Tomáš Garrigue Masaryk Books

Úvodní krásná slova obstaral Karel Čapek. Uspořádal Jaromír Hořec. Vydáno ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím.

Translated by Dora Round Tomas Garrigue Masaryk (1850-1937) was a philosophy professor who became the founder and first president of Czechoslovakia (1918-1935) and was a leading figure in world affairs between the wars. Capek, author of 'War with the Newts', and Czechoslovakia's most prominent writer during these years, interviewed Masaryk at great length and produced this volume that tells Masaryk's unique story.

Masarykova filozofie jako tázání po smyslu lidského života se prolíná s jeho druhým velkým tématem - otázkou po smyslu dějin, politiky a společenského soužití lidí. Na otázku, zda měnit člověka nebo poměry, odpovídá Masaryk, že je třeba v prvé řadě provést revoluci hlav a srdcí, změnit a vnitřně obrodit člověka, aby tento člověk mohl změnit poměry.

První svazek přináší přehled základních marxistických studií, podrobně analyzuje historický materialismus jako hodnocení minulosti i jako návod jak vytvořit komunistickou beztřídní společnost. Kniha v závěru kritizuje Marxovu teorii nadhodnoty.

Druhý svazek edice korespondence T. G. Masaryka s lidmi z Velké Británie zachycuje pouhý jeden rok (1916) v Masarykově životě, který trávil převážně v londýnském exilu. Jedná se o neobvyklou sondu do jeho života, která na základě soukromých dopisů zprostředkovává analýzu jeho politických, mediálních, akademických i osobních vazeb. V editovaném souboru lze sledovat mnoho rovin: prosazování programu rozpadu Rakouska-Uherska, postavení v krajanské komunitě, vztah k ostatním národnostním hnutím zasazujícím se o státní nezávislost, kooperaci s feministickými organizacemi aj. Dokumenty v neposlední řadě umožňují rekonstrukci Masarykova životního stylu i politických strategií. Jedná se o vzácně ucelený celek shromážděný z domácích a zahraničních archivů.

Výbor z Masarykových projevů a vystoupení na půdě vídeňského parlamentu v letech 1891-93 a 1907-1914.

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska.

Tato publikace je součástí edice Korespondence TGM, vydávané Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR. Korespondenci T. G. Masaryka s jižními Slovany shromádlil kolektiv z Historického ústavu AV ČR. Kniha začíná úvodní studií Ladislava Hladkého, která podrobně zkoumá vývoj vztahů mezi Masarykem a jižními Slovany, včetně Slovinců, Chorvatů, Srbů a dalších národů, od 80. let 19. století až do Masarykovy smrti. Popisuje klíčové momenty spolupráce, jako je Masarykův ideový vliv na jihoslovanskou inteligenci na přelomu století, jeho angažovanost během velezrádných procesů, spolupráci během první světové války a jeho vztah k Jugoslávii a Bulharsku v meziválečném období. Tato problematika je v české historiografii zpracována poprvé v takové komplexnosti. Nejobsáhlejší částí publikace je korespondence, obsahující 441 dokumentů z českých a zahraničních archivů, která zahrnuje dopisy od vědců, studentů, umělců, politiků i obyčejných rolníků. Tento soubor dokumentů je cenným zdrojem pro pochopení úlohy T. G. Masaryka v politickém a společenském vývoji jihoslovanských národů. Kniha obsahuje ediční úvod, seznam dokumentů, podrobný rejstřík a obrazové přílohy.

Profesor T. G. Masaryk se zasloužil svým zahraničním působením o samostatné Československo. Významným milníkem přitom byl jeho pobyt v Chicagu v roce 1902, kde díky Masarykovým přednáškám vstoupil český národ do povědomí západního světa. Navzdory svému významu u nás tyto přednášky nikdy nevyšly - až nyní. Masaryk líčí dějinný a duchovně-filosofický vývoj českého národa v zajímavých souvislostech a nabízí tak nové pohledy na historii i současnost. První část knihy tvoří dvě práce, zkoumající okolnosti Masarykova pobytu v Chicagu a jeho přednáškového programu, druhou částí jsou samotné přednášky. Je nám ctí, že je můžeme jako první představit české veřejnosti.

Obsahuje dopisy T.G. Masaryka důvěrníkům a voličům ve východomoravských městech

Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení a jeho původní „filosofická sociologie“ se vnímá nanejvýš jako omezený moment vývoje oboru na cestě k jeho dnešní vědeckosti. Předložený výběr Masarykových sociologických a sociologizujících textů vztahujících se k problematice národa, společnosti, náboženství a práce se inspiroval pokusem o aktualizaci Masarykových myšlenek pro dnešní dobu, který pod názvem Konstruktivní sociologická teorie v roce 1994 připravili kanadští sociologové A. Woolfolk a J. B. Imber. Vybrané texty chtějí poukázat na to, že Masarykovo vnímání a řešení sociologických problémů bylo pro jeho život, myšlení i jednání důležitější, než se často zdá, a že si jeho myšlení svou kritickou a „terapeutickou“ intencí uchovává význam dodnes.

Výbor z korespondence T. G. Masaryka s Karlem Čapkem.

Soubor Masarykových článků, rozhovorů, ale i veřejných projevů a poselství z období jeho prezidentského působení v letech 1924-28 publikovaných časopisecky. Spisy TGM sv. 35, ed. Vojtěch Fejlek.

Rozbor Havlíčkovy osobnosti jako vzoru moderní české politiky a českého člověka vůbec, provedený na základě pramenů a celoživotního díla. Spisy TGM sv. 7, ed. Jana Svobodová.

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska.

Korespondence TGM s parlamentním zpravodajem Bedřichem Hlaváčem přináší dokumenty především k letům 1900–1914. Jedná se o edici V. Doubka a M. Kučery, která je opatřena poznámkovým aparátem a biografickou studií. 1. svazek ediční řady Korespondence TGM.

Výbor z Masarykových myšlenek, uspořádaný jako svého druhu encyklopedie. Uspořádal Jaroslav Dresler. 1. vydání v Melantrichu. Poprvé vyšlo v nakladatelství Konfrontace, Curych 1976.

Edice z velké části dosud nepublikovaných dopisů osvětluje vztahy filozofa a politika T. G. Masaryka se světem britského impéria. Anglosaská kultura a věda ho zajímaly už jako studenta. Postupně si v této oblasti vytvářel síť, především akademických a žurnalistických kontaktů. Zapojením do jihoslovanských afér let 1908–1910 si získal mezinárodní renomé a seznámil se s anglickým novinářem H. W. Steedem a skotským historikem R. W. Setonem-Watsonem. Právě oni posléze napomohli uskutečnění programu rozbití Rakouska-Uherska a ulehčili Masarykovi život za první světové války v londýnském exilu. Z korespondence se dále například dozvídáme, jak došlo k Masarykovu univerzitnímu angažmá na King’s College, o potížích s policií kvůli srbskému pasu či o poměrech v české krajanské komunitě.

Navazuje na Cestu demokracie III a shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory s novináři, i veřejné projevy a poselství v letech 1929–1937. Spisy TGM sv. 36, ed. Vojtěch Fejlek.

Čtvrtý svazek Masarykových spisů obsahuje dvě semestrální přednášky Praktická filozofie na základě sociologie a Etika z kurzu Praktická filozofie. Obě přednášky zazněly ve školním roce 1898/1899. Základem pro publikaci obou textů byl stenografický zápis, některého z Masarykových posluchačů. Strojový přepis stenogramu byl vydán tiskem u Josefa Aubrechta v roce 1899. Vydal: Masarykův ústav a Archiv AV ČR (ISBN 978-80-86495-83-5) a Ústav T. G. Masaryka (ISBN 978-80-86142-39-5).

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska.

Publikace obsahuje dva zlomky, jež T.G.Masaryk nezařadil do svého díla Světová revoluce.

Devatenáctvý svazek Masarykových spisů obsahuje texty z let 1886–1888, tedy z období, ve kterém probíhal zásadní spor o pravost Rukopisů zelenohorského a královédvorského. Svazek obsahuje nejen texty spojené z tzv. rukopisnou otázkou, ale i další Masarykovy články, tj. veškerý tištěný materiál tohoto období - politické statě, literární a politické kritiky nebo recenze z oblasti literatury a výtvarného umění.

Kniha přibližuje čtenářům v unikátním souboru studie a články z počátků Masarykovy literární činnosti v letech 1876–1881. Dokládají proces názorového zrání mladého Masaryka. Spisy TGM sv. 16, editor Stanislav Polák

Shrnutí Masarykovy základní myšlenky, tedy návaznosti národního obrození na náboženské humanitní ideály české reformace.

Světová revoluce je poslední velkým spisem T. G. Masaryka a v jistém smyslu bilancí jeho celoživotních ideově politických východisek, postojů a snah.

Světová revoluce je poslední velkým spisem T. G. Masaryka a v jistém smyslu bilancí jeho celoživotních ideově politických východisek, postojů a snah.

Publikace pojednává na základě dochovaného souboru osobní korespondence o poměru a spolupráci T. G. Masaryka (1850–1937) a A. Švehly (1873–1933) ve státních funkcích v prvním desetiletí demokratického Československa. Kniha obsahuje úvodní studii Tomáš G. Masaryk – Antonín Švehla. Stěžejní částí knihy je edice dostupné vzájemné korespondence prezidenta Masaryka s prvním ministrem vnitra, premiérem a dlouholetým předsedou agrární strany Švehlou z let 1907–1933. Editovaný konvolut korespondence čítá 87 dokumentů. Masaryk je autorem 75 kusů, A. Švehla 17 kusů korespondence. Dokumenty přibližují podíl obou politiků na budování a správě nově konstituovaného československého státu. Publikace je rozšířena o přílohu, která zpřístupňuje vzájemnou korespondenci Švehlovy manželky Bohumily s T. G. Masarykem z let 1922–1936 o 39 dokumentech. Publikaci doplňuje ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, jmenný rejstřík a obrazová příloha.

Navazuje na Cestu demokracie III a shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory s novináři, i veřejné projevy a poselství v letech 1929–1937. Spisy TGM sv. 36, ed. Vojtěch Fejlek.

Tento výbor nevyčerpává všeho co kdy Masaryk o slovanských otázkách napsal anebo pověděl. Slovanskými otázky se zabýval od počátku své činnosti, po celý život, jeho vědecká a politická práce je hlavní složkou jeho vědecké a politické práce slovanská. Masaryk zde poukázal na slovanské otázky, jež zkoumal a sledoval- jak se potvrdili jeho usudky. Učebnice pro školy gymnazia, odborné.

Upravené úryvky z prací T. G. Masaryka "Karel Havlíček" a "Americké přednášky" přibližují K. Havlíčka Borovského jako žurnalistu a politologa. // Předmluvu napsal publicista Bohumil Sláma.

Výsledky Masarykovy obsáhlé vědecké, politické a literární činnosti. Spisy TGM sv. 17, ed. Stanislav Polák, Jiří Brabec.

Články vyšly poprvé knižně v r. 1934, i když původní Masarykův záměr zůstal - pro nedostatek času, i z důvodů jiných zájmů a snah - nedokončen. Původně zamýšlel soustavně zpracovat živý systém své noetiky i své filozofie dějin a v neposlední řadě i diagnózu a terapeutiku moderního člověka, zároveň s kritikou doby. Uskutečnil ale jen část svého úmyslu - na základě rozboru některých děl světové filozofie i světové soudobé literatury rozebírá otázku náboženství a jeho význam pro člověka své současnosti a to z hlediska realistické filozofie. Velice přímočaře srovnává katolicismus a protestantismus a vyslovuje pregnatně své myšlenky o náboženství a filozofii - to vše spojené s nápravou věcí lidských. Při rozboru jím vybraných literárních a filozofických děl vidí i otázky celé doby - ať jde o dílo Humovo, Kantovo a j.,nebo v krásné literatuře dílo Mussetovo, Goethovo či Byronovo, Dostojevského a Tolstého. - I když jde o fragment původně zamýšlené práce, přesto i pro dnešního čtenáře vystupují Masarykovy myšlenky velice výrazně.

24. díl Spisů TGM (rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků, 24a a 24b) zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie, stati, kritické a polemické články, přednášky, komentáře, výzvy, recenze, glosy, zprávy i redakční poznámky k příspěvkům jiných autorů jsou řazeny chronologicky, podle data prvního otištění. Za jednotlivé texty jsou obligátně zařazeny údaje o jejich vydání a vysvětlivky, dále poznámky týkající se především okolností jejich vzniku, komentující jejich podstatné tematické, významové nebo kontextové souvislosti, upozorňující na odlišnosti jejich případných verzí. Vedle doplňujících oddílů Prohlášení a Dubia zahrnuje sv. 24b rovněž Dodatky – dva Masarykovy pozdější texty, jež se vztahují k tématům daného období (List k přátelům z roku 1901, Náš pan Fixl z roku 1911). O osobnostech, jež Masaryk zmiňuje, přináší informace Jmenný rejstřík. V daném časovém období převažují příspěvky publikované v měsíčníku Naše doba, který Masaryk redigoval, a v týdeníku i deníku Čas. Soubor nadto zahrnuje Masarykovy texty nebo citace, které vyšly v dalších šestadvaceti periodikách, vycházejících nejen v Čechách, na Moravě a na Slovensku, ale i v Německu a Rakousku, v Anglii, Polsku a Rumunsku, dále v deseti sbornících a dalších publikacích.

Výběr ze soukromých dopisů T. G. Masaryka blízké přítelkyni Oldře Sedlmayerové z let 1928 až 1933 přibližuje prezidentův osobní život a jeho názory na politiku a literaturu. Publikovaná korespondence je užitečným zdrojem informací o Masarykově soukromém životě, vztazích v rodině a jehozdravotním stavu. Edice je opatřena ediční poznámkou a jmenným rejstříkem.

24. díl Spisů TGM, rozdělený do dvou svazků, zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900, jako jsou studie, články, přednášky a recenze, uspořádané chronologicky podle data prvního otištění. Každý text je doplněn údaji o vydání a poznámkami týkajícími se jeho vzniku a tematických souvislostí. Svazek 24b obsahuje také Dodatky, které zahrnují dva pozdější Masarykovy texty. Převládají příspěvky publikované v měsíčníku Naše doba a v týdeníku Čas, ale soubor zahrnuje i texty z dalších 26 periodik z Čech, Moravy, Slovenska, Německa, Anglie a dalších zemí. Obsahuje jak dosud nevydané přednášky, tak i publikované práce jako Palacký’s Idee des Böhmischen Volkes a další. Některé texty byly původně otištěny v němčině a souvisejí s Masarykovou činností v oblasti sociologie a politiky. V roce 1899 se Masaryk zaměřil na antisemitismus, zejména na polenský proces s Leopoldem Hilsnerem, a jeho polemický postoj dokumentuje více než třicet prací. Hilsneriáda, vyvolaná kriminálním případem, byla společenskou aférou, která se dotýkala politických a antisemitských aspektů. Masaryk se snažil orientovat veřejnost a usiloval o proměnu českého veřejného prostoru, zaměřenou na kulturně-politické otázky a aktivizaci společnosti.

Kdykoliv Masaryk uvažoval o smyslu českých dějin, o poslání českého národa, vždycky mluvil o problému národa malého. Neboť český národ je národ malý, a je třeba stále si ujasňovat jeho postavení ve světě. V osmi kapitolách podává výklad o obsahu pojmu národ, o vývoji pojmu národnosti, o národnosti a humanitě, o národnosti a svědomí, o národě velikém a malém, o prostředcích malého národa, o poučení z historie a o tom, kam spějeme - aby nás jasnými slovy seznámil se všemi prvky, které dohromady tvoří národnost, a tak nám ukázal na nové cesty pravého vlastenectví.

Podtitul: Přednášky z roku 1898 Soubor Masarykových projevů, pronesených na universitě i v populárních veřejných přednáškách.

Komentovaná reedice dřívějších vydání připravených V. K. Škrachem shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory, ale i veřejné projevy a poselství z počátků republiky. Spisy TGM sv. 33, editoři Vojtěch Fejlek a Richard Vašek.

Masarykův první věděcký spis pojímající sebevraždu ze sociologického a náboženského hlediska.

Česká otázka: Snahy a tužby národního obrození ; Naše nynější krize: pád strany staročeské a počátkové směrů nových. Pokus o zformulování filosofie českých národních dějin. Program, který vychází ze syntézy tradic české reformace, národního obrození a obecných humanitních zásad. Doslov: Jan Galandauer: Naše nynější krize: Pád strany staročeské a počátkové směrů nových. 25-052-90... celý text

Řeč prof. Dr. T. G. Masaryka na veřejné schůzi pořádané studentskou organizací České strany pokrokové v Hlaholu dne 6. března 1909.

Kritické komentované vydání Masarykova vědeckého díla, které si klade základní noetické otázky, aktuální po více než 100 letech. Spisy TGM sv. 2, editor Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.

Ucelený výklad politického programu prvního zahraničního odboje a vize poválečného uspořádání Evropy.

Na přelomu věků, kdy Evropa směřuje k nové jednotě, dostane čtenář knihu pozoruhodně aktuální, obohacenou předmluvou Jaroslava Šabaty.

Studie o F. M. Dostojevském - s rukopisnými poznámkami / Étude sur F. M. Dostojevskij - avec remarques manuscrites. Souběžný název ve francouzštině.

Světová revoluce je poslední velkým spisem T. G. Masaryka a v jistém smyslu bilancí jeho celoživotních ideově politických východisek, postojů a snah.