Jiří Šotola Books







Tizennyolc Jeruzsálem
- 262 pages
- 10 hours of reading
Máj Známé autorovo dílo a nešťastné lásce, která končí smrtí. Marinka Námětem byla autorovi nešťastná láska k nemocné, umírající dívce. Romantickým stylem napsaná lyrická povídka zobrazuje život a vzhled v té době jedné z nejchudších čtvrtí Prahy, čtvrti na Františku v kontrastu s krásou Kanálské zahrady v mnohem bohatší části v místě dnešních Vinohrad. Doslov napsal a poznámkami opatřil Dr. Bohumil Banajka. Vydání druhé.
Mizerná procenta naděje
- 120 pages
- 5 hours of reading
Jiří Šotola coby autor veršů je v současnosti spíše relativizován, ne-li úplně přehlížen. Přitom jeho básnická tvorba provokuje i tím, co o ní dodnes vlastně spíš jen tušíme a co v ní na nás ještě čeká k objevení. Strach, úzkost i sarkastická nota jsou narovnávány a doplňovány ideálem, snem, budoucností. Kontrast i polemika (mnohdy se sebou samým) vede básníka pomalu, ale jistě k výraznému teatrálnímu gestu, k jakési nečasové, loutkové podobě nějakého světa, na nějž se díváme, ve kterém se stejnou měrou ubližuje i miluje. Míří k rozporům, k dialogičnosti, k nějaké stále výraznější dějové poezii.
Soubor divadelních her Jiřího Šotoly obsahuje mimo jiné drama o císaři římském a králi českém Karlu IV. a jeho cestě do Francie. Další hry: Padalo listí, padala jablíčka A jenom země bude má
Prozaická prvotina Jiřího Šotoly je metaforický román o rekatolizaci slavatovského panství Košumberk během 17. století a nástupu baroka v Čechách. Odvěký konflikt mezi člověkem a ideologií ožívá v typickým šotolovským způsobem v působivém díle z roku 1969, jež bylo mj. zdramatizovánopro Divadlo na Vinohradech.
Moderní verše s absurdními příběhy a obrazy, verše, které se v ironickém podtextu dotýkají základních otázek lidského bytí (Co platno člověku? / Co na tom sejde, sejde-li? / ... Co si přát / než nohu lidstva, kterak důstojně /
Román Svatý na mostě je věnován osudům generálního církevního vikáře Jana Nepomuckého, který byl umučen v době panování krále Václava IV. a později byl katolickou církví svatořečen. V typickém šotolovském stylu líčí zákulisní poměry v tehdejší církvi a dějinné paradoxy, které provázely život tohoto světově proslulého světce.
Sbírka básní; verše jsou velmi pesimistické, pochybuje zde o smyslu života.



