepracovanými a doplněnými reportážemi, které až na dvě vyšly v letech 2003–2013 v příloze Lidových novin Orientace.

Z Československa do západní Kanady. Vydejte se spolu s autory do nefalšované kanadské divočiny! Především láska k přírodě způsobila, že se manželé Žídkovi v osmdesátých letech rozhodli odejít z Československa, kde se setkávali s neutěšeným a stále se zhoršujícím stavem životního prostředí, do Kanady. Text doprovází bohatá fotografická příloha.

Do historie vstoupilo Mali ve 13. století, když byla na území mezi horními toky řek Senegal a Niger založena stejnojmenná islámská říše. Práce se zabývá především moderními dějinami Mali od jeho dobytí Francouzi na sklonku 19. století, přes vyhlášení nezávislosti v roce Afriky 1960 až po aktuální situaci v jedné z nejchudších zemí světa. Speciální pozornost je věnována malisko-českým, resp. československým vztahům, které zaznamenaly zejména za prokomunistického vlády Modibo Keity (1960–1968) velký rozvoj.