Gustaw Herling Grudziński Books

Gustav Herling was student toen hij in 1939, kort nadat de oostelijke helft van Polen door het sovjetleger was bezet, werd gearresteerd door de Russische geheime dienst. Over de twee jaar die hij in het gevangenkamp doorbracht schreef hij 'Een wereld apart'. Dit aangrijpende en unieke document van een van de grootste Poolse schrijvers van de twintigste eeuw verschijnt nu na vijftig jaar voor het eerst in Nederlandse vertaling. Na al die tijd heeft het nog niets van zijn authenticiteit, zijn kracht en zijn vreemde schoonheid verloren. Net als Varlam Sjalamov schreef Herling een mengvorm van reportage, verhaal, analyse en beschouwing. Een vorm die dit soort verhalen een eigen plaats geeft in de moderne literatuur. Herling was een nauwgezet waarnemer, met oog voor detail en voor grote verbanden. Met de titel verwees hij naar Dostojevski's 'Aantekeningen uit het dodenhuis: Binnen de omheining was een aparte wereld, anders dan die wij kennen, met eigen wetten, eigen zeden en gewoonten. Dit is het huis van de levende doden - een apart leven en mensen als nergens anders'.

Gustaw Herling, einer der wichtigsten zeitgenössischen polnischen Autoren, erzählt in seiner Novelle ein unvergeßliches Ereignis, das auf eigenartige Weise mit der mittelalterlichen Kartause auf Capri zusammenhängt. Alljährlich wird im September die Maria dell'Isola in feierlicher Prozession von dort in die Hauptkirche getragen. Für Sebastiano, einen jungen Steinmetz von der Insel, wird die Arbeit an der Außenmauer der Kartause zur Katastrophe. Man findet ihn mit von frisch gelöschtem Kalk verklebten Augen schreiend in der Mittagshitze. Was ist geschehen? »Ein Meisterwerk poetischer Prosa, das die Dichte lyrischer Komplexität erreicht.« FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG

Starý poľský emigrant, bývalý divadelný režisér, stráca zrak. Pred rozhodujúcim okamihom svojho života sa rozhodne napísať nemú autobiografiu - písanie v mlčaní, pohrúženie sa do seba, do svojich spomienok. Pred nami plynie retrospektívny film zobrazujúci dramatické okamihy režisérovho života, striedajúce sa s prítomnosťou, ktorú spolu s ním zdieľa jeho nevlastná sestra Urszuľa. Medzi režisérom a Urszuľou sa v priebehu uplynulých rokov vyvinul hlboký ľúbostný cit a jedine lásku vnímajú ako stabilnú hodnotu života.

Herling selbst versteht sein Tagebuch bei Nacht geschrieben als das »Porträt einer Epoche«, denn er reflektiert darin die großen Probleme seiner Zeit, die politische und kulturelle Entwicklung in Polen und Rußland ebenso wie in Westeuropa. Neben täglichen Reflexionen umfassen die Tagebücher auch kleinere Essays, Skizzen und vollständige Erzählungen. Entstanden ist somit ein Werk, das die ganze Vielfalt von Herlings Denken und Schreiben zeigt.

Tři prózy polského autora spojuje téma osamělosti a vyloučení z lidské společnosti, které je existenciálním prvkem lidkého osudu. „Věž“ je příběhem malomocného, kterého nemoc vyloučila ze světa lidí. Jeho osud je konfrontován s prázdným životem osamělého muže v piemontské vesnici, který ale není schopen solidarity s jinými lidmi. „Ostrov“ je symbolem vyloučení ze světa, jeho kajícný hrdina – slepý a hluchoněmý, putuje po ostrově a setkává se s postavami, které skrývají svá tajemství. „Druhý příchod“ je meditací o příčinách náboženského fanatismu. Literárně i myšlenkově vytříbené prózy čerpají z krásy italské přírodní scenérie a odkazují se k významným italským uměleckým dílům.

Soubor deseti originálních, literárně vytříbených próz z 90. let 20. století pochází z posledního desetiletí života polského exilového autora. Autor, žijící od padesátých let převážně v Itálii, se v povídkách vrací zpět do poválečného období minulého století a s pomocí autobiografických faktů seznamuje čtenáře s dobou, kdy se jako bývalý voják Andersenovy armády usazuje v Neapoli. V Itálii poznává mnoho přátel, o jejichž zvláštních, někdy až tajemných osudech poutavě ve svých krátkých prózách vypráví. Realistické, citově podbarvené příběhy se vyznačují zvláštní poetickou atmosférou a díky řadě autobiografických prvků přispívají k poznání života tohoto zajímavého autora.

Polský spisovatel, žijící od padesátých let v Neapoli a známý u nás svým nedávno vydanými memoáry Jiný svět, je spolu s Czesławem Miłoszem a Witoldem Gombrowiczem nejvýznamnějším polským autorem poválečného exilu i celé moderní polské literatury. V Polsku je dnes považován za klasika. Jeho Deník psaný v noci je strhující četbou spojující napínavé povídky se středověkou tematikou, pronikavé eseje o výtvarném umění, reflexi moderní literatury, aktuální společenské a politické úvahy a osobní zamyšlení o domově a exilu.

Výběr z Deníku významného moderního polského spisovatele. Obsahuje eseje mj. o Franzi Kafkovi, Dostojevském, Tolstém, Boccacciovi a dalších postavách světové literatury.

Po ohlasu, který u nás vyvolalo vydání autorových knih Jiný svět, Deník psaný v noci a jeho návštěva v Praze, vychází svazek autorových esejů. V mistrných analýzách klíčových děl novodobé italské (Croce, Lampedusa), anglické (Green, Pepys, Conrad), francouzské (Camus) a ruské literatury (Gorkij, Babel, Pastrernak, Bulgakov, Platonov, Solženicyn) se Grudzinski představuje jako jeden z nejpronikavějších evropských myslitelů druhé poloviny 20. století.

Dvojice povídek mistra moderní polské prózy se motivicky váže k válečným událostem na území bývalé Jugoslávie v první polovině devadesátých let. „Blahoslavená, svatá“ je tragickým příběhem polské dívky, která je během svého pobytu v Bosně podrobena sexuálnímu násilí ze strany srbských vojáků, navzdory tomu se však odhodlá donosit dítě, jež s jedním z nich počala. Protagonistou titulní prózy, nalezené v Herlingově pozůstalosti, je srbský kapitán Malić, jeden z aktérů masakru bosenských Muslimů ve Srebrenici, který zpočátku své nadřízené přemlouvá k lidskosti, sám pak ale v záchvatu zuřivosti zavraždí desítky lidí.