Anglista Radek Glabazňa označuje svou dvojjazyčnou básnickou prvotinu za "místopis duše". Reálně existující místa, podle nichž jsou pojmenovány jednotlivé texty sbírky a která jsou provázana s díly a osobnostmi klasické anglické literatury, chápe autor jako osobní duchovní prostory. V nich, za pomyslným a na střepy rozbitým zrcadlem autor tak jako Carrollova Alenka hledá v šedivé skutečnosti dnešní Anglie imaginativní světy s jejich vyprávěným kouzlem a magií. Specifickou polohu i hodnotu knihy představuje autorovo vlastní přebásnění jednotlivých textů do angličtiny.
