Jiří Lukas Books

Ražba mince, klíčový platební prostředek v domácí i zahraniční směně, byla v raném středověku považována za základní atribut státnosti. Otázkám počátků českého mincovnictví se věnuje pozornost badatelů již téměř 250 let. Hledání začátků ražby domácí mince připomíná detektivní příběh s mnoha indiciemi, avšak s omezeným množstvím přímých důkazů. Hlavním pramenem poznání, zejména v kontextu raně středověké střední Evropy, jsou nálezy mincí, které dokládají, že před zavedením domácí mince se v Čechách intenzivně používaly mince cizí. V 9. století to byly denáry z karolínské říše, od počátku 10. století mince z bavorských mincoven, což naznačuje, že Čechy se stávaly součástí širšího ekonomického prostoru západní Evropy. Vzestup přemyslovského státu a jeho politické a kulturní ukotvení vedly k nutnosti zahájení ražby vlastní mince. Kniha přináší nový pohled na funkci ražené mince v Čechách v 9. a 10. století a odpovídá na otázky spojené se zaražením domácí mince. Koriguje některé obecně přijímané teze a představuje nový obraz počátků českého mincovnictví. Obsahuje detailní popis raně středověkých mincovních depotů a katalog českých denárů staršího bavorsko-švábského typu ražených v Praze v 70. letech 10. století. Kniha je dostupná v češtině a angličtině.

Svaté obrázky představují specifický pramen poznání náboženského života v Čechách. Tato drobná devoční grafika poskytuje vhled do proměn náboženských představ věřících a zachycuje výtvarný styl od vrcholného baroka po pozdní klasicismus a biedermeier. Byly prakticky jediným médiem, které přinášelo vizuální a textovou informaci o kultovních předmětech, milostných sochách a obrazech, spojených se zázraky a boží milostí. Mnohé z nich byly dotýkané milostným artefaktem, což jim dodávalo duchovní a léčivou sílu. Stávaly se součástí domácí výzdoby, byly zakládány do modlitebních knížek a dány zemřelým do rakví. Publikace seznamuje čtenáře s objekty lidové zbožnosti v barokní Praze, jako jsou milostné sochy a obrazy uctívané v kostelech a poutních kaplích, a s jejich historií, jak ji zachycují devoční grafické listy. Na příkladu Jana Pachmayera se popisuje výroba a tisk svatých obrázků v Praze po útlumu a znovuoživení náboženského života v první polovině 19. století. Dále se zabývá cenzurou svatých obrázků a přináší soupis pražských mědirytců, tiskařů a nakladatelů, kteří se podíleli na výrobě a obchodě se svatými obrázky od konce 18. do poloviny 19. století.

Velký obrazový katalog představuje celkem 391 pražských vedut 18. století provedených grafickými technikami.// Rozsáhlá obrazová publikace v češtině a angličtině vznikla při příležitosti výstavy konané v Muzeu hlavního města Prahy na jaře 2017.

Sborník příspěvků, které se týkají Muzea hlavního města Prahy, jeho sbírek i dějin Prahy. První příspěvek je věnován portrétům z let 1800-1860, které se nacházejí v Obrazárně hlavního města Prahy, druhý medailovým razidlům ve sbírkách muzea a závěrem je uveden seznam sklářů, rytců, obchodníků se sklem, kteří působili v Praze. Ke každé kapitole je připojeno anglické resumé. (www.mlp.cz)

ČESKÁ MEDAILE 19. století, jejímž autorem je Jiří Lukas, seznamuje s početným souborem medailí a medailových razidel, uložených ve sbírkových fondech Muzea hlavního města Prahy a dokumentujících českou medailérskou tvorbu od konce 18. století do prvních let 20. století. Kniha obsahuje popisy medailí, doplněné fotografiemi lícních a rubních stran ve skutečné velikosti, údaji o použitém materiálu, rozměrech, technice zhotovení a údaji o základní referenční literatuře. Většina popisů medailí je doplněna poznámkami, týkajícími se okolností jejich vzniku. Součástí katalogu jsou rovněž krátké, heslovité životopisy medailérů s odkazy na další odbornou literaturu.

Kniha obsahuje kompletní soupis a reprodukce grafických listů z 16. a 17. století zobrazující město Prahu. Doplněno úvodem, rejstříkem a seznamem literatury. Texty v ČJ, AJ a NJ.

Doprovodná publikace k výstavě Zlatá Praha prostřednictvím dobových vyobrazení představí hlavní město českého království, Prahu, v přelomové době. Ilustrace a texty z obrázkových časopisů Zlatá Praha, Světozor a Květy z šedesátých až osmdesátých let 19. století zachycují jedinečným způsobem průběh proměny Prahy z provinčního města rakouské monarchie v rušné, pulsující velkoměsto nově se probudivšího národa, oplývajícího sebevědomím a kulturní a hospodářskou silou. Je v nich zachycen mimořádný urbanistický, architektonický a technický rozmach města a jeho nově se rozvíjejících předměstí, ale i každodenní život všech vrstev jeho obyvatel ve všední den i ve svátek, na ulici i na plese, v práci i na výletě.

Denárový soubor nalezený v létě 2015 v okolí obce Chýšť (okr. Pardubice) představuje uzavřený a svou početností mimořádný celek. Na základě rozboru jeho obsahu je možno podrobněji dokumentovat činnost mincoven v Praze a na Vyšehradě na sklonku vlády knížete Boleslava II. (972–999). Nález významně doplňuje i naše znalosti o stavu české společnosti a o charakteru ekonomických procesů probíhajících na konci 10. století, tedy v období předcházejícímu hluboké krizi českého státu.