Petr Svoboda Books

Die regenerativen Energietrager haben bereits heute einen signifikanten Anteil an der weltweiten Stromerzeugung. 1m Jahre 1997 trugen sie knapp 20 % zur Gesamt produktion von etwa 12. 000 TWh bei. Dieser Anteil wurde fast ausschlieBlich von der Wasserkraft gedeckt, der Beitrag der Solarthermie war mit 0,7 TWh sehr klein, obwohl bereits Ende des letzten, Anfang dieses Jahrhunderts erste Anlagen u. a. zum Antrieb von Bewasserungspumpen auf Basis solarthermischer Stromerzeugung gebaut wurden. Der Einsatz von kostengtinstigerem 01 und anderen fossilen Brenn stoffen verhinderte damals weitere Entwicklungen, und erst mit dem Beginn der Energiekrise 1973/74 wurden diese Technologien neu entdeckt. Wahrend die Para bolrinnenkraftwerke SEGS I-IX mit 354 MWel in Kalifornien schon bewiesen, daB unter gtinstigen Rahmenbedingungen ein kommerzieHer Betrieb moglich ist, bieten z. B. Paraboloidkraftwerke mit im Brennpunkt angeordneten Stirling-Motoren erst die Perspektive, bei Serienfertigung Strom in abgelegenen Gebieten des aquatoria len Gtirtels giinstiger zu gestehen als die dort bisher genutzten Dieselaggregate. ABe solarthermischen Anlagen erfordern eine direkte Einstrahlung von mindestens 2 1800 kWh/m a, so daB ihr Einsatz nur in Gebieten zwischen etwa 40° nordlicher und siidlicher Breite, also beispielsweise nicht in Deutschland, okonomisch sinnvoH ist. Das hier vorliegende Buch ist aus dem Skriptum zur Vorlesung "Stromerzeugung durch erneuerbare Energietrager", weche an der Ruhr-Universitat Bochum seit dem Wintersemester 1996 als Wahlfach bzw. als Teilnahmefach der Vertiefungsrichtung "Energieversorgung" gelesen wird, hervorgegangen. Inhaltsverzeichnis 1 Einleitung.- 2 Solarkraftwerke mit Parabolrinnen.- 3 Paraboloidkraftwerke.- 4 Solarturmkraftwerke.- Literatur.

Jak se život otiskuje do povrchu i nitra lidského těla... Stopy, odkazy a pozůstatky... Vydáno u příležitosti výstavy konané ve dnech 11. 12. 2015 – 27. 3. 2016, uspořádané Galerií Benedikta Rejta v Lounech a Galerií výtvarného umění v Mostě. 132 nečíslovaných stran : barevné ilustrace ; 29 cm + expozice výstavy (36 nečíslovaných stran ; 29 cm) + 1 DVD video

Jednosvazkový slovník obsahující stovky životopisů světců z celého světa, překladatelkou rozšířený o české světce a opatřený rovněž českým národním kalendářem, který sestavil Petr Svoboda.

Kniha AUTOMOBILY VE SLUŽBÁCH ČESKÝCH HASIČŮ zaujme zajímavým formátem a překvapivým grafickým pojetím. Tato odborná publikace je ve třech kapitolách věnována prezentaci soudobé hasičské automobilové techniky, obsahující fotografie vozidel vybraných profesionálních, dobrovolných a podnikových hasičů s uvedením jejich základních technických specifikací. Nevšední formát a luxusně vypadající černý podklad stran nabídl zajímavý prostor pro kvalitní zobrazení barevných fotografií jednotlivých vozidel. Kniha má 192 stran a obsahuje 240 fotografií 86ti vozidel. V současné době již kolektiv autorů pracuje na dalších dílech nové knižní řady o hasičských automobilech, kterou právě uvádí tato knižní novinka. Publikace vznikla ve spolupráci s časopisem RESCUE report, který letos vyšel ve zcela novém grafickém provedení.

Světoznámý brněnský rodák Adolf Loos, jehož odkaz je živý dodnes, ovlivnil několik generací architektů. Když roku 1911 ohlásil svůj odchod z vídeňské Akademie výtvarných umění Otto Wagner, obrátili se jeho studenti na Adolfa Loose s přáním, aby se ucházel o uvolněné místo. Loos místo toho založil vlastní soukromou školu, otevřenou pro pravidelné i mimořádné posluchače. Někteří z těchto následovníků se později stali Loosovými blízkými spolupracovníky. Další byli ovlivněni teoretickými pracemi nebo realizacemi tohoto evropského humanisty a architekta. Na území dnešní České republiky se nachází množství staveb, které nezapřou svého inspirátora a učitele. Těmto, ale také nerealizovaným projektům, byla věnována výstava, jejíž katalog vychází v knižní podobě. Publikaci uvádí několik studií, které shrnují dosavadní výzkum v poznávání staveb Adolfa Loose i jeho následovníků na území Čech, Moravy a Slezska, mapují dějiny soukromé architektonické školy Adolfa Loose a zamýšlí se i nad vývojem a interpretací raumplanu. Zajímavostí je přetištění proslovu, který přednesl architekt Dušan Riedl při otevření první loosovské výstavy v roce 1964 a který se v rukopisné podobě dochoval v knihovně Metodického centra moderní architektury v Brně. Nejpodstatnější část knihy pak uvádí medailonky a popisy staveb architektů, kteří buď absolvovali školu vedenou Adolfem Loosem, nebo s ním přímo spolupracovali.

Pět bohatě ilustrovaných pohádkových příběhů zvířátek žijících na venkovském statku. A co se všechno dozvíme? Bez kohouta Fejfary by se určitě nevstávalo, krocan se umí krásně zlobit a naparovat, růžové prasátko zjistí, že je hezké, i když má jen růžovou barvu, malí beránci už budou vědět, že se nesmějí toulat, a nespokojená kočička najde svoje nejpohodlnější místečko na odpočívání.

Kniha se zabývá vznikem a činností odbojové skupiny „Za svobodu“ v letech 1948–1951, její infiltrací, postupnou kontrolou a likvidací ze strany bezpečnostního aparátu komunistického režimu. Činnost skupiny, vedené Josefem Vlasatým („kpt. Hrdý“), bývalým tajemníkem ústředního sekretariátu národně socialistické strany, dokumentuje postoje a motivy účastníků protikomunistické rezistence, zároveň je však nezpochybnitelným důkazem o provokacích a nezákonných praktikách, které na přelomu čtyřicátých a padesátých let představovaly běžnou pracovní metodu StB. Dále dokládá v odborné literatuře dosud opomíjený fakt, že se na protikomunistickém odboji v poúnorovém Československu aktivně podíleli též příslušníci ozbrojených sil v činné službě, v tomto případě příslušníci SNB. Případ Josef Vlasatý a spol. lze vzhledem k celkovému počtu čtyřiceti dvou odsouzených osob označit za jeden z největších politických procesů padesátých let.