Miroslav Bárta Book order (chronological)

ÚVODNÍ SLOVO MIROSLAVA BÁRTY: "V předkládaném prvním výběru mého Civilizačního Fóra naleznete třicítku vybraných textů, které považuji tím nebo oním způsobem za důležité, stále aktuální a/nebo blízko mému vidění světa nebo srdci. Výběr začíná úvahou o tom, proč se, obzvláště dnes, vyplatí studovat civilizace, proč je to důležité a proč na tom tolik záleží právě v tomto století. Poslední příspěvek popisuje osudy prvního známého lobisty světa. A mezi nimi dalších dvacet osm textů zabývajícími se různými aspekty světa, jeho minulostí, současností nebi budoucností. Upřímně řečeno, mně osobně tyto různé časové dimenze někdy splývají. Důvody pro to najdete, snad, v jednotlivých textech."

Přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie. Egyptský chlapec Hussein Abd el-Rassul, který pracoval jako nosič vody při výzkumu britského archeologa Howarda Cartera, náhodně narazil na začátek kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do hrobky. Během několika málo dní bylo jasné, že půjde o unikátní objev nevykradené hrobky staroegyptského vládce, který se měl tisíce let po své smrti stát snad nejznámějším panovníkem starověku… V roce 1922 se tak Tutanchamon probudil po více jak třech tisících letech k novému životu a jeho hrobka s pohřební výbavou, jež přesahuje hranice fantazie, i jeho krátká životní pouť dodnes nepřestávají uchvacovat celý svět. Publikace provází čtenáře osudovými milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, jeho rodiny a slavných předků – dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achnatona. Prostřednictvím textů a fotografií navštívíte jeho hrobku a vydáte se na cestu do staroegyptského zásvětí. Prožijete nervy drásající dny a týdny během objevování hrobky a budou vám odkryta tajemství, která hrobka může i nadále skrývat. Tutanchamonův příběh je totiž stále ještě rozepsán…

Výpravný katalog v češtině a angličtině doplňuje výstavu Sluneční králové, která probíhala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021. Výstava mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsír, prováděného egyptskými, německými a českými misemi. Obsahuje 139 záznamů o téměř 300 předmětech z období raně dynastického až ptolemaiovského, včetně královské pohřební výbavy krále Raneferefa, soch kněze Nefera a princezny Šeretnebty, a předmětů ze sajsko-perských šachtových hrobek. Tyto vzácné objekty vyprávějí příběh starověké egyptské civilizace a jejích tvůrců, a katalog tak mapuje existenci a vývoj lokality Abúsír po téměř tři tisíce let.

Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zetabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Kniha, kterou držíte v rukou, nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.

Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, kvanta informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí a mnohé jiné. Kniha nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace.

An investigation into prominent officials across different periods in ancient Egypt.

Soubor studií k výstavě Sluneční králové prezentuje v nových textech předních českých a zahraničních egyptologů zevrubně lokalitu Abúsír, kterou již šest desítek let zkoumá Český (dříve Československý) egyptologický ústav FF UK. Abúsír byl součástí pyramidových pohřebišť panovníků Staré říše, a tak zejména v 5. dynastii, dynastii „slunečních králů“, představoval nejdůležitější pohřební lokalitu staroegyptského státu. Ve třech oddílech je postupně představeno znovuobjevení lokality Abúsír a její dějiny na pozadí historie starověkého Egypta. Poslední a nejrozsáhlejší část publikace se zabývá archeologií Abúsíru, spojenou s místními božstvy, osobnostmi lokality, počínaje panovníky přes členy královské rodiny, zejména významné princezny, důležité hodnostáře, až po obyčejné Egypťany, kteří měli to štěstí a byli pohřbeni v blízkosti hlavního města. Pozornost je věnována také architektuře, od pyramid, přes zdobené až po prosté cihlové hrobky. Publikace se řadí k nejrozsáhlejším textům o Abúsíru vydaným v češtině.

The present volume is dedicated to the concept of collapse as reflected through different kinds of historical and environmental evidence. A total of twenty-eight in-depth studies provides a heterogenous analyses of the collapse and regeneration processes in societies and civilisations separated in space in time. The individual chapters vary in their locations, characteristics and age. They contribute invaluable observations, both general and specific, concerning the fluctuation of complexity within human history and its consequences for respective societies developing in different contexts – focusing on their inner processes or their ability (or failure) to adapt to environmental dynamics. The outcome may be surprising to some readers as most contributions clearly demonstrate many universal features that connect mankind regardless of its variables such as attained technological stage, degree of complexity or external factors such as climate change. It is hoped that the present book may serve not only as a textbook about our common past but also as a source of inspiration for how we view the world and its possible futures.

In 2019 Charles University, its Faculty of Arts, and the Czech Institute of Egyptology are celebrating the hundredth birthday of Czech Egyptology. It is an important centenary not only for us, but for archaeology globally. For many years now Czech Egyptologists have been among world leaders in the field, making major breakthroughs (most recently the discovery of the tomb of the priest Kaires) - and helping to set new international research trends. This book presents the most important discoveries of Czech Egyptologists and the range and variety of their activities.

Nová a bohatě ilustrovaná publikace „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“ obsahuje výběr 140 nejdůležitějších a nejzajímavějších nálezů za šedesát let působení Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě a Súdánu. Jak píše prof. Miroslav Bárta v úvodu knihy: „V tomto případě není naším cílem čistě vědecké dílo, mnohem spíše se snažíme zájemcům o starověký Egypt a Súdán ukázat cestu k jejich poznání, a to prostřednictvím českých objevů v severovýchodní Africe.“ Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Jak bude vypadat další vývoj světa, Evropy a České republiky? S jakými problémy se potýkáme, kam směřujeme a čemu se nevyhneme? Přední český egyptolog a archeolog, profesor Miroslav Bárta, a přední český historik, profesor Martin Kovář, položili tyto a mnohé další otázky třinácti významným osobnostem české vědy, kultury a politiky. Jak na tyto otázky odpovídají lékař a neurochirurg Vladimír Beneš, jaderná inženýrka a energetička Dana Drábová, kardinál a primas český Dominik Duka, ekonom a viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček, novinář a vyso¬koškolský pedagog Václav Moravec, divadelní a filmový herec Petr Nárožný, spisovatel a ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, historik Jaroslav Pánek, lékař a porodník Antonín Pařízek, generál Armády České republiky Karel Řehka, bývalý disident, politik a diplomat Alexandr Vondra a lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima? Právě to a mnoho dalších úvah a postřehů o dnešním světě „na rozhraní“ se dozvíte v této knížce.

The Czech Institute of Egyptology of the Charles University in Prague has since the start of the third millennium established the tradition of organizing on a regular basis a platform for scholars, active in the pyramid fields and the cemeteries of the Memphite region (Abusir, Saqqara, Dahshur and Giza in particular), to meet, exchange information and establish further cooperation. The present volume, containing 43 contributions by 53 scholars, is the result of the already fourth "Abusir and Saqqara" conference held in June 2015. The volume reflects the widespread, often multidisciplinary interest of many researchers into a wide variety of different topics related to the Memphite necropoleis. Recurring topics of the studies include a focus on archaeology, the theory of artifacts, iconographic and art historian studies, and the research of largely unpublished archival materials. An overwhelming number of contributions (31) is dedicated to various aspects of Old Kingdom archaeology and most present specific aspects linked with archaeological excavations, both past and present.

Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: Historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013). Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou úlohu může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v předešlých monografiích i v této bude dominovat multidisciplinární přístup vycházející ze spolupráce společenských, technických a přírodních věd v kombinaci s mikro- a makrohistorickým ontologickým přístupem. Jednotlivé kapitoly pokrývají několik uplynulých tisíciletí lidských dějin a ukazují mnohotvárnost historických procesů a jejich relevanci pro současný svět.

Po mimořádně úspěšné knize Povaha změny, v němž se kolektiv odborníků pod edičním vedením egyptologa M. Bárty, historika M. Kováře a vojenského specialisty O. Foltýna zamýšlí nad palčivými otázkami současné doby, připravili editoři další titul se stávajícími i novými spoluautory. Druhý svazek nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, zcela aktuální stať věnovanou Brexitu, jakož i studie o klimatických změnách a dalších tématech

Mezinárodně uznávaný egyptolog a archeolog Miroslav Bárta se ve své nové knize zabývá mechanismy, které měly a mají zásadní vliv na vývoj komplexních civilizací. Za pomoci mnoha společenských, přírodních i technických věd hledá odpovědi na to, jak civilizace – a nejen ta staroegyptská – vznikly, fungovaly, jaké byly jejich cesty vývoje, jak se vyrovnávaly s krizemi i změnami přírodního prostředí a také jak zanikaly. Výsledkem tohoto hledání smyslu dějin a člověka je zejména poznání, že naše minulost rozhodně není mrtvá. Naopak, můžeme v ní najít zdroj inspirace, ale i poučení o nás samotných a o světě, který nás obklopuje.

Tento sborník zprostředkovává pohled mnoha různých odborníků (např. Václava Cílka, Petra Pokorného, Jiřího Padevěta, Luboše Kropáčka, Dany Drábové, armádních specialistů Jiřího Balouna a Karla Řehka ad.) na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci, nastupující vlně mezikontinentálních migrací, dlouhodobým krizovým faktorům ve vývoji společností a mnohým dalším tématům. Jejich smyslem není šířit neklid, ale naopak upozornit na mnohé souvislosti a důležitost těchto procesů, kterým při řešení každodenních problémů společnosti nevěnujeme dostatečnou pozornost. Protože pouze pokud těmto jevům včas porozumíme, můžeme je začít úspěšně řešit. A to je hlavní cíl této publikace, která volně navazuje na bestsellery týkající se této problematiky reprezentované na českém trhu právě osobami editorů Miroslava Bárty a Martina Kováře.

Záznam čtveřice rozprav z konference Evropa a Česko 2113, kterou Knihovna Václava Havla uspořádala spolu s Ace Academy v prostorách Amerického kulturního centra v Praze v květnu 2013.

This publication is the latest monographic outcome of a long-term project of survey and research of the archaeological site of Abusir, focusing on a particular set of cemeteries located at Abusir South. The present volume of the Abusir series concentrates on the mastaba of Neferinpu (AS 37). It aims to present primary data and their basic analysis and interpretation acquired during the tomb examination by the Czech Institute of Egyptology during two subsequent seasons of 2006 and 2007 and followed by some minor campaigns in 2012 and 2013 and a specific analytical campaign in September 2014 carried out by the Japanese team from Tokyo University of Science. The mastaba was built by a sun priest and official Neferinpu who reached the peak of his career during the reign of Nyuserra and Djedkara

The book includes contributions of the following authors: Hartwig Altenmüller, Ladislav Bares, Miroslav Bárta, Andreas Effland, Martin Fitzenreiter, Hans Goedicke, Peter Jánosi, Dieter Kurth, Christian Loeben, Juan Carlos Moreno García, Jana Mynářová, Anthony Spalinger, Miroslav Verner, Hana Vymazalová, Wolfgang Waitkus.

Předkládaná kniha si klade za cíl novým, unikátním způsobem představit souhrnně, v jediném svazku, dějiny člověka na této planetě. Za tímto účelem představuje ve dvou desítkách esejí myšlenky a názory nejlepších českých vědců a akademiků na dané téma. Publikace má dvě části. První, chronologickou, tvoří dějiny světa od vzniku člověka po současnost; na ní navazující druhá část má tematický charakter a soustředí se na vybrané hlavní aspekty lidských dějin.

Kam se řítí naše civilizace? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, vede Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic. Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento fenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují. Naše současná západní civilizace, jež byla vůdčí silou světa v posledních stoletích, se těmto vlivům také nemůže vzepřít. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovor však nepřináší žádné apokalyptické vize. Spíše zamyšlení, jak bychom o případném kolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec.

Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického. Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší (např. britského impéria ap.). Nemenší podíl tvoří kapitoly z dějin českých zemí (zejména husitství, pobělohorské společenské klima a kromě dalších i popis rozpadu Československa), ale také pojednání týkající se přírodních katastrof (dávná zemětřesení, nedávné záplavy) či stručný, zato však originální popis nezvratných změn životního prostředí na Mostecku. Publikace je bohatě ilustrována, vybavena mapami a přehlednými grafy s aktualizovanými daty.

Za více než půl století od založení Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v roce 1958 a jeho činnosti v Egyptě od roku 1960 se českým egyptologům podařilo objevit a publikovat množství památek, od pravěkých skalních kreseb po vzácné papyry. Mnohé z těchto nálezů jsou dnes přístupné veřejnosti na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru a v egyptských muzeích v Káhiře, Sakkáře, Asuánu či Port Saidu, a část z nich se nachází i v Náprstkově muzeu v Praze. Česká veřejnost je pravidelně informována o práci českých egyptologů prostřednictvím vědeckých monografií, článků a populárních publikací. Dosud však chyběla práce, která by přiblížila umění starého Egypta prostřednictvím archeologických nálezů z českých výzkumů. I když výběr nálezů odráží charakter českých archeologických koncesí v Núbii, na memfidském pohřebišti a v Západní poušti, nabízí pestrou paletu památek. Čtenáři se mohou seznámit s principy staroegyptského uměleckého kánonu, uměleckým citem Egypťanů, jejich pojetím perspektivy, inspirací přírodou, citem pro materiál a detailní precizností.

The tombs published in this volume of the Abusir series have been excavated during several seasons at Abusir South. The eight tombs are located in the easternmost sector of Abusir South, on the slopes (tombs AS 20 and AS 33) and at the bottom (tombs AS 34-35, 50-53) of a large but low hill, to the north of the so-called Wadi Abusiri. They do not form a single cemetery; rather, they represent different groups of sacral structures that illustrate very well the diachronic development of the Abusir South necropolis during the Old Kingdom (for earlier monographs covering previous excavations see Abusir V and XIII ) and the Late Period-Ptolemaic era. Most if not all of the structures document in a new way important archaeological and historical themes, such as the origin and development of the false door tradition; early administration (tomb AS 20); unique building development of early Old Kingdom tombs (AS 20 and 33); the late Old Kingdom sociology of family cemeteries (tombs AS 34-35 and 50-53) and the appearance of new Late Period animal cemeteries (tombs AS 33, 34-35 and 50-53). Miroslav Bárta is professor of Egyptology and director of the Czech mission to Abusir. Filip Coppens and Hana Vymazalová are researchers in the Czech Institute of Egyptology, Faculty of Arts, Charles University in Prague. All the authors are members of the Czech Institute of Egyptology, excavating for many years in Egypt.

Počátky staroegyptské civilizace fascinují archeology již 200 let. Nová studie interpretuje neolitické skalní umění v egyptské Západní poušti, které je klíčem k porozumění jejím počátkům, sahajícím až do 6. tis. př. Kr. V této době vznikaly unikátní skalní malby v Jeskyni plavců a Jeskyni šelem, nacházejících se na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Malby zachycují motivy, které se později stanou základy ikonografie staroegyptského panovníka a klíčových náboženských konceptů. Mezi nimi je náčelník zabíjející nepřátele a obětování, stejně jako koncept bohyně nebes a boha země, které v pozdější tradici reprezentují Nut a Geb. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami, které hlídají vstup na onen svět a požírají duše zesnulých. Publikace vychází z několika známých studií a výsledků expedice Českého egyptologického ústavu, přičemž mnohé fotografie jsou zde publikovány poprvé. Ucelená teorie o nejstarších počátcích staroegyptské kultury přináší nový pohled na tuto problematiku a mění dosavadní chápání geneze jedné z nejstarších civilizací světa. Očekává se, že tvůrci neolitických skalních kreseb, vyhnaní z Západní pouště zhoršujícím se klimatem, se podíleli na utváření staroegyptské civilizace.

The current volume is the first of the three planned publications dedicated to the complex of the vizier Qar and his sons, dating to the Sixth Dynasty, reign of Teti - Pepy II.

Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.–5. stol. n. l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný systém podzemních zavlažovacích systémů vynalezený původně v Persii. Jednotlivé texty z pera mnoha českých odborníků (archeologů, egyptologů, prehistoriků, geologů, antropologů či archeobotaniků) přibližují tyto objevy a zároveň se zabývají obecnějšími aspekty vývoje přírodního prostředí a lidských kultur na území egyptské Západní pouště, kde se zrodila staroegyptská civilizace.

Staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše Autor líčí všední život ve starověkém Egyptě v době jeho nejslavnější historie - v době budování pyramid – na základě dochovaných nekrálovských hrobek z 3. tisíciletí př. Kr. Egypťané věřili, že život na onom světě je podobný tomu pozemskému, a tak hrobky byly zdobeny nejen texty, ale i scénami z každodenního života, náboženskými motivy i tematikou vlastního pohřbu. Některé z těchto hrobek patří mezi poklady světového kulturního dědictví. Autor popisuje vývoj takové hrobky v průběhu staletí a nabízí nový pohled nejen na vznik slavné epochy stavitelů pyramid, ale i na její tajemstvím zahalený zánik. Značná část unikátní obrazové dokumentace je zde publikována poprvé.

Skupina předních českých vědců se v této knize zabývá fenoménem kolapsu ve složitých soustavách jak v přírodě, tak ve společnosti. Pod pojem kolaps zahrnují řadu procesů, které mají sice odlišný substrát, ale podobnou strukturální povahu, podobné dynamické rysy. Dočteme se tak například o kolapsech v českém pravěku, o smutném konci člověka neandrtálského, o zániku egyptské říše, o kolapsu lesního prasete, či o lidových metaforách pádu komunismu.

The legendary figure of Sinuhe, an Egyptian administrator who fled Egypt upon the assassination of the king later to return without reprisals, is preserved in the Tales of Sinhue found on a number of papyri and ostraca. This study not only includes a translation of the Tale, with commentary, but goes further to explore the historical and political context in which it was written in Middle Kingdom Egypt. Arguing that there is no evidence to suggest that Sinuhe was ever a real historical figure, Barta presents evidence for Sinuhe being a fictitious character, a piece of political propaganda set in an idealised society. Beyond the Tale itself, Barta examines a wide range of Egyptian docuemnts and archaeological evidence from Egypt and the Southern Levant from the early 2nd millennium BC.

This collection of articles provides an overview, on the occasion of the Millennium, of Czech work at the Egyptian cemeteries of Abusir and Saqqara over the last 50 years. The contributions are grouped by period and range from studies of Early Dynastic sarcophagi to Coptic pottery.

Nový překlad jednoho z prvních děl staroegyptské krásné literatury, jehož hrdinou je Sinuhet, zosobnění ideálního chování vzdělaného Egypťané té doby. Text je zasazen do širšího rámce vývoje Egypta a jeho nejbližších sousedů a autorovi poskytl příležitost detailně se zabývat politickými dějinami země, postavením faraónů a jejich vztahem k úředníkům a hodnostářům.