Jan Kuklík Books

Známý český historik a popularizátor historie vybral a poutavě napsal nejzajímavější příběhy z české historie od nejstarších dob po současnost. Kniha určená zahraničním turistům a studentům.

Druhý svazek čtvrtého dílu velké historiografické práce. Tento díl je věnován čtrnáctému století, které bychom mohli s jistou nadsázkou nazvat stoletím lucemburským, dobou vlády Jana Slepého, Karla I. (IV.) a první polovinu panování Václava IV. Byla to doba největšího mocenského a územního rozmachu v dějinách zemí Koruny české. Politický, ale i kulturní a společenský význam této epochy si vyžádal mimořádný rozsah tohoto dílu, který přiměl nakladatele vydat jej v podobě dvou svazků. Tento svazek je věnován především kulturním dějinám tohoto období.

Druhý svazek patnácté části ze série Velké dějiny zemí Koruny české mapuje léta v protektorátu od června 1941, významnou kapitolou je atentát na Heydricha a v závěru knihy jsou líčeny květnové dny roku 1945. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

Kniha předního českého právního historika Jana Kuklíka pojednává o československo-britských majetkových a finančních jednáních od Mnichova až do 80. let. Všímá si zejména, jak byly politické vztahy mezi oběma státy ovlivňovány nevyřešenými problémy způsobenými pomnichovskou půjčkou, válečným úvěrem poskytnutým na činnost prozatímního státního zřízení a zejména československým znárodněním a dalšími majetkoprávními zásahy v letech 1945–1948. V závěrečné části kniha analyzuje souvislosti mezi uzavřením československo-britské náhradové dohody z roku 1982 a navrácením československého měnového zlata zadržovaného několik desetiletí Tripartitní komisí. Celá práce je založena na studiu původních pramenů v českých a britských archivech a řada skutečností je u nás publikována vůbec poprvé.

Učebnice se zaměřuje na základní rysy druhého velkého právního systému euroatlantické civilizace, který je neodmyslitelně spojen s historií a platnou právní úpravou ovlivněnou soudními precedentami. V chronologickém sledu je popsán vývoj klíčových institutů common law v Anglii, včetně místního ústavního vývoje, který úzce souvisí s parlamentem a doktrínou rule of law. Ústavnímu vývoji je věnována pozornost i v kontextu americké právní historie, na kterou navazuje popis základních aspektů angloamerické právní filozofie. Kniha se vyznačuje rozsáhlým výběrem původních angloamerických právních pramenů v českém překladu, které čtenářům umožňují utvořit si vlastní názor na právní vývoj v této oblasti. Prameny jsou uspořádány chronologicky pro Anglii a tematicky pro USA, každé opatřené krátkým úvodem. Učebnice má ambici přesáhnout potřeby studentů právnických fakult a stát se nepostradatelnou pomůckou pro každého, kdo se zajímá o kulturu angloamerické oblasti, kde právo hraje klíčovou roli.

Předkládané soubory textů umožňují nahlédnout do bohatství římskoprávního dědictví. Rozděleny jsou do několika okruhů týkajících se jak otázek obecných (Interpretace, Prameny práva), tak i speciálních problémů (např. Ženy a manželství, Herci a kolóni, Přístavy, Kameny). V jejich rámci jsou čtenáři nabídnuty k prostudování nejen právní normy, ale také ukázky z literárních děl obsahující informace právní povahy, které se vztahují k jednotlivým tématům. Každá ukázka je otištěna jak v originále, tak i v českém překladu. Předchází návod, jak takovéto texty vysvětlovat – interpretovat. Dodatek publikace tvoří texty pomáhající správně vykládat recentní právo a výbor z právních norem týkajících se odnětí vlastnictví (expropriace) v českém právu v letech 1918 až 1945.

Tato zcela originální a čtenářsky vzrušující publikace obsahuje cca 260 historických dokumentů (nebo jejich důležité části), velké množství dobových fotografií a sdělné komentáře. Vynikající zastoupení významných osobností, grafická úprava a především uvážený výběr nejpodstatnějších faktů odzrcadlují vzestupy a pády české státnosti v pohnutém 20. století. Drtivá většína do knihy zařazených dokumentů se týká jen naší vlasti, jsou v ní ovšem představeny i ty zahraniční dokumenty, které dění v naší zemi zásadním způsobem ovlivnily. Čtenář na mnoha místech ustrne a přeruší četbu, když si uvědomí, že často jen jediný papír podepsaný několika osobami změnil nadlouho směr našich dějin, navodil stagnaci, znamenal zradu, vyvolal atmosféru vlasteneckého nadšení nebo poraženectví. Bez dechu bude pročítat text ultimata rakousko-uherské vlády Srbsku před propuknutím první světové války nebo Hitlerův rozkaz německé armádě ke vpádu do českých zemí. Nad řádky projevu R. Heydricha o nacistických plánech s českým národem si uvědomí, kam až mohla dojít německá okupace našich zemí. Seznámí se s význačnými částmi takzvaných Benešových dekretů. Užasne nad úderností Dvou tisíc slov z 27. června 1968, ale i nad vlastizrádným textem takzvaného "zvacího dopisu", se zatajeným dechem si uvědomí dopad Charty 77 i Několika vět atp.

Patnáctý díl je věnován krátkému, avšak klíčovému období let 1938-1945. Samostatný československý stát byl po pouhých 20 letech existence nejprve územně okleštěn, zbaven základních politických a ekonomických předpokladů nezávislé existence a v podobě druhé republiky přežil pouhého půl roku z milosti nacistického Německa. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm. Velké Británie a Francie, ad.). Dopady na mezinárodní politiku a diplomatické vztahy Československa. Nové, dosud nezveřejněné informace z londýnských a amerických archivů.

Kniha Jana Kuklíka a Jana Němečka se u nás poprvé soustavně zabývá analýzou různých českých a slovenských politických skupin, které se v průběhu druhé světové války dostaly do opozice vůči prezidentu Edvardu Benešovi a československé exilové vládě ve Velké Británii. Všímá si známých postav protibenešovské opozice, jako byl Milan Hodža, Štefan Osuský či Lev Prchala a rozebírá opozici ze strany československých komunistů a levicových sociálních demokratů. Autoři zároveň analyzují i vztah polské exilové vlády a britské politiky k protibenešovské opozici a hledají odpověď na otázku, zda vůbec existovala reálná a důvěryhodná alternativa k Benešově vnitřní a zahraniční politice za druhé světové války.

Učebnice dějin práva pro povinný předmět České a československé dějiny na Právnické fakultě UK. Vývoj československého soukromého i veřejného práva (základní normy, principy a instituty) v období od konce 2. světové války do r. 1989. Vysokoškolská učebnice. Syntetické zpracování právních dějin období lidové demokracie a socialistického období československých dějin. Úvodní část popisuje proměny právního řádu v l. 1945-1948, kdy byly položeny základy zásadních politických, hospodářských a sociálních změn, ke kterým došlo po Únoru 1948. Základem textu je období let 1948-1989. Autoři popisují a vysvětlují proměny práva, jeho norem a institutů, v souvislosti s celospolečenským vývojem v daném období. Věnují se i účelovým deformacím práva a ideologickým zásahům do právních norem. V rámci jednotlivých chronologicky uspořádaných kapitol analyzují vývoj ústavního práva, občanského a trestního práva, strukturu a fungování veřejné správy, soudnictví atd.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května. První československá ústava je spojena se vznikem samostatného státu, ale i s osudovými okamžiky ohrožujícími samostatnou československou státnost v letech 1938/1939 a s nadějí na její obnovu v letech druhé světové války a po jejím skončení. Ústavní listina z roku 1920 posloužila i jako jeden z inspiračních zdrojů při přípravě nové české ústavy v roce 1992.

Čtenářům se vydáním Pamětí Jana Krčmáře dostává do rukou informačně bohatý, jazykově a stylisticky kultivovaný a čtenářsky po všech stránkách atraktivní pramen, který v případě I. dílu výraznou měrou prohlubuje naše poznání o vyspělosti české národní společnosti i celkově pozoruhodné atmosféře a lesku zacházejícího rakousko-uherského mocnářství na přelomu předminulého a minulého věku. Je tak plnohodnotnou paralelou k podobně orientovaným barvitým skicám tohoto období, jak je známe např. od Stefana Zweiga. Zcela mimořádné pozornosti se v těchto pamětech těší zejména česká univerzita a její právnická fakulta, jejíž předválečná úroveň byla v řadě odvětví plně srovnatelná nejen s její pražskou německou sestrou, ale výrazněji nezaostává ani za právnickou fakultou vídeňské univerzity a předními právnickými učilišti císařského Německa. Krčmářovy vzpomínky se tak jistě stanou potřebným doplňkem a korektivem obdobným dílům.

Monografie věnovaná historii státních zásahů do vlastnického práva na území Československa. Kniha je členěná podle jednotlivých období československých dějin, od první československé republiky do roku 1989. Zařazena je i kapitola ze starších dějin českého státu, z období po Bílé hoře.

Plastický obraz života protektorátní společnosti v letech 1939-1943.

Od znárodnění k privatizaci - státní zásahy do vlastnických a dalších majetkových práv v Československu a jinde v Evropě Dějiny znárodňování majetku v celé historii Československa, tj. od pozemkové reformy a úvah o znárodnění průmyslu za první republiky, přes konfiskace v období protektorátu a později na základě tzv. Benešových dekretů, až po rozsáhlé zestátnění po Únoru 1948 a následující proces privatizace a restitucí v 90. letech. Kniha je výjimečná srovnáním se znárodňovacími procesy a diskusemi kolem nich v dalších zemích západní i východní Evropy. Obsahuje řadu dosud nezveřejněných informací z archivů.

Autor na základě historicko-právního rozboru seznamuje čtenáře s vybranými problémy obnovy československého státu za 2. světové války a se vznikem a činností prozatímního státního zřízení ČSR v emigraci.

U příležitosti stého výročí vzniku samostaného československého státu vznikla publikace, kterou zpracoval kolektiv renomovaných českých a slovenských historiků. Zachycuje dějiny republiky od první světové války (tedy ještě před jejím ustanovením) až do rozpadu federace v roce 1992 (s nastíněním následujícího vývoje obou nově vzniklých států). Text knihy je doprovázen mnoha fotografiemi a rozsáhlou bibliografií.

Čtvrtá část ucelené čtyřdílné řady učebnic pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Pro každý ročník je určena jedna bohatě obrazově vybavená učebnice formátu A4. Pojetí učiva je dáno učebními osnovami vzdělávacího programu Základní škola. Ke každé učebnici je vydán i pracovní sešit. Všechny učebnice mají schvalovací doložku MŠMT ČR.

Kniha "Dějiny 20.století" spadá do žánru Učebnice. Autorem je Kuklík Jan. Obsahuje 192 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Práce" z roku 2000. Přejeme příjemné čtení.

Podtitul: Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě Celospolečenská krize (hospodářská, politická, kulturní, morální i duchovní) vyvolaná rozpadem samostatného československého státu. Zjednodušování politického života v období druhé republiky. Růst vlivu autoritativních národně konzervativních sil. Ústup od ideálů humanitní demokracie. Nástup "politického realismu". Vnitropolitická nestabilita. Absence zahraničně politických garancí. Narušení hospodářské struktury a pokles výkonnosti národního hospodářství. Problémy v sociálně-politické oblasti. Kulturní, morální a duchovní klima poznamenané tendencí k přizpůsobivosti, ústupnosti a zpochybňování tradičních národních a demokratických hodnot.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

Cílem historické monografie je přispět k vytvoření uceleného obrazu českého protifašistického odboje. Autor v ní zkoumá proces přípravy pro vznik národní fronty a zaměřuje svou pozornost zejména na sledování politické, programové a organizační platformy odbojové organizace PVVZ, která byla hlavním partnerem komunistů při vytváření národní fronty v domácím odboji.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v roce 1945. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení, v podobě dodatků pak zápisy a usnesení trojice likvidujících ministrů a zpráva o likvidaci československého státního zřízení v zahraničí. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od ledna do června 1943. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Také 1. svazek III. svazku (červenec – prosinec). Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Pokračování válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 31. července 1943 a přináší 249 dokumentů, které dokumentují přelomovou fázi druhé světové války a rozvíjení aktivit československého zahraničního odboje. Zachycuje široké spektrum problémů zahraničně- i vnitropolitických, hospodářských či sociálních, které souvisely s jednáním se Spojenci o finančních, vojenských, hospodářských či politických otázkách. Zabývá se také pokračujícím procesem uznání československé exilové vlády a klíčovou otázkou návštěvy prezidenta Edvarda Beneše ve Spojených státech amerických (a také v Kanadě), která se uskutečnila v květnu-červnu 1943. Neméně klíčovou byla v tomto období (stejně jako v obdobích předchozích) otázka vývoje československo-polských vztahů, které dospěly ke kritickému bodu po odhalení hrobů zavražděných polských důstojníků v Katyňském lese a přerušení polsko-sovětských vztahů.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května. První československá ústava je spojena se vznikem samostatného státu, ale i s osudovými okamžiky ohrožujícími samostatnou československou státnost v letech 1938/1939 a s nadějí na její obnovu v letech druhé světové války a po jejím skončení. Ústavní listina z roku 1920 posloužila i jako jeden z inspiračních zdrojů při přípravě nové české ústavy v roce 1992. Pojednání o první československé ústavě je čtenářům předkládáno ve třech svazcích.

Čtrnáctý svazek Masarykova sborníku přináší masarykovské studie z let 2006-2008. Větší část z nich je tematicky zaměřena na problematiku vztahu T. G. Masaryka k politickému stranictví vůbec a k relevantním českým, respektive českoněmeckým stranám jeho doby zvláště.

Závěrečný díl z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 16. května 1945 a přináší 210 dokumentů, které dokumentují závěrečnou fázi druhé světové války a osvobození Československa v květnu 1945, kdy je ukončen návratem prezidenta a vlády ČSR do hlavního města. Zachycuje široké spektrum problémů, které stály na prahu osvobození, problémů zahraničně- i vnitropolitických, hospodářských či sociálních, které souvisely s návratem do mírového života – hospodářské pomoci v rámci UNRRA, repatriace československých občanů, retribuce – potrestání válečných zločinů, ochrany zavlečeného československého majetku, otázek příměří s poraženými státy, ale i konkrétních problémů, týkajících se závěrečných bojů na území Československa. Svazek je doplněn seznamem dokumentů a jejich anglickými regesty stejně jako jmenným rejstříkem.

Dějiny evropského práva jsou od dávných časů spojeny s vývojem kodifikací, tedy zákonů či zákoníků upravujících základní právní vztahy jednotlivých právních odvětví. Nejvýznamnějšími z nich, motivy, které k jejich vytvoření vedly, jejich strukturou a právními instrumenty, ale i společenským a politickým kontextem jejich vzniku se zabývá moderně pojatá monografie zkušených autorů, kteří se se stejnou jistotou pohybují na poli právním i historickém. Publikace slouží jako významný studijní materiál a doplňuje úspěšnou řadu „Avenira edice“ vydávanou nakladatelstvím Havlíček Brain Team.

Autorská dvojice vysokoškolských profesorů Kuklíka a Petráše je zárukou kvalitního zpracování moderní látky s bohatými historickými kořeny - integračních společenských procesů vůbec a evropské integrace zvláště.

Kapitoly z boje československého zpravodajství proti nacismu v letech 1938 - 1941. Poslední dny samostatnosti, emigrace a cesty spojení, zprávy z domova, protektorátní opus "Rudé kapely", A-54 - nástroj operašního zastírání i jeho oběť.

Vylíčení konkrétních historických okolností vzniku a přijímání dekretů prezidenta republiky za druhé světové války a bezprostředně po jejím skončení na základě kritického využití pramenů včetně textů vybraných dekretů a prováděcích předpisů.

Publikace Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let 1938-1945 obsahuje fotografie ilustrující druhý exil E. Beneše, druhého prezidenta Československé republiky a jeho aktivity před a v průběhu druhé světové války, v letech 1938-1945. Koncepčně kniha představuje jednofondovou edici vybraného fotografického archivního materiálu chronologicky seřazeného. Edice představuje 99 autentických fotografií pořízených z černobílých pozitivů. Kniha začíná velkou vstupní studií spoluautorů Jana Kuklíka a Jana Němečka o Benešově zahraniční i vnitřní politice v exilu, následuje ediční úvod Jana Bílka a poznámky Erika Maršouna k vybraným fotografiím včetně obsáhlého anglického resumé.

Analytická monografe rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů. Zprávy si nejvíce všímaly československého státoprávního uspořádání a politického systému, vztahu Československa k SSSR, USA, Velké Británii a dalším státům, postavení německé menšiny, vojenských záležitostí, rekonstrukce či složitého propletence vzájemných ekonomických, finančních a obchodních vztahů mezi Velkou Británií a ČSR. Stranou však nezůstával ani život a problémy běžného občana, což představuje dosud nevyužitý pramen k poznání každodennosti v bezprostředně poválečném období. Publikace vyvrací, na základě dlouholetého detailního výzkumu autorů v mnoha různých fondech v Te National Archives v Kew v Londýně, přetrvávající názory, že Velká Británie se o středoevropské dění příliš nezajímala či že mu nerozuměla. Britská diplomacie si byla dobře vědoma reality poválečné situace ve střední Evropě a svého postavení v rámci protihitlerovské koalice a rozhodně nelze říci, že by Československo jako sovětský satelit předem odepsala.

Publikace autorského kolektivu Jan Němeček, Helena Nováčková, Ivan Šťovíček a Jan Kuklík dokumentuje vztahy mezi československou a francouzskou exilovou reprezentací v rovině politické a diplomatické v období od června 1940 do května 1945, tj. od ustavení prozatímní československé vlády v exilu a zároveň i od počátku formování hnutí Svobodných Francouzů do osvobození Československa., i osudy čs. úřadů na francouzské půdě pod vládou ve Vichy. Celkem je zde uvedeno 334 dokumentů.

Pojem právnická dvouletka označuje období let 1948–1950, kdy došlo k zásadním změnám v československém právním řádu. Přestože dnes svým označením připomíná spíše hospodářské pětiletky, týkala se právnická dvouletka výlučně tvorby práva, výstavby nového, lidově demokratického právního řádu. Ministerstvo spravedlnosti přijalo přípravu nových jednotných, lidových a lidu srozumitelných právních předpisů jako svůj socialistický závazek. Tato kniha mapuje období právnické dvouletky od jejího vyhlášení v létě 1948, až do konce roku 1950, kdy byly přijaty poslední z nových kodexů. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány organizaci práce na ministerstvu spravedlnosti, činnosti politické komise, jako nejdůležitějšího orgánu právnické dvouletky, i činnost komisí a subkomisí připravujících osnovy jednotlivých kodexů. Čtenář tak dostává jedinečnou možnost nahlédnout za oponu na jeviště legislativní práce konce 40. let a poznat, jak vznikaly kodexy práva rodinného, občanského, ale i trestního soudního i správního. Autoři v knize osvětlují nejen pozadí přípravy a politické vlivy na vznik lidově demokratického právního řádu, ale i přinášejí nový pohled na přejímání sovětských vzorů do československého práva. Stranou zájmu však nezůstaly ani některé další, s právem spojené fenomény přelomu 40. a 50. let 20. století. Samostatná kapitola je věnována reformě vysokého školství, ale i táborům nucené práce a cenzuře.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v druhé polovině roku (červenec-prosinec) 1944. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Předkládaná kniha je pokusem o syntézu československých právních dějin v letech 1945–1989. Ačkoliv se zaměřuje především na období komunistického režimu (lidové demokracie a samozvaného socialistického komunistického režimu), jsou do ní zařazeny i dvě kapitoly pojímající vývoj mezi roky 1945–1948, neboť toto období je důležitým pro pochopení poúnorového vývoje a byly v něm položeny základy pro důležité politické, ekonomické a sociální změny vedoucí k Únoru a k vytvoření režimu „lidové demokracie“. Do textu byly mj. zařazeny ukázky z pramenů různého typu a provenience tak, aby si čtenář udělal na některé otázky názor sám a aby mu nebyl vždy jen zprostředkován. Text je určen nejenom studentům práv, ale i širší odborné veřejnosti.

Studie o českých spisovatelích působících v letech 1785–1985. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jiřího Hejny navrhla Barbora Munzarová.