Exploring fundamental theological themes, this book emphasizes the value of diverse Christian traditions as a shared heritage. It encourages readers from various church backgrounds or those on personal spiritual journeys to draw inspiration from these collective understandings of Christianity. By highlighting the richness of different perspectives, it aims to enhance the reader's quest for meaning and connection with the divine, regardless of their specific affiliations.
Exploring the cultural and theological landscape of Central and Eastern Europe post-communism, Ivana Noble develops a Trinitarian theology through an engaging dialogue with literature, music, and film. She argues that these artistic expressions offer profound insights into belief, memory, and fulfillment, enriching theological discourse. By connecting with secular and post-secular perspectives, Noble highlights the importance of these cultural contributions in navigating the intersections of theology, politics, and the arts, making her insights relevant beyond post-Communist contexts.
The story of Orthodox Christianity s relationship with the West plays a pivotal role in the construction of Orthodox identity. That story took a decisive turn in the twentieth century. Suddenly, Orthodox thinkers, particularly those from the former Russian Empire, found themselves living in foreign lands and looking at Orthodoxy through the other end of the looking glass the West. It was from there that Orthodox theologians were faced with the greatest challenge to their collective religious identity: What did it mean to be Eastern Orthodox outside of the East?
Řeč o náboženské zkušenosti není cizí ani lidem mimo náboženské instituce. Jak však tuto zkušenost interpretují křesťané, jejichž tradice na ní stojí? Tvrdí, že jejich zkušenost Boha je odlišná od zkušeností jiných náboženství? Křesťané vykládají setkání s Bohem, a to jak přímé, tak zprostředkované Písmem, církví a tradicí, ale také kulturním prostředím. Teologie, která interpretuje náboženskou zkušenost, spoléhá na tato zprostředkování, poskytující kategorie porozumění a moudrost k rozlišování autentického. Ivana Noble se zaměřuje na hlavní témata a přístupy současné katolické, pravoslavné a protestantské teologie. Rozebírá vztah mezi teologií jako vědou a duchovní cestou, stejně jako mezi Božím zjevením a tajemstvím. Zkoumá, co je pro křesťana autoritativní tradicí a jak reagovat, když se její nároky dostanou do konfliktu s osobní zkušeností nebo svědomím. Ukazuje, že naše interpretace tradice a zkušenosti je vždy ovlivněna dobou a kulturou, v níž vzniká, ať už s ní souhlasíme, nebo polemizujeme. Noble také sleduje, jak věřící lidé dokazují, že Boží řeč nelze redukovat na čas a prostor, v nichž žijí.
Religiózní, historické, kulturní, sociální a psychologické aspekty příklonu k náboženství.
Sborník z mezioborového semináře nabízí rozličné úhly pohledu na problematiku konverzí a konvertitů. Část příspěvků je věnována historicko-teologickým reflexím o významných křesťanských osobnostech a jejich vlastní konverzi, popřípadě jejich náhledu na obrácení k víře (apoštol Pavel, Augustin, Caesarius z Heisterbachu, C. S. Lewis a Paul Tillich). Další studie se věnují otázce konverzí z hlediska psychologie, náboženské pedagogiky, sociologie a pastorální teologie. Součástí sborníku jsou i referáty, které zazněly na workshopech, a obsáhlá diskuse k filmu K. Zanussiho Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou. Publikace je určena studentům humanitních a sociálněvědních oborů, dále pak těm, kdo se aktivně věnují pastorační činnosti, a konečně také všem čtenářům se zájmem o rozumové uchopení náboženské zkušenosti.
Teologická antropologie ekumenicky nabízí z pohledu 18 autorů rozbor lidského bytí v mezioborové perspektivě, v jejímž středu je vztah člověka k Bohu. Vedle teologické, filosofické a kulturní antropologie vychází z lingvistických, psychologických, sociologických, religionistických a dalších analýz důležitých pro charakteristiku lidské existence, které ve svém komplexním výsledku ukazují plastický portrét člověka jako dynamický průsečík mnoha dimenzí. Kniha je pozváním i k vlastnímu zamyšlení nad podstatnými otázkami naší existence: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam směřujeme?
Tato kniha navazuje na první monografii stejného autorského týmu nazvanou Cesty pravoslavné teologie na Západ ve 20. století (CDK, 2012). Nevypráví tedy znovu celý příběh, jak se po pádu Osmanské říše a pak zejména po bolševické revoluci v Rusku pravoslaví na Západ dostávalo, jaké teologické instituce tam vznikaly, s jakými problémy se pravoslavní teologové a teoložky v západní Evropě a ve Spojených státech museli potýkat. Vstupuje do tohoto příběhu a v jeho rámci zkoumá, co si ze svých domovských zemí přinesli a jak dále toto dědictví rozvinuli představitelé jednotlivých teologických proudů, kteří na Západě našli svůj domov, i to, co do pravoslavné teologie přinesli ti, kdo k pravoslaví na Západě konvertovali. Debata je doplněna o hlasy významných teologů z komunistických zemí a z Řecka, které vývoj pravoslavné teologie ve 20. století na Západě spoluovlivňovaly. Mnohohlas pravoslavné teologie na Západě vedle sebe nechává zaznít tvořivý návrat k církevním otcům, obnovu hesychastické spirituality uvnitř i vně mnišského života, slavjanofilskou snahu najít svébytně pravoslavný celistvý způsob poznávání skutečnosti, církevního života a angažovanosti ve světě, i sofiologickou snahu zachytit a vyjádřit mysticky nahlédnutý, Boží moudrostí daný vnitřní řád této celistvosti.
Malá i velká tajemství všedního dne.
Když jsem před lety jednou ležel v nemocnici, zaslechl jsem na svém malém kapesním rádiu kratičkou ranní meditaci "teoložky Ivany Noble" (moderátorka vyslovila její příjmení po česku i s "e" na konci). Ivanu jsem znal a její hlas na mne v nemocniční ztracenosti zapůsobil jako pohlazení. Vděčně na to i dnes vzpomínám, a proto vítám a doporučuji čtenářům tuto útlou sbírku úvah s přáním, aby i jim pomohla otvírat malá i velká tajemství jejich všedního dne. Všechny události, které nás potkávají, jsou přece znameními, promlouvajícími ke každému, kdo je ochoten naslouchat. Kdo má uši k slyšení, slyš! "To všechno ti může pomoci, abys našel jazyk pro svoje otázky a abys nepřestal hledat možnosti odpovědí," říká Ivana. (Ludvík Armbruster)
