Ota Dub Books

Podtitul: Josef Thomayer - lékař a spisovatel Vyprávění o velkém českém lékaři, který položil základy českému vnitřnímu lékařství.

Co potřebujete vědět o cukrovce, jednoduše a srozumitelně.

Román lékaře a spisovatele Oty Duba zachycuje poválečnou realitu na severu Čech, kam přichází hrdina, lékař Albert, aby zde začal nový život. Chce pouze nezištně a obětavě plnit závažný lékařský slib, jehož formuli nese tento román v názvu. Jako primář interního oddělení však záhypoznává strázně, bolesti, úskalí a problémy doby a nutně se dostává do víru společenských a politických událostí. Hluboké osobní prožitky a zkušenosti dovolily autorovi napsat čtenářsky přitažlivou knihu, v níž postihl etiku lékařské práce a současně podal i věrný obraz poválečných let a svědectví o tom, z čeho se rodila moderní zdravotnická služba a jaké problémy musela překonávat.

Ota Dub se v tomto románu výrazně odchýlil od své dosavadní tvorby, kdy čerpal látku pro své knihy z lékařského prostředí. Svým dílem Byt na Vinohradech vytvořil zcela nečekaně skvělý "podnikatelský" román, kde plasticky vykreslil osudy schopného řemeslníka (a neúspěšného podnikatele) v období Rakousko-Uherska a první republiky od nadějných začátků až po úplný krach. Kniha byla v roce 1986, kdy vyšla poprvé, označena za osobitý návrat do nedávné historie. Málokdo tehdy tušil, že o pár let později bude toto dílo tak aktuální, jako kdyby popisovalo naši dnešní realitu....

Soubor povídek, v němž známý autor románů z lékařského prostředí soustředil své krátké prózy publikované časopisecky nebo vysílané rozhlasem. Obsahuje : I / Doktorské příběhy II / Zlá doba okupace III / Dobrá doba míru IV / Ohlédnutí do daleké historie .

Nový román píšícího lékaře Oty Duba volně navazuje svou tematikou na autorovy předchozí prózy z lékařského prostředí. Autor v něm tentokrát dává čtenáři nahlédnout do zákulisí nemocnic a jeho snahou je beletristicky zachytit současné studium ve vývoji medicíny a zdravotnické péčeo člověka v naší společnosti. Na hlavních postavách dvou přednostů pražských interních klinik – profesorů Emila Grunda a Karla Krejčího – autor ukazuje rozdílné pojetí v pohledu na medicínu i život. Zajímavé soukromé osudy obou těchto hrdinů pak vhodně doplňují obraz jejich lékařského přístupu k lidem a k oboru, v němž pracují. Závěrečný odchod profesora Grunda do důchodu, jímž však jeho plodný život nekončí, a osobní tragédie profesora Krejčího, kterou si sám zavinil, dovršují etické vyznění knihy. Kompozičně je román pojat jako sled jednotlivých obrazů z lékařského i soukromého života jeho protagonistů i osob, s nimiž přicházejí do styku. Tyto obrazy jsou spolu spojeny volně, ale v logické návaznosti, myšlenkové jádro románu a příběhy jeho hrdinů vyúsťují v přesvědčivé finále.

Román z roku 1982 se odehrává v časovém období od prvních poválečných let až do začátku let osmdesátých. Děj, situovaný zčásti do venkovské nemocnice, zčásti do pražského prostředí, nás provází životními osudy jedné z mnoha lékařek.

Pojednává o dosud nerealizovatelných metodách transplantace lidských orgánů a o možnosti jejich zneužití v souvislosti s novodobým nacismem. Autor nás vede do vymyšlených dějů na exotická místa, kde se chirurgovi daří plnit dávný sen lidstva o prodloužení života a uvažuje už, jak odstranit "hloupý zvyk umírání". Nevyhýbá se obětem ani konfliktům, ve kterých se střetávají zájmy jedněch s právy druhých, kde se tvrdě utkává sobecká bezohlednost s poctivou službou člověka. V podstatě nejde o chirurgickou problematiku, ta je pouze prostředkem, který ukazuje na podstatnější problém: Jak může být krásný výsledek bádání, jež má sledovat prospěch lidstva, zneužit přímo proti člověku. FT varují také před nemístně přehnanými nadějemi, které jsou do této metody vkládány.

Příběh lékaře, českého emigranta ve Švýcarsku, zaujme především promyšleností děje, poutavostí vyprávění a plasticky zachyceným prostředím.

Povídkový soubor obsahuje sedm příběhů, které uvádějí na scénu postavy různého věku a povolání, staví je do rozličných životních situací, které ukazují jejich povahy a charaktery.

Soubor kratších povídek a novel z lékařského prostředí, odehrávající se v období 1. republiky až do současnosti.

Práce nastiňuje životní osudy významné spisovatelky, její nesnadnou cestu k literatuře a vřelý vztah k podještědskému lidu, který se pro ní stal hlavním zdrojem inspirace. Hodnotí pokrokový odkaz literárního díla Karolíny Světlé a připomíná osudy památek na spisovatelčino působení vPodještědí. 1. vydání.

Román o mladém lékaři v době první republiky, který s nadšením a obětavostí plní ve venkovské nemocnici své poslání lékařské, organizátorské i kulturní a ještě stačí přitom vědecky pracovat, přičemž jen smrt mu zabrání dojít k závažnému objevu. Kniha vysoké umělecké úrovně, uváděná prologem - představujícím samostatnou sevřenou novelu - a uzavíraná epilogem, vyšla ve zhuštěné podobě již v roce 1963 a nyní vychází v původní podobě.

Ota Dub prošel během dlouholeté lékařské praxe celým spektrem svého povolání; byl sekundářem, asistentem, specialistou i praktikem, primářem i universitním docentem – a při tom všem pilně publikoval. Vydal řadu odborných prací i několik románů, do kterých uložil své zkušenosti lékaře a bystrého pozorovatele života. Mimořádný případ je příběhem doktora Ebnera, obvodního lékaře v okresním městě, který žije v našich dnech. Sám, zkušený, pečuje o své nemocné, účastní se odborného i veřejného života, má starosti rodinné a náhle i zdravotní. Se vším se musí poctivě vyrovnávat. Setkává se s osudy řady lidí, někdy má na ně rozhodující vliv, a současně porovnává jejich problémy s těmi, které stíhají jeho. Žije a pracuje jako jeden z nich.