Hana Aulická Books

Albrecht Dürer embodied a new type of artist, one who represented a different attitude to art and enjoyed high social status of the kind already accorded to Italian artists of his time. With his revolutionary innovations in paining as well as printed artwork Dürer introduced the Renaissance to German art. Humanistic philosophy of his day proved as fruitful a source to him as his study of the art of antiquity or the works of his European artistic contemporaries, which he drew on for wholly novel purposes. The enduring enthusiasm for Albrecht Dürer highlights the nature of his genius and his unique role in giving German art the impetus to historic progress.

První část dvoudílného souboru nejvýznamnějších děl ze sbírek grafiky a kresby Národní galerie v Praze je rámována cca obdobím od 11. do 18.století.

Edice Soudobá světová próza (SSP) byla po celou dobu své existence soustředěná na současnou světovou literaturu. V nakladatelství Odeon (dříve Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, později Státní nakladatelství krásné literatury a umění) bylo v letech 1953-1993 v SSP vydáno 417 titulů. Obsah i podoba knižnice se proměňovaly v závislosti na politické a společenské situaci i na pohybu ve výtvarném umění, měnil se výběr překládaných spisovatelů a výtvarné zpracování knih. Stejné zůstaly rozměry a tvrdé vazby opatřené přebalem. V dobé politického uvolnění a narůstajících nadějí, se veškeré kulturní a umělecké oblasti - přes rozličné názory, směry, sympatie a rozpory – vzájemně ovlivňovaly a doplňovaly, prorůstaly v cosi nadosobního, co se dnes s nadsázkou a s dávkou sebeironie nazývá zlatá šedesátá. Knihy SSP, na rozdíl od Malé řady SSP, upravovali převážně grafici živící se typografií knih a časopisů, tvorbou divadelních a filmových plakátů, popřípadě ilustracemi. Radosti a obavy doby, stejně jako vlivy soudobých uměleckých směrů a tendencí (informel, nová citlivost, minimalismus, konkrétní poezie), se přirozeně staly součástí jejich knižního díla.

Kompletní soupis grafik (1966-2017) výtvarnice Marie Blabolilové (1948).