Vít Hloušek Books

In last two decades, most countries of Central and Eastern Europe have witnessed an ongoing development of democratic governance, and have thereby acquired a status of stable democracies. They no more face problems connected with post-communist transition and the challenges they have to deal with arise rather from present political situation. Current economic crisis challenges the traditional position of various political actors and may lead to further personalisation of politics. This development can be observed also in a shifting position of president in other than presidential political systems – a phenomenon that has not been sufficiently analyzed yet. The aim of the forthcoming book is to find out whether we can trace an increasing engagement of presidents in everyday politics in selected CEE countries. If so, the authors will try to find out, what the causes of their increasing engagement are, how it is manifested and whether it is caused by the president’s personality or rather by a changing structure of political opportunities that provides presidents with room to manoeuvre. In case of countries where we do not prove the presence of tendencies to “overstep” constitutionally given powers or to enhance presidential political influence we will try to find out why it is so.

Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky. Zachycuje klíčové vývojové trendy posledních desetiletí a století a také analyzuje, jak politiku a politický systém ovlivňuje dědictví z komunistické i předkomunistické éry. Autoři tím výrazně reflektují skutečnost, že v dramatických změnách sametové revoluce a následných letech je možné najít řadu souvislostí, které pomáhají vysvětlit dnešní stav naší politiky.

Politické strany jsou jedním ze základních prostředků k zajištění demokratické vlády. Umožňují formování názorů občanů, jejich agregaci a vyjadřování ve volbách. V jejich fungování nebo naopak dysfunkci se projevuje kvalita celých politických systémů. Stávají se proto privilegovaným předmětem studia politologie. Na základě klasických typologií (G. Sartoriho, J. Blondela) popisují autoři systémy politických stran v rozšířené Evropské unii a ostatních státech západní Evropy. Věnují se jejich současnému stavu, jednotlivým významným stranám, konfliktním liniím, vývoji, proměnám a významu pro politiku v jednotlivých zemích.

Silvio Berlusconi, Geert Wilders, Frank Stronach, Viktor Uspaskich, Vít Bárta, Tomio Okamura a Andrej Babiš, to jsou jen některá jména politických podnikatelů, kteří vytvořili vlastní stranu a vstoupili s ní do politiky. Přestože tento fenomén silně ovlivňuje řadu let politický a společenský život v České republice, příliš se o něm neví a nebyl dosud podrobně analyzován. Pro správné porozumění politické situaci, v níž se nyní nacházíme, je to však nezbytné. Tato průlomová práce nabízí zasvěcenou a důkladnou analýzu podnikatelských stran, přičemž důraz je kladen na strany působící dnes či v nedávné minulosti v České republice. Mapuje jejich zrod, vývoj, témata, s nimiž dokázaly oslovit voliče, i to, čím se tito voliči vyznačují. Zvláštní místo v analýze jednotlivých stran má stranická organizace a role lídra-zakladatele v ní. Podle velikosti finančních, mediálních a dalších zdrojů lídra i podle jeho rozhodnutí, zda vytvořit územní struktury a členskou základnu, či ne, nabízí inovativní typologii těchto stran. Zachycuje tak politický fenomén, který dnešní Českou republiku významně ovlivňuje, a zasazuje jej do širších souvislostí proměny současné politiky v západních demokraciích.

Publikace se věnuje nástupnickým formacím bývalých komunistických stran. Sleduje pokusy těchto stran o transformaci ve strany sociálně demokratického typu. Sledovány jsou nejenom vnitřní procesy, probíhající v těchto stranách (štěpení, ideologické, organizační a personální inovace), ale rovněž je přihlíženo ke kontextu celkového politického vývoje konkrétní země a zejména vývoje daných stranických systémů.

Kniha nabízí čtenáři exkurzi do Evropy předminulého století, do doby, kdy se rodila evropská modernita. Autoři rozborem politiky, kultury, náboženství i dalších fenoménů 19. století ukazují, jak mnoho z našeho uvažování je ovlivněno dobou, v níž se Evropa stala dominantním kontinentem. Tehdejší vývoj a ideje se staly základem pro budování institucí a organizací, které dosud ovlivňují náš každodenní život, naše představy a chování. Kniha je unikátní především tím, že ji sepsali společně profesor historie (Jiří Hanuš) a profesor politologie (Vít Hloušek). V dialogu historie a společenských věd se zde čtenáři nabízí nejen bohatý zdroj informací, ale i klíč k pochopení tehdejší doby a jejích stále aktuálních přesahů. Je určena nejen studentům obou oborů, ale každému, kdo se potřebuje orientovat v procesech a jevech, které spoluutvářely naši současnou politiku a společnost.

Kniha si klade za cíl zaplnit mezeru v české společensko-vědné produkci, která spočívá v absenci textu věnovaného vývoji pol. systému v českých zemích od konstitučních experimentů v letech 1848-1849 až do pádu reálně socialistického režimu v roce 1989.

Už více jak dvě desetiletí uplynula od pádu železné opony a proměny komunistických diktatur v demokracie. Dnes státy západní a střední Evropy sdílejí společný politický prostor Evropské unie. Vytváří to fascinující příležitost pro analýzu podobností a rozdílů mezi nimi. Tato kniha se zaměřuje se zaměřuje na problematiku politických stran, které jsou pro fungování demokracie mimořádně důležité. Společně nastiňuje západoevropské strany a jejich středoevropské protějšky, což zahrnuje detailní analýzu stranických aktérů v České republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku. Jednotlivé kapitoly komplexně mapují sociální demokraty, zelené, krajní levici, konzervativce, liberály nebo krajní pravici. Čtenář tak může sledovat původ, ideologii, proměny a mezinárodní vazby jednotlivých stran v evropské perspektivě. Svým obsahem text odpovídá na velkou výzvu v oblasti výzkumu politických stran a stranických systémů po nalezení nových srovnávacích rámců, před kterou stojí současná politická věda.

Jak zajistit vládní stabilitu? Proč jsou politické strany dnes jiné než v minulosti? Co je videodemokracie? Jak soudci ovlivňují současnou politiku? Upadá význam parlamentů? Co je víceúrovňové vládnutí? K čemu může vést určitý volební systém? Jak nahlížet na země, jejichž vůdcové mají plná ústa demokracie, ale férovost voleb v nich nemá místo? Na tyto otázky — a řadu dalších — odpovídá tato kniha. Odpovědi jsou plodem systematické analýzy a vyhodnocování zkušeností, které provází fungování politiky. Kniha zahrnuje komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Hlavním předmětem zájmu autorů je Evropa, nicméně pozornost je ve srovnávací perspektivě věnována i mnoha mimoevropským zemím. Zdroj: barrister.cz

Českou politiku tradičně provází nestabilita koaličních vlád. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 do současnosti se vystřídalo už 11 vládních kabinetů, jejichž průměrná životnost byla necelé dva roky. V evropské srovnávací perspektivě je na tom Česká republika podobně jako Itálie nebo Belgie, které patří k zemím s nejmenší trvalostí vlád v rámci Evropské unie. To je doprovázeno fenoménem tzv. přechodných vlád, které nastupují v situaci politické krize, jejichž specifikem je více či méně úřednický či technokratický („odbornický“) charakter. Hlavním cílem knihy je přiblížit a srovnat případy takovýchto úřednických a polopolitických vlád a zamyslet se nad tím, proč k tomuto řešení politická elita sahala a jak se v tom odráží starší česká politická tradice a myšlenkové stereotypy. Autoři se proto vedle detailního pohledu na dva případy takovýchto vlád – vlády Josefa Tošovského (1998) a Jana Fischera (2009/10) – věnují i jejich kořenům v československé politické historii, a to v meziválečné éře a v prvních polistopadových letech.

Komunistická strana Československa sehrála v dějinách Československa významnou roli, po druhé světové válce dokonce klíčovou. Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům její činnosti a působení v období tzv. normalizace (1969 – 1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století. Kniha není pouze pokusem o komplexnější a kritické shrnutí dosavadního stavu výzkumu o vývoji KSČ v tomto čtvrtstoletí. Jejím cílem je rovněž seznámit odbornou veřejnost a zainteresované zájemce s řadou nových či dosud méně známých poznatků a též nabídnout podněty k zamyšlení či přispět k řešení dosud nezodpovězených otázek.

Publikace si klade za cíl seznámit čtenáře s širokou a z hlediska současné politiky klíčovou problematikou demokracie. Překládaná práce se na rozdíl od klasických knih zabývajících se danou problematikou snaží propojit teorii demokracie s praktičtěji orientovanými otázkami současné demokratické praxe. Proto se vedle kapitol věnovaných antickým kořenů demokracie, filosofickým východiskům klasické i současné liberální demokracie či vztahu demokracie k republikanismu objevují i kapitoly věnované současným demokratickým politickým systémům, problematice přechodů k demokracii po pádu autoritativních a totalitních režimů či politickému extremismu jako potenciálnímu ohrožení současných liberálních demokracií.

Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek. Je působení této jistě charismatické osobnosti a jejího hnutí pochopitelné v rámci ruské politiky, myšlení a kultury? Nebo je možné mluvit o radikálním vybočení nejen z ruských, ale případně z evropských dějin s jejich silnou vazbou na křesťanství, s jejich akcentem na důstojnost lidské osoby a důrazem na politický, a tedy kompromisní způsob jednání? Autoři samozřejmě odpovídají na tyto otázky různě, podle svého přesvědčení, metody i oblasti zájmu. Každý z nich se ale poctivě pokouší vyrovnat s fenoménem „Lenin“, s významem jeho díla pro další dějiny Ruska i Evropy i s klíčovou otázkou: Existuje v dějinách kontinuita s případnými diskontinuitami, nebo se jedná pouze o konstrukt v myslích historiků?

Cílem knihy je nabídnout komplexní komparativní analýzu vývoje, současné podoby a hlavních charakteristik stranických systémů v deseti zemích středovýchodní Evropy (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko), které vstoupily do EU v rámci tzv. východního rozšíření, a dále Chorvatska, které přistoupilo k EU v polovině roku 2013. Autoři se zabývají tradicemi stranického pluralismu před nástupem komunistických režimů, stranictvím v době komunistických režimů, vazbami mezi politickými stranami a společností, stranickými systémy současnosti, problematikou konfliktních linií a v neposlední řadě vládní performancí politických stran. Kniha poslouží nejen odborníkům na danou problematiku z řad politologů, ale také zájemcům věnujícím se příbuzným disciplínám a studentům.

Předkládaná publikace se zabývá vznikem a vývojem stranického systému v Rakousku. Danou problematiku zachycuje v historické perspektivě od jeho samotného vzniku v 60. letech 19. století až po současnost. Kniha je pokusem o komplexní aplikaci politologických přístupů, zejména konceptu konfliktních linií a sartoriánské analýzy formátů a typů stranických systémů. Cenný je fakt, že autor současně neopomenul vše zařadit do celkového kontextu vývoje státu, politického systému a společnosti nám blízkého jižního souseda.

Jedním z klíčových aspektů, který bývá analyzován při výzkumu vládnutí v současných společnostech a politických systémech, je proces doplnění klasického státocentrického pohledu na vládu a vládnutí novou perspektivou zohledňující nárůst počtu úrovní, na nichž je vládnutí prováděno. Vládnutí se ze státní roviny rozšiřuje či přesouvá na rovinu substátní či supranacionální a před výzkumem vládnutí se tak otevírá víceúrovňová perspektiva. Právě těchto procesů si všímají autoři předkládané publikace, jejímž cílem je nabídnout na řadě vnitrostátních příkladů i příkladů z mezinárodního prostředí (zejména z Evropské unie) podněty a argumenty do odborné diskuse o tomto fenoménu. Ukazuje se, že koncept víceúrovňového vládnutí je natolik nosný, že je použitelný pro analýzu problémů, jimiž se zabývají politologie, evropská studia, ale i mezinárodní vztahy či právní věda.

Sborník se zabývá tématem dělby soudní moci a rovněž analyzuje konkrétní příklady dopadů na českou soudní soustavu a rozhodování soudů.

Texty shromážděné ve sborníku jsou výstupy ze stejnojmenné konference. Konference si vytkla za cíl nejen určit základní obrysy výzkumu problematiky evropeizace v české politice, ale zároveň představovala určité sympózium, které na jednom místě shromáždilo nejen špičkové české politology, ale také hosty ze zahraničí. Jedním z průvodních jevů výzkumu fenoménu evropeizace v zemích západní Evropy a Spojených státech amerických je velká tematická pestrost výzkumných polí a úkolů. Tuto pestrost reflektovala nejen konference, ale zůstává zachována i v této publikaci. Evropeizace se tak představuje jako jev, který je nutno zkoumat z hlediska politické teorie, komparativní politologie, evropských studií i mezinárodních vztahů.

Publikace je výstupem ze stejnojmenné odborné konference, konané dne 10. listopadu 2004. Obsahuje celkem sedmnáct příspěvků, zabývajících se postavením prezidenta, vlády, ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy a také vztahem výkonné moci k územní a profesní samosprávě. Autory příspěvků jsou přední čeští a slovenští odborníci z řad akademických pracovníků a soudců. Publikace je určena pro odbornou a laickou veřejnost a jejím cílem je čtenáři poskytnout velmi pestrý a plastický vhled do nitra výkonné moci, nabízející odpovědi na řadu otázek a inspirující k dalším úvahám.

Sborník odpovídá na řadu otázek, které souvisejí s projevy a způsoby potírání korupce v českém i zahraničním kontextu. Korupce a korupční jednání dnes patří k nejzhoubnejším negativním jevům fungování rozvinutých liberálních demokracií. Tento fenomén zasahuje různé oblasti lidské činnosti a vystupuje v mnoha podobách a variantách. Přitom bývají projevy korupce natolik odlišné, že nalezení jednoduchého a účinného řešení není snadné.

Předkládaný sborník nabízí ve dvou oddílech možnost konfrontovat názory předních českých politoložek a politologů z různých pracovišť na kvalitu a míru konsolidace české demokracie.

Otázky k přípravě na přijímací zkoušky z politologie a mezinárodních vztahů.

Předkládaná publikace se zabývá rakouskou politikou vůči zemím Visegrádské skupiny, Pobaltským státům, Slovinsku a Chorvatsku. Středoevropská politika Rakouska je prezentována v kontextu rakouského členství v Evropské unii a dlouhodobé perspektivě vývoje postojů Rakouska ke středoevropskému regionu. Rakousko představuje pro řadu českých čtenářů jistě poněkud kontroverzního aktéra středoevropských vztahů. Řada vzájemných negativních resentimentů však vychází spíše z neznalosti situace, než z politické a historické reality. Proto jsou v předkládané publikaci mapující vývoj v 90. letech minulého století i současnosti odpovídající místo věnováno nejen vzájemným vztahům diplomatickým a politickým, ale také mezinárodnímu obchodu a kulturním stykům.

Evropskému stranickému systému se v posledních letech dostává výraznější pozornosti politologického bádání, jehož součástí je i kniha Evropské politické strany po východním rozšíření EU. Předkládané studie se zabývají analýzou, jak si vedou strany z nových členských zemí střední a jihovýchodní Evropy uvnitř evropských politických stran a frakcí Evropského parlamentu. Analýza se soustřeďuje zejména na historii vztahu stran z "postkomunistických" zemí a evropských politických stran, na soulad či rozdílnost programatiky těchto stran s eurostranami a konečně na případné odlišnosti hlasování uvnitř frakcí v Evropském parlamentu. Čtenářům se tak do ruky dostává fundovaná publikace, která na základě originálního výzkumu vycházejícího zejména z analýzy primárních pramenů přináší radu nových odborných poznatků zasazených do širšího politologického kontextu.

Publikace zabývající se tématem vzniku a geneze moderní masové demokratické politiky ve střední Evropě od 19. do začátku 20. století. Zdroj: kosmas.cz

Evropeizační procesy se v souvislosti s prohlubováním evropského integračního procesu a rozšiřováním Evropské unie po roce 1990 staly významným tématem politologického výzkumu. Předkládaná kniha se soustředila na otázku hloubky a kvality evropeizace politických stran v deseti tzv. postkomunistických zemích středovýchodní Evropy, které k Unii přistoupily v roce 2004, resp. 2007. S využitím konceptu evropeizace politických stran Roberta Ladrecha a některých východisek teorie voleb druhého řádu ve zkoumaných zemích se náš výzkum na půdorysu voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 soustředí na tři základní aspekty – programatické aspekty, organizační aspekty a změny formátu a mechaniky domácích stranických systémů. Volby do Evropského parlamentu jsou v jednotlivých studiích začleněny do širšího komparativního rámce jak s prvními volbami do téhož tělesa ve zkoumaných zemích (2004 nebo 2007), tak s národními volbami.

Cvičebnice na přijímací zkoušky na vysoké školy sestává z 11 kapitol, které obsahují testové otázky z oblasti dějin a společnosti a základů humanitních věd (jazyk, logika, sémiotika, filozofie, religionistika, literatura, historiografie, malířství, architektura atd.). Za každou kapitolou je klíč se správnými odpověďmi. Učebnice je rozšířeným, přepracovaným a revidovaným vydáním úspěšné cvičebnice, která se prodává od roku 2001. V obsáhlém úvodu najdete cenné rady a doporučení, na co se při volbě vysoké školy a oboru zaměřit a jak se na přijímací zkoušky připravit. Otázky vypracovali vysokoškolští pedagogové a odborníci.

Jak využívá Česká republika své členství v Evropské unii? Jsou české politické elity dobře obeznámeny s tím, jak Unie funguje, jaké jsou její strategické politické priority a jaké jsou cesty k jejich naplnění? Na tyto otázky odpovídá předkládaná monografie. Na základě výzkumu implementace agendy a cílů strategie Evropa 2020 v České republice analyzovali přední odborníci na problematiku vztahů mezi politickým systémem Evropské unie a členskými státy schopnost českých politických stran, zájmových skupin a vlády České republiky využít strategii Evropa 2020 k podpoře rozvoje české ekonomiky a společnosti. Zkoumali také, jak je česká politika schopna vyrovnat se s podněty a reakcemi ze strany EU. Kniha je určena všem čtenářům, kteří se zajímají o problematiku evropské integrace a přemýšlejí o roli České republiky v Evropské unii a otázkách evropské integrace v české politice. Kolektiv autorů z Masarykovy univerzity přináší řadu originálních informací o vztahu české a evropské politiky.