Książka jest pokłosiem wykładów, które Autorka prowadziła na Wydziale Nauk Pedagogicznych UKSW. W tekstach przenikają się filozofia z pedagogiką. Ich wspólną cechą jest filozoficzne ujęcie człowieka odkrywające sens wychowania i kształcenia. Autorka przedstawia filozoficzny wymiar wychowania – to, czym ono właściwie jest. Książka adresowana do wszystkich pedagogów oraz osób przygotowujących się do tej profesji.
Filosofické základy pedagogické antropologie
Být člověkem znamenalo vždy starat se o své bytí, být sám sobě otázkou. Kniha se zabývá tím, jak lidé odpradávna rozumějí sami sobě ve filosofické reflexi a jak se tyto podoby sebeporozumění (označované jako zoon logon echon, zoon politikon, imago Dei, ego cogito, ens volens, homo faber, homo ludens apod.) v dějinách proměňují. Existují mezi různými formami sebeporozumění v různých dobách nějaké souvislosti? Jak sobě rozumí člověk doby moderní, případně postmoderní? Co lze na člověku změnit a ovlivnit výchovou? Hledáním odpovědí na takové otázky nás autorka uvádí do tématu filosofie člověka a filosofie výchovy.
Tématem je vztah člověka ke světu jako k „horizontu smyslu“ a význam péče o tento horizont, problém lidského zakoušení světa, ve kterém žijeme. Tato publikace vychází z již dříve vydané publikace Základy společenských věd. Záměrem tohoto rozdělení je, aby publikace byla dostupná široké veřejnosti.
Tématem jsou základy filosofie jazyka, problematika vztahu myšlení a řeči, zejména klíčový problém komunikace a informace na počátku třetího tisíciletí. Je doplněna výkladem estetiky. Tato publikace vychází z již dříve vydané publikace Základy společenských věd. Záměrem tohoto rozdělení je, aby publikace byla dostupná široké veřejnosti. Více informací na: https://www.kampomaturite.cz/zaklady-spolecenskych-ved-1/zaklady-iii-dil-pece-o-jazyk-a-komunikaci#ixzz5RGqF6Nds
Jde o dvanáctou v řadě konferenci, která se věnuje interdisciplinárnímu pohledu vždy na některé z vybraných filosofických témat – nyní je to čas. Budeme se jím zabývat z pozic myšlení filosofického, pedagogického, uměnovědného, kinantropologického, ekonomického a také z hlediska didaktického.
Být člověkem znamenalo vždy starat se o své bytí, být sám sobě otázkou. Kniha se zabývá tím, jak lidé odpradávna rozumějí sami sobě ve filosofické reflexi a jak se tyto podoby sebeporozumění (označované jako zoon logon echon, zoon politikon, imago Dei, ego cogito, ens volens, homo faber, homo ludens apod.) v dějinách proměňují. Existují mezi různými formami sebeporozumění v různých dobách nějaké souvislosti? Jak sobě rozumí člověk doby moderní, případně postmoderní? Co lze na člověku změnit a ovlivnit výchovou? Hledáním odpovědí na takové otázky nás autorka uvádí do tématu filosofie člověka a filosofie výchovy. Metodicky je každé z témat zpracováno v informativním textu a shrnutí a doplněno ukázkami z pramenné literatury a náměty k zamyšlení, jež mají inspirovat k hlubší orientaci ve věcech člověka. Kniha je určena především studentům pedagogických fakult či studentům humanitních oborů a všem odborníkům, kteří se orientují na problematiku výchovy a vzdělání v nejširším kontextu.
