Josef Straka Book order

Die 1980er Jahre – die Zeit der sogenannten späten Normalisierung, in diese Zeit kehrt der Autor in seinem Buch zurück, um mit seiner Heimatstadt Jablonec nad Nisou (Gablonz an der Neiße) einen inneren Dialog zu führen. Die ganze Stadt wird dominiert von einer Kirche im Nebel; es ist eine Stadt, die Anfang des 20. Jahrhunderts weltberühmt war und die in den 1950er stark industrialisiert wurde. Viele Gebäude wurden abgerissen und – wie aus manchen Texten hervorgeht – zahlreiche Häuser im Stil des sogenannten Sudetenländer Jugendstils befanden sich danach in einem ziemlich beschädigten Zustand. Diese Stadt fängt der Autor in seinen melancholisch-depressiven Texten auf der Schneide zwischen Poesie und Prosa ein.

Josef Straka doposud proslul především svými básněmi a kratšími básnivými prózami, z nichž prosakuje jemná melancholie, syrové existenciální klima, osamělé ohledávání světa v pohybu, za chůze, během cest a pobytů v cizích městech a cizích zemích. Próza Cizí země je nenápadná česká tragédie z časů, jež nenašly důvod přát citlivým a noblesně umírněným, ale naopak se rády kořily otravně průrazným, bezohledným a ke všemu odhodlaným. Z doby, jež veškerý idealismus smetla ze stolu. Autor dobře ví, že nemá šanci tohoto nepřítele porazit, ale ani mu nehodlá jít na ruku. Vzdoruje v podzemním baru či na řídce navštíveném čtení poezie, a pak o něm vydává křehké, ale vnitřně odolné a osvobodivé svědectví.

Metodika Národního památkového ústavu, Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži vznikla v rámci projektu „Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži“ Národního památkového ústavu, jenž byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného operačního programu. Národní památkový ústav jako odborná organizace státní památkové péče v České republice vydává metodiku v zájmu zabezpečení jednoty metodických hledisek pro danou oblast ochrany, dokumentace a evidence kulturních památek, památkových území a dalších kulturně-historických hodnot na základě svých kompetencí podle § 32 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Metodika je určena pro široký okruh zájemců ať již jsou to vlastníci a správci památkových objektů, zahradní architekti, pracovníci státní památkové péče, různí specialisté, studenti a další osoby vstupující do procesu péče o naše kulturní dědictví. Zde uvedená doporučení je možné využít jak v péči o stávající plochy, tak při snaze o obnovu (restituci) či založení dobově věrných evokací zahrad z různých etap vývoje zahradního umění.

Strakova poetika rezonuje s prostory, které jako by byly přímo symboly míjení a pomíjivosti: hotelové pokoje, kavárny, noční bary, nádraží, vlaková nástupiště.Pocit vyprázdněnosti, bezvýchodnosti, absence zřetelného, „uchopitelného“ smyslu naší existence – a tedy implicitně zároveň hledání takového smyslu – vyvstává v chladných, monotónně se opakujících scénách či momentkách, odehrávajících se ve stále stejných kulisách, ještě naléhavěji.

Redaktoři v tomto prvním čísle revue zmapují současnou literární tvorbu severních Čech, konkrétně od Litoměřicka přes Labskoústecko, Děčínsko a Benešovsko nad Ploučnicí až po podkrkonošské oblasti Liberecka a Jablonecka nad Nisou. Publikují především básníky a prozaiky, kteří ovlivňují regionální literaturu a jsou součástí nebo vůdčími osobnostmi regionálních literárních skupin. Mnohá zde tisknutá díla mají jiné umělecké kvality, například naivistické básně z Litoměřicka či insitní básně z Benešovska nad Ploučnicí. Tyto texty, i přes svou poetickou odlišnost, hrají klíčovou roli v regionální literatuře a určují její směr a vývoj. Kromě literatury regionů obsahuje první číslo také překlady, které poukazují na trvalé vztahy mezi severními Čechami, Polskem, Německem a Lužicí. Mezi autory z Litoměřic najdeme Jaroslava Balvína, Pavla Groha a další. Ústí nad Labem reprezentují Martin Fibiger a Ivo Harák. Děčín přináší Jitku Filařovou a Radka Fridricha, zatímco z Benešova nad Ploučnicí se představují Zdeněk Feher a Jakub Chadima. Jablonec nad Nisou zastupují Jiří Koten a Josef Straka, a z Liberce Pavel Brycz a další. Překlady zahrnují autory jako Andreas Hennig a Roman Śliwonik.

Krátké existenciální texty na pomezí poezie a prózy. Josef STRAKA (nar. 1. 12. 1972 v Jablonci nad Nisou) byl odborným asistentem v Psychologickém ústavu UK FF, redaktorem časopisu Weles, kde také publikoval svou poezii, krátké prózy a recenze. Nyní pracuje jako knihovník v Městské knihovně na Smíchově, jako lektor přednáší pro artefiletickou agenturu Cultio a dále externě spolupracuje s Psychologickým ústavem. Jeho texty byly uveřejněny v časopisech Tvar, Host, Pandora, Veronica, Plž, Babylon a Věstník Společnosti Franze Kafky a též vyšly na serverech Almanach Wagón, A Tempo revue. V polštině publikoval v časopisech Portret a Bohema, byl také přeložen do srbštiny. Je zastoupen v internetové Antologii české poezie (nejen) 20. století (2005), v Antologii české poezie 1986-2006 (2007), Antologii českého rozhlasového fejetonu a v almanachu Cestou. Knižně vydal a... jiné časy (G Tisk, Liberec, 1994), Proč (edice TVARy, Tvar, Praha 1995), Hotel Bristol (Cherm/Medard, Praha 2004) a Město Mons (Cherm, Praha 2005).

Příručka informuje o všem, co by měl zahrádkář vědět o založení trávníku a následné péči o travní porost. Jsou zde informace o regeneraci a renovaci starých trávníků. Připojen je seznam použité literatury, rejstřík a barevná fotografická příloha. 112 stran, 56 obrázků a fotografií, 9 tabulek. 1. vydání.

V krátkých existenciálních textech balancujících na pomezí poezie a prózy putuje Leon Zirkt krajinou duše a světa.

Hotel Bristol... Svět, který je dán hotelovými pokoji, rozmluvami na recepcích a v kavárnách, když padá tma a ulice se pomaly zalidňují. Otisk existence člověka, jménem Leon Zirkt, jehož siluetu lze spatřit, jak se opírá o zábradlí v cizím městě, zapaluje si cigaretu a přemýšlí, kudy dál jít. Svět, který má mnoho podob a vše se může jevit v tolika jiných barvách: zámlky, nedořečené věty, letmá naznačení a pak dlouhé strnulé dny ticha...