Mojmír Krejčiřík Books

Stručný průvodce věnovaný výstavbě železniční infrastruktury od dob Rakouska-Uherska, období první republiky a budování socialistického státu až po současnost.

Druhý díl plánované šestidílné edice Je zaměřen na architekturu a vývoj výpravních budov Severní státní dráhy, Brněnsko-rosické dráhy a Buštěhradské dráhy. Stručné historie jednotlivých drah vždy uvozují odbornou část s fotografiemi. Texty doplňuje jmený rejstřík, slovník odborných výrazů, použité zkratky a rejstřík stanic.

Příběhy z černé kroniky našich železnic. Tématem 4. dílu (Bitva k níž nedošlo, Vstup na trať zakázánm Živé ploty, Případ otevřených závor, Na přejezdu číhá smrt) jsou konflikty – ať již úmyslné či náhodné – mezi dráhou a jejím okolím, jak nám je zachoval dobový tisk a staré vyšetřovací spisy. Dějištěm většiny příběhů jsou tratě, nádraží a přejezdy SDCF mezi Břeclaví, Brnem a Přerovem v prvním desetiletí její existence.

Příběhy z černé kroniky našich železnic. Kapitoly tohoto dílu („Zpráva o neštěstí ve Vranovicích“, „Vranovické žhářky“ a „Znovu Vranovice“) nás zavedou do prvního desetiletíí existence nejstarší parostrojní železnice na našem území – Severní dráhy císaře Ferdinanda. Spojuje je jméno do té doby neznámé jihomoravské vísky, která se do prvních stránek železniční historie zapsala hned dvěma velkými nehodami a tragickým požárem.

Příběhy z černé kroniky našich železnic. Druhý díl nás opět přenese do 40. let 19. století, mezi strojvůdce, staniční úředníky a dílenské dělníky SDCF. Setkáme se s nimi za dramatických okolností, jakým byla například jízda osobního vlaku z Brna do Vídně 30. října 1839 (Zpráva pro jeho Veličenstvo), exploze lokomotivy Jason u Hilína (Smrt Jasona) a srážka vlaků v Uherském Hradišti, Břeclavi a Bzenci (Vina telegrafisty Pichla). Dozvíme se o prvním opilém strojvůdci (Poslední jízda strojvedoucího Buschhorna) a železničářské solidaritě (Jeden za všechny).

Druhá kniha IV. dílu o českých nádražích zahrnuje řadu historických i současných fotografií, doplněných výkresovou dokumentací. Kniha je věnována především výpravním budovám Rakouské severozápadní dráhy, tedy výpravním budovám ležícím na tratích Šatov – Mladá Boleslav, Velký Osek – Poříčí u Trutnova, Havlíčkův Brod – Pardubice, Nymburk – Praha, Lysá nad Labem – Děčín, Chlumec nad Cidlinou – Lichkov a Letohrad – Ústí nad Orlicí. Seznámíme se zde například s reprezentativními výpravními budovami této společnosti v Praze Těšnově nebo v Děčíně východ. Druhou společností, jejichž výpravní budovy kniha představuje je ostravsko-frýdlantská dráha.

Nový svazek edice Česká nádraží je zaměřen na Dráhu císaře Františka Josefa ( Praha - České Velenice, (Vídeň) - České Velenice - Cheb a České Budějovice - Veselí nad Lužnicí, Pražskou spojovací dráhu) a na slezskou část Košicko-bohumínské dráhy. Autor i nakladatel nezměnili grafickou úpravu ani styl řazení knihy, ale obrazovou část rozšířili o zajímavé výkresy a fotografie detailů interiérů i vnějších částí vybraných staveb. Na předsádkách je umístěna Hölzelova mapa železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.Bohatý obrazový materiál doplňuje jmenný rejstříky, prameny a literatura, použité zkratky a rejstřík stanic.

V této části jsou zpracovány informace o vypravních budovách Ústecko-teplické dráhy, Jihoseveroněmecké spojovací dráhy a Žitavsko-liberecké dráhy.

Podtitul: dějiny železničního stejnokroje v Českých zemích a na Slovensku. Kniha věnovaná stejnokroji železničářů na území České republiky a Slovenska sleduje vývoj uniformy, odráží dobové trendy v odívání i sociální význam oděvu.

Svazek obsahuje výpravní budovy tratí na severu Čech - České západní dráhy, Turnovsko-kralupské dráhy, Bavorské východní dráhy, Dráhy Hof-Cheb, Saské státní dráhy a České severní dráhy.

Případy: Švarcvaldské hodinky / První vlaková loupež / Smrt průvodčího Bracka / Hazardér / Zvláštní vlak velkoknížete Konstantina / Udavači / Hořovická tragédie / Vražda Johanky Ottové.

První kniha V. dílu o českých nádražích zahrnuje popis architektury a stavebního vývoje výpravních budov dalších železničních společností, které budovaly své tratě na území dnešní České republiky. Text je doplněn řadou historických i současných fotografií a unikátní výkresovou dokumentací. Kniha je věnována výpravním budovám Rakousko-uherské společnosti státní dráhy, která byla známa pod zkratkou StEG. Popsány jsou výpravní budovy tzv. doplňovací sítě a řady místních drah, které tato společnost postavila. Dále následují kapitoly o výpravních budovách Dráhy císařovny Alžběty, Zábřežsko-sobotínské dráhy, Duchcovsko-podmokelské dráhy a železnice Plzeň – Březno (Chomutov).

Jedinečná publikace kolektivu autorů přibližuje historii a současnost železničního průmyslu v Česku, jehož úspěšný rozvoj vychází z téměř dvousetleté tradice. Éra železničního strojírenství začala na počátku 19. století dodávkami pro koněspřežku a vyvrcholila stavbou parních lokomotiv. 19. století, jako století páry, přineslo významné inovace, přičemž Křižíkova lokomotiva z roku 1906 nasměrovala průmysl k elektrifikaci. Mezi přední výrobce patřily Ringhofferova vagonka, Vagonka v Kopřivnici, První Českomoravská strojírna (ČKD) a Škodovy závody, které excelovaly ve svém oboru a jejichž výrobky byly vyváženy do všech světadílů kromě Austrálie. Salónní, lůžkové a jídelní vozy Ringhofferovy vagonky a parní lokomotivy z ČKD a Plzně jsou světově uznávané. Mezi světovými válkami patřilo Československo mezi deset nejvýznamnějších strojírenských zemí. Po druhé světové válce došlo k prudkému rozvoji, který byl ovlivněn mezinárodní a vnitrostátní situací. Strojírenství se stalo klíčovým odvětvím pro průmyslový rozvoj méně rozvinutých oblastí. Současní představitelé českého železničního průmyslu navazují na tuto tradici investováním do nových produktů, technologií a obnovy výrobních areálů, což je nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti v dynamicky se rozvíjejícím průmyslu.

...některé knihy, stejně jako děti, jsou výsledkem lásky, již lze nazvat celoživotní. Záměrně, jako kmotr, pominu otázku otcovství i mateřství, a to nejen proto, že autory jsou dva chlapi, kteří svůj život spojili se železnicí. Jiří Ryvola, ajznboňák tělem i duší, je dnes i úspěšným a uznávaným výtvarníkem, jehož znají nejen domácí galeristé, ale jenž se jako malující železničář prezentoval i v zahraničí (Paříž 2002). Autor textu, Mojmír Krejčiřík, patří mezi nejzkušenější odborníky, zabývající se vývojem železnice na našem území. Na svém kontě má již hezkou řádku knih a další můžeme brzo očekávat. - (z předmluvy Zdeňka Pospíšila) -

Vznik a vývoj železnice je od počátku významně předurčován nejen vlivy hospodářskými, ale i politickými a geopolitickými. Podíváme-li se na historii tratí "z Prahy do Bavor", platí to dvojnásob, neboť změny na mapě Evropy i změny vnitřních poměrů našeho státu vytvářely rámec významu a prosperity těchto tratí i přilehlého okolí v návaznosti na to, ve které části Evropy jsme se zrovna nacházeli. Společnost Skanska, pro kterou nakladatelství Radix publikaci zpracovalo a vydalo, velice citlivě vnímá trendy vývoje a usiluje o sklou-bení svého evropského působení s respektem a úctou k národním hodnotám, tradicím a dílu, na které navazuje. Tak je tomu i u železničních tratí v Čechách a na Moravě. Osvědčený autorský tým "mapuje" kdysi samostatné historické trati, které se z podstatné části stanou sou-částí III. železničního koridoru. To je cenné, neboť se uvažuje se o tom, že tento koridor přinese zásadní změnu - poprvé nebude zcela kopírovat dosavadní trať a "narovnáním" kolejí mezi Smíchovem a Berounem vznikne nejdelší železniční tunel na našem území. Jedná se zatím i nejradikálnější zvažovaný krok napřimování tratí u nás, je to významný krok k tomu, abychom z Prahy do Bavor (a naopak) měli zase o něco blíže. Krok vyvolaný možnostmi soudobé techniky a stále více spěchajícím člověkem, předzvěst našeho budoucího začleňování do evropských superrychlých tratí, které zásadním způsobem změní poměry osobní přepravy.

Obsah: Předmluva Obrázky z našich železnic Úvodem Lidé kolem stavby dráhy Lidé na stavbě železnic Ze života železničních inženýrů Závěrem Doslov aneb malé ohlédnutí

Kniha mapuje rozsáhlé a mnohostranné podnikatelské aktivity severomoravských bratří Kleinů, významných stavitelů silnic a železnic, průmyslníků rakouské monarchie v 19. století.