Ladislav Chvátal Books

Das Buch folgt der Entwicklung der Gnadenvorstellungen vom Alten Testament bis zum neunten christlichen Jahrhundert (Johannes Eriugena). Nach Kapiteln zum Alten und zum Neuen Testament bringt es eine Abhandlung über die christlichen Gnadenvorstellungen in der Begegnung mit dem Hellenismus, die den frühchristlichen Autoren bis Origenes gewidmet ist. Die beiden letzten Kapiteln „Söhne Gottes dank der Gnade“ und „Gnade und Freiheit“ präsentieren die einzelnen Vertreter der morgen- bzw. abendländischen Theologie und Spiritualität. Die Publikation richtet einen ökumenisch aufgeschlossenen Blick auf die abend- und morgenländische Theologie. Dies wird auch in der Mitarbeit protestantischer Forscher deutlich. Das Buch folgt der Entwicklung der Gnadenvorstellungen vom Alten Testament bis zum neunten christlichen Jahrhundert (Johannes Eriugena). Nach Kapiteln zum Alten und zum Neuen Testament bringt es eine Abhandlung über die christlichen Gnadenvorstellungen in der Begegnung mit dem Hellenismus, die den frühchristlichen Autoren bis Origenes gewidmet ist. Die Publikation richtet einen ökumenisch aufgeschlossenen Blick auf die abend- und morgenländische Theologie.

Příspěvky v tomto sborníku vznikly jako referáty na setkání mladých patrologů v říjnu 2006 na Cyrilo­metodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Matyáš Havrda zkoumá Klementa z Alexandrie (cca 150–215) a jeho pojetí víry v souvislosti s kritériem pravdy, přičemž srovnává Klementův koncept víry jako anticipace s epikurejským významem. Václav Němec se zaměřuje na metafyzické rozvrhy Maria Victorina (cca 285–365) a analyzuje jeho filosofické prameny ve srovnání s metafyzickými systémy 3.–4. století. Ladislav Chvátal identifikuje možné textové prameny Maxima Vyznavače (cca 580–662) v kontextu aristotelské a novoplatónské tradice. Jana Plátová zkoumá fragment ztraceného díla Hypotyposes Klementa a upozorňuje na jeho podobnost s fragmentem neznámého evangelia, Papyrus Egerton 2. Vít Hušek se věnuje teologickému problému milosti a odpuštění hříchů u Ambrosiastra (4. stol.), který rozvíjí motiv naděje na obrácení i po smrti. Publikace je určena odborníkům a studentům filosofie, filologie, teologie a kulturní historie, ale zaujme i širší čtenářské publikum se zájmem o antické křesťanské myšlení a české patristické bádání.

Sborník z konference Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty přibližuje zajímavost a mnohovrstevnatost pojmů fysis a natura, které patří ke klíčovým termínům západní myšlenkové tradice, ať v jejím filosofickém, teologickém nebo obecném společensko-kulturním rozvinutí. Šestnáct příspěvků shromážděných v tomto sborníku postupně odkrývá pojetí „přírody/přirozenosti“ v dějinách evropské filosofie i fungování této kategorie v současném filosofickém diskursu. Pestrá paleta přístupů a témat je rozčleněna z dějinného hlediska do pěti oddílů: fysis/natura v antickém myšlení, u autorů řecké a latinské patristiky, v byzantském a latinském středověku, v období renesančního humanismu a v současné filosofické diskusi. Kniha je určena zejména čtenářům se zájmem o filosofii, teologii, filologii a kulturní dějiny.