Boris Čelovský Book order (chronological)

Nejobsažnější je část věnovaná "životu a dílu" prof. PhDr. Jana Křena, DrSc. Patrně největším přínosem k českým nejnovějším dějinám jsou dva soubory dokumentů: první tvoří přílohy rozkazu federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým byla k 16. únoru 1990 "zrušena" komunistická tajná policie. Součásti rozkazu byly seznamy několika tisíc příslušníků StB, která jsou otištěny jako faksimile v této knize. Druhým souborem je svazek ideového spolupracovníka komunistické rozvědky s krycým jménem FALMER, vulgo předsedy KSČM Vojtěcha Filipa.

Boris Celovsky wurde 1958 in der Bundesrepublik Deutschland durch sein Buch über das Münchener Abkommen von 1938 bekannt, das bis heute als internationales Standardwerk gilt. 1923 in Ostrava, Tschechoslowakei, geboren, emigrierte er nach dem kommunistischen Putsch in Prag 1948 nach Kanada, wo er als Stipendiat in Heidelberg promovierte. Seine Dissertation befasste sich mit der Preisgabe der Tschechoslowakei durch die europäischen Großmächte unter dem Druck Hitlers. Nach seiner Rückkehr nach Kanada machte Celovsky Karriere in den Bundesbehörden, unter anderem als Generaldirektor für Einwanderung. Nach dem Fall des Eisernen Vorhangs 1989/90 kehrte er in seine Geburtsstadt zurück und erlebte die Übersetzung seines ersten Buches. Als produktiver Historiker und politischer Publizist verfasste er 20 Bücher über das Schicksal seines Volkes und Mitteleuropa, die in Tschechien großen Anklang fanden. Seine Quellenedition zur nationalsozialistischen Politik gegenüber den Tschechen von 1933 bis 1945 ist in Tschechien bereits in drei Auflagen erschienen und wird hier erstmals in deutscher Sprache veröffentlicht.

Příspěvky sedmi autorů – Petra Blažka, Petra Cajthamla, Bořivoje Čelovského, Petra Koury, Pavla Palečka, Radka Schovánka a Pavla Žáčka – s faktografickou přesností nejen odkrývají některé temné stránky v působení Státní bezpečnosti, ale také působivě vykreslují osobnost a charekter několika z těch, kteří stáli v pozadí této kdysi tak všemocné komunistické tajné policie.

Kniha obsahuje dva články Bořivoje Čelovského a reakce účastníků a čtenářů, uveřejněné (a některé neuveřejněné) v Českém dialogu a v Literárních novinách.

Vzpomínky historika Bořivoje Čelovského na rozvědku Stb

Vzpomínky, postřehy i zamyšlení spisovatele, historika a filozofa B. Čelovského volně navazují na jeho knihu Šel jsem svou cestou. Autor strávil více než čtyřicet let v exilu, do rodné Ostravy se vrací v polovině 90. let minulého století. Kniha je poskládána z autorových vzpomínek na staré přátele, dojmů po návratu do vlasti i poznámek o práci na jeho posledních knihách. K nejzajímavějším patří bezesporu kapitola o vzájemných vztazích či jeho postojích k některým dalším českým historikům, která odhaluje leccos z "české povahy". Velmi kriticky a s obavami se také vyslovuje k česky psanému tisku a jeho zahraničním majitelům.

Historik Bořivoj Čelovský v knize sleduje životní dráhu novináře Emanuela Vajtauera, a odkrývá všechny podoby svého smutně proslulélo hrdiny: ctižádostivého doktora filozofie zkoumajícího záhady lidské duše, mimořádně talentovaného publicistu, který své schopnosti postupně prokazoval v politickém táboře anarchistů, komunistů a národních socialistů, až dospěl k obhajobě politiky německých nacistů. Autor sleduje Vajtauerovy životní osudy od dětství až do jeho tajemného zmizení z Prahy v posledních dnech války. Zároveň připomíná jména některých dalších českých prodejných novinářů z doby německé okupace pro výstrahu všem jejich případným následvníkům, kteří by svodům moci a peněz nedokázali odolat.

Martyrium faráře Josefa Toufara Studie přibližuje životní osud faráře Josefa Toufara, jenž byl hlavním protagonistou údalostí okolo tzv. číhošťského zázraku. Autor prostudoval mnohé fondy z archivů i soukromých sbírek a tento archivní materiál využil k podání přesvědčivého svědectví o utrpení faráře Josefa Toufara, který odešel z tohoto světa umučen agenty komunistické tajné policie i o podobě policejního režimu, jehož filosofie byla zredukována na pouhou nenávist a násilí.

Studie zkoumá současné vlastnické vztahy v denním tisku České republiky.

Život a dílo nevšedního novináře Lubora Zinka.

Dvě vzpomínky Bořivoje Čelovského na paměť padlých chlapců z gymnázií v Ostravě-Přívoze a v Křemencově ulici v Praze pro jejich příbuzné, spolužáky a přátelé.

První léta exilové Rady svobodného Československa. Autor se zabývá okolnostmi založení Rady svobodného Československa v únoru 1949, složením jejích orgánů, spory o kompetenci a první krizí, což vedlo k názorovému rozštěpení exilu.

První české vydání jedné ze základních položek světové historiografie na téma Mnichova. Základem úspěchu Čelovského práce je nejen jeho odborná erudice, jazyková výbava a umění vládnout slovem, ale především poctivá práce s prameny, důsledná analýza historických faktů a souvislostí jdoucí až daleko do zákulisí popisovaných událostí.

Dopisy politických uprchlíků z prvních let po - vítězném únoru - 1948.

Kniha představuje sbírku německých dokumentů z let 1933-1945, celkem 760 německých dokumentů o české otázce. Jde vesměs o soudobé dokumenty z pera říšskoněmeckých a sudetoněmeckých účastníků, větších i menších pohlavárů nacistického Německa, o depeše a zápisy Ministerstva zahraničních věcí, o zprávy Říšského hlavního bezpečnostního úřadu a úřadoven tajné státní policie v tzv. protektorátu a jiné materiály. Autor dokumentům předesílá obsáhlou úvodní studii a shrnuje a vyhodnocuje fakta, jež přináší tato sbírka.

Název knihy je poněkud matoucí, protože obsah se nevztahuje pouze k Mnichovu r.1938. Kniha pojednává o vztahu českých intelektuálů, disidentů, historiků, spisovatelů a novinářů k otázce sudetských Němců a k německé otázce vůbec. Autor postupuje jmenovitě a u konkrétní osoby zkoumá její vývoj a názory (změny názorů) na dané téma. Hlavní myšlenkou knihy je dokázat, jak historie umožňuje zapomínat na utrpěná příkoří a jak je možno k nim po čase zaujímat i kladný postoj. V závěru se autor věnuje českému tisku a rozebírá skutečnost, že je ze značné míry v německých rukách.

Vzpomínková kniha českého katolického historika vypráví o létech strávených v exilu po r. 1948. Autor, který pochází ze Slezska, vypráví o svém dětství na pohraničních školách, o okupaci, studiích doma i v cizině a hlavně o mnoha létech, která prožil v kanadské administrativě. Vypráví nejen o událostech, které formovaly jeho život, ale vykládá čtená

Komentované dokumenty a vzpomínky k činnosti ilegální odbojové organizace Obrana národa na Ostravsku.

Monografie o Stephanii von Hohenlohe, rakouské vyzvědačce, která pracovala pro nacistické Německo.

Podtitul: kronika klasy na přívozském gymnáziu. Autentické příběhy spolužáků maturitního ročníku 1942 na gymnáziu v Ostravě - Přívoze (krom jiných Ivo Stolařík, Bořivoj Čelovský, Drahomír Šajtar). Vzpomínky, dopisy, fotografie.