Rudolf Žáček Book order

V roce 2021 uplynulo 500 let od smrti opavsko-ratibořského vévody Valentina Hrbatého, a tedy od vymření vedlejší větve královské dynastie Přemyslovců po meči. Zatímco první tři generace vévodů z tohoto rodu jsou velmi dobře známé, ty následující unikají vědeckým studiím a zatím nezaujímají právoplatné místo v širším povědomí. Jejich politický význam sice od druhé poloviny 15. století klesal, řada z nich se ale nadále účastnila politického života v zemích České koruny, zejména ve Slezsku i v rámci církevních struktur i mimo tyto oblasti. Příslušníci těchto posledních generací po sobě zanechali mnoho stop, a to jak v písemných pramenech, tak v oblasti reprezentace moci v podobě hradů, kostelů či náhrobků. Edice Opavská historická sympozia/Svazek 2

Poutavé vyprávění, jež tvoří tuto knihu, začíná tím, že se v letadle setkají čtyři lidé. Tři z nich jsou nespokojení se svým životem – postrádají jeho opravdové naplnění. Čtvrtý (muž středního věku jménem Artur) už zašel na své pouti dál; nalezl vnitřní mír, štěstí, lásku i hodnotný cíl. Začne ostatním vyprávět svůj příběh – příběh duchovního prozření a růstu, nemoci a uzdravení, těžkých a povznášejících chvil, náročných událostí a úspěchu. Popisuje dramatickou cestu plnou osudových zvratů, klíčových náhod, momentů transformace, tichého rozjímání, hledání i nalézání. Poslední stránky vám prozradí, jak se změnily životy ostatních cestovatelů poté, co si vyslechli Arturův příběh, který na ně měl hluboký dopad.

Kniha se od 1. prosince do konce února zaměřuje na život, přírodu a potřeby těla i duše. Autorka představuje přirozené metody pro zlepšení zdraví, léčbu a udržení dobré kondice a nálady. Její rady zahrnují nejen léčivé byliny, koření a zdravé potraviny, ale také meditaci, modlitbu a vliv světců a andělů. Autorka sdílí svůj příběh a vysvětluje, jak se stala uznávanou léčitelkou. Vzhledem k zimnímu období se věnuje typickým onemocněním, jako jsou nachlazení a chřipka. Recepty, které autorka shromáždila od pacientů a známých, jsou ověřené a některé z nich jsou kuriózní a lidové. Mezi zdroji jsou i rady sv. Hildegardy a zmínky o Sebastianu Kneippovi. Jelena Svitko se také zaměřuje na speciální dny, jako je zimní slunovrat a vánoční svátky, a popisuje staré zvyky a tradice. Kniha obsahuje informace o věštění, astrologii, amuletech a talismanech, stejně jako o kamenech, čakrách a diagnostice podle jazyka. Na závěr nabízí užitečné rady pro správné držení delšího půstu.

Základem slovanské soustavy cvičení je princip vlny. Vlnový trénink těla a všech jeho životně důležitých orgánů včetně soustavy šlach je podstatou slovanské metodiky, s níž se v knize seznámíte. Díky zvládnutí cviků s využitím vlnového principu se tělo ozdravuje. Přichází pocit dokonalé kondice svalů a síly. Ve vlně se harmonizují i myšlenky a pocity. Dochází k harmonickému vyladění vztahů. Lze říci, že dochází ke zrození člověka s novými možnostmi!

Ženy ve středověku a raném novověku si obvykle představíme jako osoby takřka v bezprávném postavení. Pětice portrétů žen svázaných se slezským měšťanským prostředím (fojtky, astronomky, podnikavé manželky, porodní báby a lékařovy ženy) poodhaluje poněkud odlišnou realitu.

Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem Jiráskem. Přináší pro českého čtenáře poutavou a mnohdy objevnou historii jedné z vedlejších zemí České koruny, která tvořila po více než čtyři staletí integrální součást českého státu. Druhý svazek zahrnuje dějiny Slezska od roku 1490, kdy zemřel Matyáš Korvín, tedy období humanismu a luterské reformace, ničivé třicetileté války a jejích důsledků, kdy však Slezané na rozdíl od vlastních českých zemí mohli i nadále, byť s jistými omezeními a vystaveni rekatolizačnímu tlaku, vyznávat protestantskou víru, barokní protireformace i počátky industrializace země. Závěrečnou kapitolu česko-slezského soužití pak personifikoval vojácký a agresivní pruský král Fridrich II., který Slezsko anektoval po úspěšných válkách o rakouské dědictví (1740–1742) a posléze válce sedmileté (1756–1763), posledním pokusu podunajské habsburské monarchie o navrácení této mimořádně prosperující provincie.

V závěru roku 2009 otevřelo Muzeum Těšínska ve své Výstavní síni v Karviné-Fryštátě novou stálou expozici připomínající minulost všech původně samostatných měst a obcí tvořících dnešní statutární město Karviná – tedy Fryštátu, Karviné, Darkova, Ráje, Starého Města a Louk. Podle jednotlivých částí stálé expozice je koncipován i tento stručný průvodce, který prezentuje vystavené předměty z muzejních, archivních i soukromých sbírek.