Text-manifest shrnuje autorovy názory na vztah památkové péče a současné architektury. Dle Kouckého je nutné, aby krajina, venkov a města nebyla přílišnou památkovou regulací zakonzervována, ale aby měla možnost dalšího organického vývoje. Představuje svůj návrh na rozdělení kompetencí mezi památkáři a architekty, usiluje o vytvoření prostoru pro vznik kvalitní soudobé architektury. Publikace obsahuje i další Kouckého drobnější texty.
2017/2018
V Metropolitním plánu je Praha chápána jako město tvořící celek se širší metropolitní oblastí, město sebevědomé, schopné konkurovat městům srovnatelným; hlavní město České republiky, reprezentativní, kulturní, prosperující, a proto živé; město v krásné krajině, příjemné místo pro plnohodnotný a kvalitní život všech generací; město, do kterého se budou všichni jeho obyvatelé i návštěvníci rádi vracet. Proto je Metropolitní plán koncipován jako vyvážený, stabilní a flexibilní dokument. Proto je Metropolitní plán vizí, která definováním priorit iniciuje prosperitu. Proto Metropolitní plán popisuje celek v jednotlivostech a jednotlivosti v celku. Proto Metropolitní plán komponuje novou strukturu „historické městské krajiny“ a je připraven obnovit „obraz města“ v myslích jeho obyvatel. Z pohledu autorů je Metropolitní plán hotov, jeho výslednou podobu určí kultura společnosti a společenská poptávka po naší budoucností.
Kniha 2.1 (CZ)4 Je knihou s pokusem o globální nazírání. Popisuje urbanismus jako výzkumný úkol, jako hledání, které nebere ohledy na současná lokální legislativní omezení, ale naopak naznačuje možnosti a globální vztahy přinejmenším nejbližšího okolí regionu. Je pokusem o pohled do jedenadvacátého století a naznačuje možnosti hledání potenciálu České republiky v Evropě. Prezentuje souhrnný projekt zpracovaný v rámci zadání X. mezinárodní výstavy architektury v Benátkách na téma MetaCity ve spolupráci studentů FA ČVUT a VŠUP, ale i jednotlivé studentské projekty vzniklé na podobné téma v posledních letech.
Síla města je ve sdíleném celku, nikoli pouze v osobním detailu a jednotlivostech. Kniha je souborem jedenácti rozhovorů, které autor vznikajícího Metropolitního plánu, renomovaný architekt Roman Koucký, poskytl médiím v průběhu posledních pěti let. „Soubor rozhovorů jsem se rozhodl vydat jako záznam proměny atmosféry, která zpracování Metropolitního plánu provázela,“ uvádí Roman Koucký v úvodu knihy. „Jsem přesvědčen, že se skrze otázky, které mi tazatelé pokládali, podařilo nejen vysvětlit základy Metropolitního plánu, ale také odvyprávět celý jeho příběh.“ V prvních rozhovorech je zaznamenána euforie a velká očekávání z probíhající transformace zastaralého Útvaru rozvoje města na moderní městský plánovací institut (IPR Praha) a následného „zlatého období“ tvorby plánu. Postupné nekoncepční torpédování dokumentů IPR v dlouhé vleklé krizi, způsobené ztrátou politické podpory následně doprovázela vypjatě destruktivní podoba veřejné diskuse. Tato nekonstruktivní atmosféra vyústila v bezdůvodné odvolání ředitele IPR Petra Hlaváčka koncem roku 2016, které bylo následováno solidárním odchodem celého tvůrčího týmu z institutu. K uklidnění došlo po několika měsících, v návaznosti na opětovný nástup původního týmu, kdy Roman Koucký zvítězil ve výběrovém řízení a stal se podruhé vedoucím Kanceláře metropolitního plánu. Poslední rozhovory knihy mapují křehké východisko krize, hovoří o návratu a částečně i o budoucnosti.
Kniha Pražské veduty / jak se dívat na (historickou) městskou krajinu zkoumá, jak bylo město zobrazováno v různých obdobích, a ukazuje, jak lze číst jeho kompozici prostřednictvím vedut. Publikace se zaměřuje na vývoj vnímání Prahy za více než pět století, s důrazem na posledních padesát let a výhled do budoucna. Vydává ji Institut plánování a rozvoje Praha jako příspěvek k debatě o výškové kompozici města, která je stále aktuálnější. Kniha je rozdělena do tří kapitol a čtyř obrazových exkurzů. První kapitola se věnuje Praze jakožto městu zapsanému na seznamu UNESCO a jeho historické kompozici. Druhá kapitola analyzuje, jak lze číst dnešní metropoli na základě principů, které formovaly její vývoj. Třetí kapitola se zaměřuje na proměnu historické městské krajiny s důrazem na vertikální rozměr zástavby, zejména v 20. století. Obsahuje také "Veduty k doplnění", které jsou součástí nového návrhu Metropolitního plánu. Následují čtyři obrazové exkurzy zahrnující historické veduty a architektonické návrhy z 20. století. Klíčovým prvkem knihy je unikátní soubor panoramatických vedut fotografky Ester Havlové, který doplňuje regulaci výšek podle Metropolitního plánu a naznačuje možnosti dalšího rozvoje kompozice města. Grafickou podobu publikace vytvořila Kateřina Koňata Dolejšová.
