V novém vydání Brouků a hmyzu Ladislava Stehlíka a Josefa Lady se děti mohou dočíst, že náš největší brouk je roháč, proč mravenci chovají mšice, že vážky se vyskytovaly na Zemi dlouho před člověkem nebo jak vysoko se umí vymrštit kovařík. Nechybí tradičně krátké básničky.
Unikátní omnibus tří oblíbených Ladových veselých učebnic s ilustracemi Josefa Lady a půvabnými říkankami Ladislava Stehlíka. Jde o soubor původních titulů Savci, Ptáci, Brouci a hmyz. Věděli jste například, že vrány jsou tak chytré, že prchají před myslivcem s puškou, ale jakmile jde bez zbraně, ani si ho nevšimnou? A opravdu strká pštros v nebezpečí hlavu do písku? Vydejte se do pestrého světa opeřenců a žasněte s námi. V části věnované savcům, se děti dozvědí mnoho zajímavostí například o bobrech, jezevci, velbloudovi či medvídku mývalovi. A o hmyzu se děti mohou dočíst, že náš největší brouk je roháč, proč mravenci chovají mšice, že vážky se vyskytovaly na Zemi dlouho před člověkem nebo jak vysoko se umí vymrštit kovařík.
Vzpomínková próza na obec Myslív, kde Ladislav Stehlík působil. Vzpomíná na příběhy lidí v obci, věnuje se krajině.
Když básník Ladislav Stehlík pracoval na trilogii Země zamyšlená, chtěl připomenout šumavské toulky malíře a dřevorytce Josefa Váchala. Přes jejich společného přítele, ing. Josefa Řeřichy, požádal Váchala o vzpomínky. Váchal, žijící ve Studeňanech, byl zpočátku nedůvěřivý, ale nakonec příteli Řeřichovi odepsal. Stehlík mu v děkovném dopise připomněl další známé, jako faráře Františka Kašpara a malíře Josefa Hodka, a zmínil krajinu kolem Olšan, kde Váchal trávil čas u rodičů své ženy. Vzpomínky na milá místa a přátele Váchala inspirovaly k napsání téměř padesátistránkového dopisu. V únoru 1956 Stehlík obdržel Váchalovo psaní, které místo šumavských putování obsahovalo román Živant a umrlanti, situovaný do krajiny mezi Žinkovy, Sušicí, Horažďovicemi a Kasejovicemi. Váchal zde jako živant na vrchu Spravedlnost u Rabí diskutuje se třemi Stíny o spravedlnosti dějin a lidského údělu. Jejich debata je plná odkazů na společné známé, což naznačuje, že Váchal se psaním bavil a Stehlík jako čtenář také. Dopis byl dlouho uložen v archivu jako cenná relikvie, až ho v roce 1995 dcera Ladislava Stehlíka, historička umění Blanka Stehlíková, zpřístupnila čtenářům a knižně vyšel ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka.
Jednoduché říkanky o zvířátkách pro nejmenší.
Výbor z veršů. Vybral, uspořádal a doslov napsal Vladimír Janovic.
Publikace o městě Klatovy a okolí v pošumaví představuje čtenáři obrazem a slovem krásu jeho současnosti i dávnou minulost.
Jak již název naznačuje, jde o přátelsky důvěrné vzpomínání na tvůrčí osobnosti, s nimiž se básník, spisovatel a malíř Ladislav Stehlík na své životní cestě a umělecké dráze seznámil. V jedné z úvodních kapitol hovoří o dvou „věčných pokušitelkách“ — Múze děl výpravných, jíž věnoval polovinu svého srdce svým dílem spisovatelským, zatímco druhou polovinu — svými kresbami a akvarely — věnoval Múze výtvarných umění. I Stehlíkovy vzpomínky se týkají jak zjevů literárních, tak výtvarných. Sympaticky je zde zachyceno prostředí venkovské učitelské rodiny, která vždy bývala kulturním ohniskem, v němž se prolínaly snahy pedagogické, osvětové i umělecké. Dotýká se tu jmen zvučných i pozapomenutých, která však zanechala svou stopu v naší kultuře a pro autora byla kusem jeho lidského i uměleckého osudu. Jde o vzácné vzpomínky ryze osobní a ničím nezastupitelné, které mají svůj význam nejen poznávací, ale i ve vztahu k básníkovu dílu.
Tato trilogie je považována za největší dílo Ladislava Stehlíka. Dílo je lyrickým průvodcem po jihozápadních Čechách. Autor při svých cestách po kraji sesbíral pověsti, zaznamenal osudy místních lidí či zastavení zajímavých návštěvníků – malířů, sochařů, spisovatelů, herců,hudebních skladatelů a dalších. To doplnil mistrným popisem přírody a obrázky..
Monografie o jihočeském básníkovi Ladislavu Stehlíkovi.
Další básnická sbírka, kde autor opěvuje krásy jihočeské krajiny.
22 obrázků a textů: Vosy, Střevlíci, Kobylka zelená, Slunéčko sedmitečné, Blecha, Mšice, Tesařík, Babočka admirál, Hrobaříci, Chroust mlynařík, Chroust obecný, Včely, Vážky, Kovařík, Cvrček, Majka, Roháč, Roháč, Potápník, Svtlušky, Mravenci, Čmeláci, Herkules.
Výběr z básní ze čtyř autorových básnických sbírek.
Josef Lada a Ladislav Stehlík ve své druhé společné "veselé učebnici" zaměřili pozornost na ptactvo. Věděli jste například, že vrány jsou tak chytré, že prchají před myslivcem s puškou, ale jakmile jde bez zbraně, ani si ho nevšimnou? Kdy tetřev hlušec neslyší? Proč pštros polyká kameny? A opravdu strká v nebezpečí hlavu do písku? Vydejte se do pestrého světa opeřenců a žasněte s námi. Volné pokračování bestselleru Savci po letech znovu vychází!
Básnická sbírka, ve které autor vyznává lásku jihočeské krajině.
Výbor z celoživotní básnické tvorby L. Stehlíka byl pořízen ze sbírek až dosud vyšlých i ze sbírky připravované a uzavírá jej dokumentární pásmo o životě a díle. Část nákladu vydána s mikrodeskou.
Po dlouhých desetiletích znovu vychází Ladovy veselé učebnice! V prvním díle, věnovaném savcům, se děti dozvědí mnoho zajímavostí například o bobrech, jezevci, velbloudovi či medvídku mývalovi. Víte, na čem si nejvíc pochutná ježek? Kolik dní vydrží dromedár bez vody? Proč zajíci ohryzávají kůru některých stromů? Vtipné ilustrace Josefa Lady doplňuje text Ladislava Stehlíka a pokaždé také krátká básnička. Reedice populární série!
Publikace, obsahující 20 barevných a 148 černobílých fotografií, zachycuje Šumavu ve všech ročních obdobích a se všemi jejími náladami. Přibližuje její vrcholky, údolí s jezery a řekami, seznamuje s jejími městy, hrady a zámky, rekreačními i průmyslovými středisky a všímá si i jejízvířeny a květeny. Úvod napsal Ladislav Stehlík.
Krásné verše o přírodě, domově. Píše o těch nejprostších věcech jednoduchým jazykem. Pozorovatel přírody
Putování jihočeským krajem, vyprávění a fotografie. "Přijďte se na všechno, o čem jsem tu jen zcela stručně psal, podívat vlastníma očima." Ladislav Stehlík
Autorův poetický cestopis po Itálii, ale i Řecku, Španěl, Maltě i Egyptu. Popisuje památky, zmiňuje se o historii a význačných osobnostech. Ale i hledá "českou stopu" v navštívených zemích.
Průvodce městem Klatovy a jeho okolím. Po vstupních slovech Jana Pilaře vypisuje Ladislav Stehlík v nejdůležitějších obrysech dějiny městského území a František Buriánek upozorňuje na roli Klatov v životě a díle četných českých literátů v 19. a 20. století. Následuje krátká informace o klatovském okolí a údaje o sociálním a hospodářském postavení města. Kniha, vybavená početnými barevnými snímky, je uzavřena soudobým adresářem zařízení, která slouží cestovnímu ruchu.
Kniha 'Země zamyšlená 1.-3. díl' od autora Ladislava Stehlíka představuje soubor tří svazků, které se zaměřují na komplexní tematiku vztahu člověka k přírodě a jeho místu ve společnosti. Děj se odehrává v českém prostředí a sleduje osudy několika hlavních postav, které se snaží vyrovnat s výzvami moderní doby, tradicemi a osobními dilematy. V prvním díle se čtenář seznamuje s hlavními protagonisty, jejichž životy jsou propleteny jak osobními, tak společenskými problémy. Druhý díl se více zaměřuje na ekologické otázky a etické dilema, která vyplývají z lidského zásahu do přírody. Třetí díl uzavírá příběh a reflektuje na změny, které postavy zažily, a na to, jak se jejich pohled na svět vyvinul. Hlavními tématy jsou identita, vztah k přírodě, morální odpovědnost a důsledky lidských činů. Stehlíkova prozaická stylizace je charakterizována realistickým zobrazením postav a jejich vnitřních konfliktů, což přispívá k hloubce a uvěřitelnosti příběhu. Celkově 'Země zamyšlená' nabízí čtenářům podnětnou reflexi o současném světě a hodnotách, které v něm hrají klíčovou roli.
Tato trilogie je považována za největší dílo Ladislava Stehlíka. Dílo je lyrickým průvodcem po jihozápadních Čechách. Autor při svých cestách po kraji sesbíral pověsti, zaznamenal osudy místních lidí či zastavení zajímavých návštěvníků – malířů, sochařů, spisovatelů, herců,hudebních skladatelů a dalších. To doplnil mistrným popisem přírody a obrázky..
Sbírka veršů, kterými básník v nostalgickém vzpomínání oslavuje rodnou jihočeskou krajinu. Verše formou volné, v obrazech hutné, s převládající přírodní lyrikou, verše věnované básníkům a umělcům pocházejícím z tohoto kraje nebo svou tvorbou s tímto krajem spjatým, obracející sek slavné husitské minulosti kraje, k jeho kulturní historii, k starobylosti a architektuře jihočeských měst a vzpomínající na rázovité postavy tohoto kraje, žijící v době nedávné i v současnosti. Především však procítěné verše přírodní lyriky, načrtávající neopakovatelnou atmosféru jihočeského kraje (okolí Blatné, Písku, Českých Budějovic, Horažďovic s Práchní).
Dílo je lyrickým průvodcem po jihozápadních Čechách. Autor při svých cestách po kraji sesbíral pověsti, zaznamenal osudy místních lidí či zastavení zajímavých návštěvníků – malířů, sochařů, spisovatelů, herců, hudebních skladatelů a dalších. To doplnil mistrným popisem přírody a obrázky. Obsah: Krajina alšovská, Když jsem já šel tou Putimskou branou, Na Vodňansku, Vzpomínání na Julia Zeyera, K metropoli kraje, Poutní místo, Do nejjižnějších Čech, Krajina mýtu, Třeboň, Přetiché město, Od Hradce k Počátkám, Krajinou básníkovou, Kraj pod Křemešníkem, Obděnická pouť, Od Milevska k Bechyni, Bechyně, Na soběslavská Blata, K srdci jižních Čech. 22-119-66
Třetí svazek básnického vyprávění zavádí do jihozápadních Čech, do oblasti Šumavy. Při svém putování se autor vrací do dávné i nedávné minulosti kraje, připomíná četně umělce, spisovatele a básníky, jimž učarovala krása šumavské krajiny, a zdařile evokuje osobitou atmosféru tohoto půvabného koutu Čech.
Sbírka tří básní (Vesnický bál, Budislavická lípa, Hvězná noc) věnovaná kraji autorova mládí.
Básnická sbírka opěvující daleké stepi a moře, prostý život a hrdinství, přičemž využívá tradic ruské literatury a sovětského prostředí (Ruská píseň, Luzanovka, Černé moře, Oleandry v Soči, Stalingrad).
Země zamyšlená je považována za největší dílo Ladislava Stehlíka. Dílo je lyrickým průvodcem po jihozápadních Čechách. Autor při svých cestách po kraji sesbíral pověsti, zaznamenal osudy místních lidí či zastavení zajímavých návštěvníků – malířů, sochařů, spisovatelů, herců, hudebních skladatelů a dalších. To doplnil mistrným popisem přírody a obrázky...
Tato trilogie je považována za největší dílo Ladislava Stehlíka. Dílo je lyrickým průvodcem po jihozápadních Čechách. Autor při svých cestách po kraji sesbíral pověsti, zaznamenal osudy místních lidí či zastavení zajímavých návštěvníků – malířů, sochařů, spisovatelů, herců,hudebních skladatelů a dalších. To doplnil mistrným popisem přírody a obrázky..
Několik krátkých básniček o známých i exotických zvířatech a ptácích.
Sbírka veršů, v níž autor hledá základní konstanty a kořeny života: matku, lásku, rodinu a radostný věk dětství; spojuje je s českou krajinou, s níž harmonicky splývají v domov.
Jedna z prvních sbírek básníkových, v níž plachý samotář s horoucně vznícenými smysly opěvuje svůj rodný jihočeský kraj. V drobně tkaných obrázcích jsou citlivě zachyceny básníkovy reminiscence od dob studentských až po pozdější návrat do milovaných míst.
Verše k obrazům cyklu M. Alše, Č/B obrázky, volné listy. Neprodejný výtisk.
V lyricko-epické básni o 12 zpěvech zachytil L. Stehlík životní osudy, umělecké snahy a citový život velkého českého umělce a člověka M. Alše a jeho pozdější ženy Mariny.
Básnická sbírka, ve které autor představuje epické příběhy chudých lidí.
Sbírka básní autora ve kterých vyjádřil svůj veliký obdiv Madoně a české krajině. básně mají názvy dle jihočeských měst a obcí.
Sbírka inspirovaná výtvarným uměním. Básně Ladislava Stehlíka napsané v letech 1932–1935 zachycuje prostou krásu českého venkova, chudého a nuzného „jak trnka ve stráni“, kde dech jara vane v krvi a teskní se po dálkách.
Sbírka neklidné lyriky, jež povolává ke svědectví mámivé rty jara, chvění dubnových nocí, sílu lidských rukou či krvavou temnotu důlních šachet; krutě teskné vidění krajin, ve kterém je cítit a slyšet blížící se válečné běsnění, číhá v pozadí.
Sbírka lyrických básní o jihočeské krajině a náladách – smutku čejčího volání, kvetoucích trnkách a chudých políčkách. V ornice stoupá staletá žízeň a nalézají se pradávné hroby s bronzovými sponami; Třeboň a Chelčice nesou odznak slavné minulosti.
Autor v této sbírce převážně formou volného sonetu zachycuje rysy a duchovní zaměření hořké a trpké chuti jihočeské krajiny, zejména jejích jarních a podzimních motivů.
