Jan Holzer Book order

This volume examines the future directions of Czech international policy through an interdisciplinary analysis of both historical and current Russian-Czech relations. It analyses Czech relations with Russia based on their historical heritage underpinned by the superpower’s behaviour and interests in the Central European region. The book’s central theme is the current Czech security dilemma in which the Czech political community perceives Russia as a security threat, but also would prefer to cooperate with Russia to ensure its security. The authors give a full overview and explanation of Czech-Russian relations, while also explaining the current dilemmas within the Czech Republic’s political, cultural and economic community.

Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky. Zachycuje klíčové vývojové trendy posledních desetiletí a století a také analyzuje, jak politiku a politický systém ovlivňuje dědictví z komunistické i předkomunistické éry. Autoři tím výrazně reflektují skutečnost, že v dramatických změnách sametové revoluce a následných letech je možné najít řadu souvislostí, které pomáhají vysvětlit dnešní stav naší politiky.

This reprint of Holzer's classic work documents locations where he had personally investigated ghosts, often with the assistance of a psychic. For each location he details who the ghosts were, and why they were found at each location

Demokracie a lidská práva jsou v západním diskursu a politické praxi často považovány za úzce propojené pojmy. Cílem monografie je analyzovat význam a důsledky proměn diskursu demokratizace a lidských práv pro současné sociopolitické procesy, zejména ve střední Evropě. Kniha se nejprve zaměřuje na metodologické výzvy výzkumu demokratizace a lidských práv, vymezuje klíčové termíny spojené s nedemokratickými režimy a jejich demokratizací a zkoumá vývoj po demokratizaci, kdy některé režimy směřují k hybridním formám s ohledem na dodržování lidských práv. Autoři kladou otázky po smyslu a definici demokracie, jejích formách a koncepcích, a podrobně rozebírají lidská práva, jejich proměny v různých obdobích a školách politické filozofie, včetně konstitucionalismu a jeho vazby na demokracii a lidská práva. Druhá část knihy se věnuje konkrétnějším problémům, jako je vztah voleb a demokratizace, pohled na demokratizaci a lidská práva z perspektivy současných teorií mezinárodních vztahů a sekuritizaci lidských práv a demokracie. Závěrečná kapitola zkoumá, do jaké míry demokratizace ve střední Evropě vedla k porušování lidských práv a jak na to reagovaly ústavní soudy a Evropský soud pro lidská práva.

V české politologické produkci představuje tato kniha první pokus o popis a typologii nedemokratických politických systémů, které se zformovaly v postkomunistickém areálu po roce 1989. První část je věnována přehledovému výkladu v současné době používaných teoretických koncepcí a typologií nedemokratických systémů. Druhá část je tvořena studiemi jednotlivých příkladů nedemokratických politických soustav v postkomunistickém prostoru. V třetí, závěrečné, části je pak nabídnut návrh typologie postkomunistickýchnedemokratických modelů, vycházející z částečné revize teoretickýchnástrojů nutných k jejich deskripci a pochopení.

Kniha si klade za cíl zaplnit mezeru v české společensko-vědné produkci, která spočívá v absenci textu věnovaného vývoji pol. systému v českých zemích od konstitučních experimentů v letech 1848-1849 až do pádu reálně socialistického režimu v roce 1989.

Tato kniha, v návaznosti na monografii Politický systém Ruska. Hledání státu (Brno 2001), nabízí souborný popis a analýzu ruských politických stran a jejich role v moderní ruské politice. Je tvořena dvěma částmi: první oddíl pojednává o teorii ruského stranictví a jeho historických, systémových a typologických projevech. V druhém oddílu věnovaném základním ideologickým rodinám je rozebíráno, co v ruských podmínkách znamenají termíny komunismus, nacionalismus, liberalismus, konzervatismus, synergismus či eurasianismus, a jak se tyto pojmy odrážejí v aktivitách konkrétních stran. Datově je přitom těžiště textu položeno do období po roce 1985, ovšem záměr ukázat skutečnou úlohu politických stran a dlouhodobější ideové trendy v ruské politice vedl autora i k „návratům“ do period carské a bolševické. Kniha je doplněna (v podobě dodatku) o komentář výsledků parlamentních voleb v Ruské federaci, které proběhly v prosinci 2003.

Kniha poskytuje čtenářům přehledný a ucelený soubor informací o vývoji jednotlivých stranicko-politických aktérů v postkomunistických evropských zemích v období od konce osmdesátých let dvacátého století do samého počátku století jedenadvacátého. Vedle teoretického uvedenído problematiky klasifikace stranických rodin v postkomunistickém kontextu tvoří knihu dvě desítky studií, které představují shrnujícím způsobem stranické systémy a jednotlivé politické strany dvaceti států čtyř postkomunistických areálů: středoevropského, pobaltského, postsovětského a balkánského.

Kniha se zaměřuje na komplexní popis a charakteristiku základních aspektů politického systému postsovětského Ruska od roku 1989. Autor preferuje deskriptivní a empiricko-analytické metodologické přístupy, přičemž výběr tématu „optimismus“ ohledně transformace Ruska naznačuje určitý normativní pohled. Text se věnuje institucionálnímu subsystému ruské politické soustavy, analyzuje struktury politické moci, jejich kompetence, vzájemné vazby a modely komunikace podle základních norem ruského státu. Kromě rozboru státních institucí se zkoumá federální uspořádání Ruska a vztahy mezi centrem a regiony, stejně jako počáteční formy ruské soustavy organizovaných zájmů a proces politického stranictví. Kniha se však nezabývá jednotlivými „poli“ současné ruské politiky, s výjimkou reorientace zahraničněpolitické a bezpečnostní doktríny. Text překračuje úzký konstituční rámec a pokouší se o celistvější zobrazení hybných sil ruského veřejného života, včetně tradic ruské politiky v carské a bolševické éře a analýzy rolí a motivací vněsystémových aktérů. Tento „zainstitucionalizovaný“ pohled podle autora přispívá k lepšímu pochopení specifik postsovětského Ruska a míry konsolidace politického systému, což by nemělo uniknout pozornosti českého čtenáře.