Vendula Fremlová Books

Obrazová publikace je souborem 365 grafik Miloše Michálka, jejichž nedokončený cyklus byl vystaven v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem na podzim roku 2017 na výstavě nazvané Záznamy. Bílé tisky na černém papíře akcentují rytmus střídání dne a noci, každodenní grafické záznamy otisků prostých materiálů a věcí se tak staly skutečným osobním autorovým deníkem roku 2017. Souběžný anglický text.

Katalog představuje dílo českého výtvarného umělce, jež se svým dílem vymyká běžným označením. Není uměním v běžném slova smyslu, je více hrou než tvorbou, sestává daleko více z pocitů, dotyků a myšlenek. Vydáno k výstavě pořádané v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem 25. listopadu 2010 – 14. ledna 2011.

Publikace vznikla z iniciativy města Železný Brod a byla připravena Šárkou Radovou s ediční pomocí Venduly Fremlové. Není kritickou monografií, ale subjektivním výborem z výtvarné, literární a jiné tvorby rodiny Radových, doplněným citáty z odborných textů. Původně měla sloužit jako katalog k generační výstavě, ale postupně se transformovala na komplexnější prezentaci jednotlivých autorů, což čtenářům, zejména občanům Železného Brodu, nabízí plastičtější obraz osobností. Úvodní text Šárky Radové popisuje důvody vydání a vnitřní téma generace, akcentované citáty a reprodukovanými díly. Memoárový text zachycuje vzpomínky rodiny na předky a jejich umělecké aktivity. V centrální části jsou zastoupeny čtyři generace Radů obrazově i textově. Petr Rada, zakladatel umělecké tradice, je zmiňován pro své divadelní aktivity a vlastenecké cítění. Vlastimil Rada, malíř a literát, se vyznačuje satirickými texty a krajinomalbou. Pravoslav Rada, keramik a pedagog, se proslavil figurativními plastikami a spoluprací na kulturních akcích. Jindřiška Radová se věnuje porcelánovým reliéfům inspirovaným přírodou. Šárka Radová, keramička a sochařka, se zaměřuje na figurativní tvorbu a od 90. let na papírové hmoty. Jitka Radová se vyhnula generačnímu poutu a působila jako dramaturgyně. Publikace uzavírá rodokmen a medailonky osobností, doplněné bohatým obrazovým materiálem.

Monografie Grey Gold, psaná v češtině, slovenštině a angličtině, dokumentuje výstavní projekt kurátorek Venduly Fremlové, Terezie Petiškové a Anny Vartecké, který probíhal od května do srpna 2014 v Domě umění města Brna a na začátku roku 2015 v Nitranské galérii. Publikace obsahuje centrální katalogovou část s fotodokumentací výstavy, která zachycuje architektonické řešení a jednotlivá díla. Před katalogem jsou odborné texty, které se zabývají různými tématy projektu, a následují rozhovory s umělkyněmi. Terezie Petišková v úvodním textu popisuje příběh projektu od setkání s německou umělkyní Giselou Weimann po realizaci výstavy. Anna Vartecká se zaměřuje na genderovou zkušenost žen-umělkyň v československém kontextu druhé poloviny 20. století a na orální historii, která je pro projekt klíčová. Vendula Fremlová analyzuje současný provoz umění a přítomnost předchozích generací, zejména autorky narozené ve 20. letech 20. století. Publikace zahrnuje medailony a rozhovory s umělkyněmi jako Marie Blabolilová, Klára Bočkayová, Eva Fuková a další, čímž přispívá k zachování rodové optiky v umění.

Umělecká publikace vytvořená Vendulou Fremlovou, Martinem Kolářem a Annou Varteckou v rámci edice Projekty Fakulty umění, Univerzita J. E. Purkyně. Částečně slovenský text, anglické resumé.

I Matyáš Bernard Braun měl radost. Hrabě byl spokojen a za zhotovení morového sloupu zaplatil smluvenou částku 2300 zlatých. V roce, kdy byl vztyčen morový sloup v Teplicích, se Braun oženil s Marií Alžbětou Miseliusovou v Jaroměři. Měl před sebou dalších téměř 20 let intenzivní sochařské práce… A František Karel Clary-Aldringen? I ten měl radost. Z Teplic, z kvetoucích lázní i z krásného sloupu. A radoval se také roku 1722, kdy ho císař přeci jen jmenoval Nejvyšším lovčím v Čechách. F.K.: Konečně jsem se dočkal! Osud dopřál Františku Karlovi dožít se vysokého věku. V 73 letech se podruhé oženil s velmi krásnou sedmnáctiletou šlechtičnou Charlottou Henriettou von den Osten, ze které ale po třech letech udělal „petit veuve“ (vdovičku), jak jí začali říkat po jeho smrti. A morový sloup? Ten stojí na Zámeckém náměstí v Teplicích dodnes. Přijďte se na něj podívat! Libreto, koncepce, texty: Vendula Fremlová. Grafické zpracování, ilustrace, texty: Johana Hnízdilová, Anastázie Rainischová.

Podtitul: Reflexe média malby v médiu fotografie. Země snivců. Publikace k výstavám „Kurátorský experiment I – Reflexe média malby v médiu fotografie“ a „Kurátorský experiment II – Země snivců“, konaným v letech 2006–2007 ve výstavním prostoru Na chodbě, Pedagogická fakulta Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem.