Aaron Jakowlewitsch Gurewitsch Books

Aaron J. Gurjewitsch ; [aus Dem Russischen übersetzt Von Gabriele Lossack]. Translation Of: Kategorii Srednevekovoĭ Kulʹtury. Includes Bibliographies And Indexes.

Der russische Kulturhistoriker Aaron Gurjewitsch macht hier an frühmittelalterlichen Sagentexten, an autobiographischen Bekenntnisschriften und an großen Dichtungen das Zutagetreten von Individualität sichtbar. „Der Mensch des Mittelalters ist unser Vorläufer - und gleichzeitig ein Anderer, kein Fremder, aber eben ein Anderer, und muß daher in seiner unwiederholbaren Individualität begriffen werden.“

Inhaltlich, methodisch schließt das 1990 in Moskau erschienene, jetzt in guter Übersetzung vorliegende Buch des russischen Mediävisten über Weltbild und Kultur der "einfachen Menschen" an "Das Weltbild des mittelalterlichen Menschen" 4. Auflage, E-ID 9/90) und "Mittelalterliche Volkskultur" (ID 1/88) an, Einzelaspekte wurden in "Stimmen des Mittelalters" (ID 3/94) und "Individuum im europäischen Mittelalter" (BA 1/95) abgehandelt. Keine einfache Materie, denn für Denken, Vorstellungen, Glauben der damaligen Bevölkerungsmehrheit, den Unterschichten, gibt es keine schriftlichen Quellen; aber mündliche Traditionen kann man gleichsam im feedback erschließen, aus Bußpredigten, Ketzer- und Hexenprozessen, Literaturdenkmälern der Zeit. Er würde nach Stand seines historischen Wissens nicht wagen, ein Weltbild im Zusammenhang zu rekonstruieren: Doch was er hier an "Stückwerk" vorlegt, ist methodisch exemplarisch, inhaltlich aufregend und meisterlich gestaltet. (3) (Friedrich Andrae)

Tento výkladový slovník je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostatným esejem.

Ve své poslední velké práci Jedinec a společnost středověkého Západu, jež byla původně napsána pro ediční řadu Utváření Evropy, se pokusil odpovědět na otázku, zda již ve středověku došlo ke zrození individua. Prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení. Podle jeho zjištění se naopak se zřetelnými projevy individualismu setkáváme již ve středověku, jehož společnost nežila pouze korporativním způsobem života, ale v mnoha ohledech kladla důraz na individuální odlišnosti. Ve svých úvahách popírá koncept, že by středověk neznal pojem autora a že by středověcí tvůrci dávali jednoznačně přednost anonymitě. Na mnoha příkladech pak ukazuje, že středověký smysl pro uchování paměti jako hodnotově pozitivní kategorie individualitu podporoval a pokoušel se ji všestranně rozvíjet.

Kniha se věnuje mj. tématům: Lidová kultura a středolatinská literatura od Caesaria z Arles po Caesaria z Heisterbachu, Rolníci a světci, Lidová kultura v zrcadle zpovědních knih, "božská komedie" před Dantem atd. Základní problém středověké kultury - skutečnost, že není nikde písemně fixována a lze ji studovat jen na základě toho, jak je reflektována v dobové "oficiální" literatuře - je u Gureviče vyřešen na vysoké metodologické úrovni, ale zároveň poutavým způsobem podání.